Malta přijme loď Ocean Viking, která uvázla na moři. O migranty se ale podělí jiné evropské země

Loď Ocean Viking, která uvázla čtrnáct dnů na moři se stovkami zachráněných afrických běženců, zakotví na Maltě, oznámil tamní premiér Joseph Muscat. Běžence však převezmou jiné státy – Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Rumunsko. Loď provozují organizace Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée. Humanitární pracovníci apelují na vlády evropských zemí, aby vytvořily mechanismus pro vyloďování zachráněných migrantů.

Posádka lodi nabrala běžence ve vodách u Libye při několika záchranných operacích před dvěma týdny. „Po jednáních s Evropskou komisí a zeměmi EU, konkrétně Francií a Německem, Malta souhlasila, že se zapojí do řešení patové situace lodi Ocean Viking,“ oznámil v pátek na Twitteru maltský premiér Muscat.

Kruté podmínky v Libyi

Na palubě Ocean Viking je 356 migrantů, mezi nimi čtyři ženy a 103 nezletilých, hlavně ve věku od 15 do 18 let. Pocházejí z desítky afrických zemí, většina ze Súdánu.

„Ulevilo se nám, že dlouhé trápení 356 lidí, které máme na palubě, se konečně nachýlilo ke konci,“ uvedl Jay Berger, projektový koordinátor Lékařů bez hranic na lodi Ocean Viking. Zároveň upozornil, že na palubě plavidla Ocean Viking jsou lidé, kteří uprchli z často zoufalých podmínek ve svých domovech a poté trpěli v Libyi.

„Léčili jsme lidi s válečnými zraněními, kteří uvázli na frontové linii v Tripolisu. Viděli jsme jizvy těch, kteří přežili letecké útoky na detenční zařízení Tajoura. Mluvili jsme s lidmi, kteří přežili potopení lodí a zadržování. Vyslechli jsme příběhy plné brutálního bití, zabíjení elektrickým proudem, mučení mimo jiné roztaveným plastem, sexuálního násilí – ani děti nebyly ušetřeny této hrůzy. Evropské země se musí upřímně podívat na to, jakou roli hrají v zadržování lidí v těchto situacích,“ podotýká Berger.

Uzavřené přístavy

Asi půlmilionová Malta, jejíž rozloha je menší než území Prahy, uzavírá své přístavy lodím nevládních organizací s migranty, dokud země EU neslíbí, že je převezmou. Stejně to dělá od loňska i Itálie, jejíž vláda tak činí v rámci své přísné protiimigrační politiky.

„Je načase, aby evropští lídři uznali tuto humanitární katastrofu tím, čím je, a konečně přišli s humánními řešeními – začátkem je vytvoření mechanismu, který umožní rychlé vyloďování,“ zdůraznil Berger.

Kauza lodi Ocean Viking byla dosud v mediálním stínu plavidla Open Arms, provozovaného španělskou nevládní organizací, které po téměř třech týdnech vylodilo tento týden osm desítek afrických migrantů na italském ostrově Lampedusa. Do přístavu se dostalo až díky rozhodnutí tamní prokuratury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
15:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
11:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 1 hhodinou

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 8 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
09:02Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 16 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.