Vládní strana Jednotné Rusko získala v parlamentních volbách drtivou většinu křesel ve Státní dumě. Strana založená na podporu prezidenta Vladimira Putina tak bude mít v příštích pěti letech bezprecedentní moc. Prosazovat ústavní změny může prakticky neomezeně.
Podle mluvčího Kremlu Rusové ukázali, že svému prezidentovi důvěřují. Mezinárodní pozorovatelé tvrdí, že lidé neměli dostatek volebních možností. Odhalili procedurální pochybení.
Jednotné Rusko po sečtení 99 procent hlasů obdrželo podporu 54,21 procenta voličů, informovala ruská státní agentura Interfax. Nejspíš tak získá ve Státní dumě 343 ze 450 křesel, zatímco dosud jich mělo 238.
„Lidé stále hlasují pro Jednotné Rusko. Co nám to říká? Že zástupci této vládnoucí strany dělají pro lidi to nejlepší, co můžou - a voliči to vidí,“ reagoval Putin. Při cestě do sídla strany ocenil „zvyšující se politickou vyzrálost“ ruských voličů.
Putin Jednotné Rusko pomáhal založit, vede ho ale premiér Dmitrij Medvěděv. „Je zřejmé, že drtivá většina voličů vyjádřila svou podporu prezidentovi,“ okomentoval výsledky Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který ale odmítl sdělit, zda se bude současný šéf Kremlu o prezidentský post ucházet i za dva roky.
Dařilo se i komunistům a nacionalistům, skutečná opozice propadla
Bodovali i tři hlavní spojenci Kremlu, kteří zpravidla hlasují shodně s Jednotným Ruskem - na druhém místě je zatím Komunistická strana Ruské federace s 13,54 procenta odevzdaných hlasů. Těsně za komunisty je nacionalistická Liberálnědemokratická strana, která podle průběžných výsledků získala 13,28 procenta hlasů. Spravedlivé Rusko má 6,19 procenta.
„Tyto strany se liší jen stupněm kritiky, že vláda nepříliš ochotně prosazuje vlastenecké záměry jednotlivých stran, ale v podpoře vlády Vladimira Putina jsou čtyři strany Státní dumy zajedno. Smyslem parlamentu je schvalování vládních předloh,“ poznamenal komentátor Jefim Fištejn.
Po jednom zástupci budou mít i menší strany Vlast a Občanská platforma, jež uspěly v jednomandátových obvodech. Žádná ze stran, které představují skutečnou opozici, ovšem v parlamentu nezasedne.
„Strany jako Jabloko nebo Parnas se pohybují mezi jedním a dvěma procenty,“ podotkl zpravodaj ČT v Rusku David Miřejovský. Vypadá to, že tedy nedosáhnou ani na státní podporu, kterou dostávají partaje, jež získají minimálně tři procenta hlasů
„Skutečné opoziční strany byly nastokrát handicapovány. Neměly přístup k médiím, byly zavírány jejich filiálky, byla rozháněna jejich předvolební shromáždění – bylo uděláno vše pro to, aby jejich výsledek byl minimální. Tyto strany se z důvodu neuvěřitelného tlaku moci nemohou sjednotit,“ upozornil Fištejn.
Lídr komunistů po uzavření volebních místností ale obvinil své rivaly ze spiknutí. „Neproběhly žádné skutečné debaty. Byly vytvořeny falešné strany, aby nám odebraly hlasy. Teď se Jednotné Rusko bude snažit spojit s nacionalisty, a to s jediným cílem - mít v parlamentu většinu,“ míní Gennadij Zjuganov.
Volit přišlo nejméně lidí v novodobé historii Ruska
Stínem na nedělních volbách je výrazně nižší volební účast. Podle volební komise přišlo hlasovat jen 47,8 procenta voličů, zatímco při minulých parlamentních volbách v prosinci 2011 to bylo 60 procent. „Účast byla zřejmě nejnižší od konce Sovětského svazu,“ poznamenal Miřejovský.
Mimořádně nízká byla účast v největších ruských městech - Moskvě a Petrohradu. Tam přišla jen pětina Rusů, kteří smí volit. „Lidé si mohli říct: Stejně vyhrajeme, takže budeme sedět doma. Jedno z vysvětlení je to, že se starali o jiné věci – byli na chatách a podobně. Mrkev byla prostě důležitější než volby,“ vysvětluje odborník na mezinárodní vztahy Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Poprvé od ruské anexe Krymu hlasovali i obyvatelé tohoto poloostrova.
Opozice vylučuje, že by šlo o legitimní hlasování
Podle pozorovatelů z OBSE volby poznamenaly procedurální nesrovnalosti. Jejich průběh negativně ovlivnila státní média a omezování základních politických práv.
Opozice vylučuje, že by hlasování proběhlo legitimně. „Je jasné, že tyto volby nebyly svobodné ani spravedlivé, to jsme říkali už od začátku volební kampaně. Teď budeme mluvit ještě o třetím faktoru - jak důvěryhodné jsou informace o hlasování,“ poznamenal lídr opoziční strany Parnas Michail Kasjanov.
„Volalo nám na 1 172 lidí. Obdrželi jsme 453 stížností. Většina z nich se týká vhazování hlasů do volebních uren, znemožnění vstupu pozorovatelům do volebních místností, výhrůžek a dalších porušení,“ prohlásil lídr Liberálnědemokratické strany Vladimir Žirinovskij.
Hlasování od začátku provázely zprávy o podvodech. „Různé narušení voleb hlásili lidé z celého Ruska, dokonce i ze zahraničí. Kvůli porušení volebních pravidel lidé podali stovky trestních oznámení. Nejvíc nahlášených případů bylo ve velkých městech. Dominoval tomu Moskevský kraj,“ sdělil zpravodaj ČT v Rusku.
Třeba na Sibiři prý mladí lidé hlasovali za své prarodiče. Někteří zase volili opakovaně v několika okrscích. „Šéf volební komise říká členům, jak mají spočítat hlasy -hlavně hlasy za Jednotné Rusko. Nebo jde o kupování hlasů,“ podotkl dobrovolník nevládní organizace Golos Fjodor Sljusarčuk.
Výsledky ze tří okrsků možná zruší
Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová posléze přiznala, že hlasování nebylo úplně korektní, v některých volebních místnostech se potvrdily zprávy o podvodech. Zrušeny by podle ní mohly být výsledky ze tří okrsků.
„Najdou se samozřejmě lidé, kteří se snaží podvádět a zajistit tak některé z politických stran víc hlasů. Naštěstí je ale takových případů málo,“ řekla k tomu předsedkyně Rady federace Valentina Matviyenko.
I přes potíže ruské ekonomiky a napětí mezi Moskvou a Západem kvůli konfliktům na Ukrajině a v Sýrii někteří pozorovatelé podotkli, že předvolební kampaň byla nejnudnější, co pamatují.
