Maršál Haftar se snaží obsadit metropoli Libye. Před boji prchají tisíce lidí

2 minuty
Události ČT: Maršál Haftar se snaží obsadit metropoli Libye
Zdroj: ČT24

Samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) bombardovala jediné fungující tripoliské letiště. Úřady ho poté na několik hodin uzavřely a cestující terminál opustili. Boje na jihu Tripolisu si od neděle vyžádaly nejméně 25 mrtvých a 80 zraněných, uvedla s odvoláním na libyjské ministerstvo zdravotnictví agentura Reuters. Jednotky LNA, která je spřízněna s odpadlickou vládou na východě země a které velí polní maršál Chalífa Haftar, dorazily v neděli na předměstí libyjské metropole a střetly se tam s bezpečnostními jednotkami mezinárodně uznávané vlády.

Zvláštní zmocněnec OSN pro Libyi Ghassan Salamé letecký útok na jediné fungující letiště v Tripolisu odsoudil. Nálet na letiště Mitiga je podle něj „vážným porušením humanitárního práva“.

Libye se od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 nevzpamatovala z chaosu. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu LNA, neuznává vládu v Tripolisu, za níž však stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament, centrální banku a ropnou společnost.

Haftar minulý týden nařídil své armádě, aby pochodovala na Tripolis. Tamní vláda poté vyhlásila bojovou pohotovost všech bezpečnostních sil. V neděli Haftar oznámil, že jeho armáda podnikla svůj první nálet na předměstí libyjské metropole

Od čtvrtka z metropole odešly téměř tři tisíce lidí

Z Tripolisu podle OSN od 4. dubna před boji uprchlo 2800 civilistů a dá se čekat, že budou utíkat další. Organizace dále sdělila, že humanitární agentury mají zdravotnické vybavení a léky, jež umožní ošetřování až 210 tisíc lidí po tři měsíce.

Podpůrná mise OSN (UNSMIL) v neděli vyzvala, aby bylo na předměstí Tripolisu vyhlášeno krátkodobé příměří umožňující evakuaci civilistů a zraněných. Mluvčí mise sdělil agentuře AFP, že příměří zatím nepanuje a libyjští záchranáři se do oblasti bojů nemohou dostat.

EU podporuje dialog, vzkázala šéfka unijní diplomacie

Také šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová se vyslovila pro vyhlášení humanitárního příměří a pro obnovu politických jednání. Situace v zemi je podle ní stále více znepokojující. Libye je přitom pro Evropu jedním z klíčových míst při zvládání migrační krize. 

Unie proto podle Mogheriniové výrazně a jednoznačně podporuje snahy OSN o humanitární příměří, konec násilí a znovunastartování politického dialogu v zemi. „Dnešní diskuse o Libyi se netýkala migrační problematiky. Libyjci si zaslouží mír, stabilitu a bezpečnost především kvůli sobě. A migrace je důsledek nestability a situace v zemi,“ zdůraznila.

Práce EU a OSN v Libyi se ale v první řadě týká tamních obyvatel a v pondělí o situaci ministři zahraničí unie hovořili jako o problémech země, která je zeměpisně, kulturně i hospodářsky blízká mnoha členům EU. „Proto je pro EU i region významná,“ poznamenala šéfka unijní diplomacie.

EU například podporuje budování tamní pobřežní stráže, která brání vyplouvání plavidel s migranty či je zachytává ještě v pobřežních vodách této severoafrické země. Nevládní organizace i agentury OSN ale kritizují situaci v libyjských uprchlických střediscích.

Mogheriniová řekla, že příslušníci evropské operace Sophia i přes rostoucí napětí dál pokračují s výcvikem libyjské pobřežní stráže. Zopakovala také své výhrady k nedávnému rozhodnutí států bloku dočasně zastavit využívání lodí v této evropské námořní operaci. Podle ní to výrazně omezuje možnosti operace plnit efektivně mandát, jehož částí je také kontrola omezení, která v souvislosti s Libyí platí.

O situaci v pondělí ráno telefonicky hovořila se zmocněncem OSN pro Libyi, kterým je Ghassan Salamé. EU podle ní stejně jako naprostá většina mezinárodního společenství podporuje jeho přetrvávající snahy o národní konferenci a dialog.

Mogheriniová zdůraznila, že jednoznačná evropská podpora snah OSN uklidnit Libyi je zásadní v situaci, kdy „jiní mezinárodní a regionální hráči vypadají, že proces vedený OSN podporují poněkud méně přesvědčivým způsobem, abych použila eufemismu“.

Petříček: Nepokoje mohou povzbudit migranty

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček v pondělí řekl, že EU rostoucí napětí odsuzuje a hledá mírové uspořádání. Připomněl konferenci, která by se z iniciativy OSN měla uskutečnit v polovině dubna v libyjském Ghadámisu a kde by měly být dohodnuty podrobnosti o parlamentních a prezidentských volbách.

Podle Petříčka jsou obavy z možného rostoucího počtu migrantů, kteří chaosu v Libyi zkusí využít k cestě přes moře na sever do Evropy, na místě. „EU musí být připravena na to, že eskalace konfliktu by mohla vést k nárůstu uprchlíků ve Středozemním moři,“ podotkl český ministr.

Rusko vyzvalo ke zdrženlivosti

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyzval bojující strany ke zdrženlivosti a k tomu, aby se vyvarovaly krveprolití. „Rusko využívá všechny dostupné možnosti a vyzývá všechny strany, aby se vyhnuly čemukoliv, co by vedlo ke krveprolití a zabíjení civilistů,“ řekl Peskov. Moskva už v pátek ujistila, že Haftara žádným způsobem nepodporuje. V roce 2017 ho v Moskvě přijal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Rusko v neděli v Radě bezpečnosti zablokovalo přijetí deklarace, jež měla Haftara vyzvat k zastavení postupu na Tripolis. Ruská delegace chtěla, aby dokument požadoval zastavení bojů od všech účastníků, nejenom LNA. 

Agentura Reuters s odvoláním na francouzský diplomatický zdroj napsala, že Francie nebyla o Haftarově pochodu na Tripolis předem informována a že nemá žádnou tajnou politiku v Libyi. „Libye nyní musí bezprostředně ochránit civilisty, ukončit boje a posadit všechny aktéry k jednacímu stolu,“ sdělil tento zdroj.

USA vyzvaly k ukončení bojů

Spojené státy podobně jako OSN a Evropská unie vyzvaly k zastavení bojů. Z Libye už také evakuovaly neznámý počet svých vojáků. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo uvedl, že Spojené státy jsou „hluboce znepokojeny“ nejnovějšími událostmi v Libyi a zároveň vyzval k okamžitému ukončení bojů.

„Dali jsme zcela jasně najevo, že jsme proti vojenské ofenzivě Chalífy Haftara a vyzýváme k okamžitému ukončení těchto vojenských operací namířených proti libyjskému hlavnímu městu,“ uvedl. Doplnil, že libyjští vůdci by měli své spory řešit u jednacího stolu za účasti zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Salamého. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 28 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...