Malta přijme loď Ocean Viking, která uvázla na moři. O migranty se ale podělí jiné evropské země

Loď Ocean Viking, která uvázla čtrnáct dnů na moři se stovkami zachráněných afrických běženců, zakotví na Maltě, oznámil tamní premiér Joseph Muscat. Běžence však převezmou jiné státy – Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Rumunsko. Loď provozují organizace Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée. Humanitární pracovníci apelují na vlády evropských zemí, aby vytvořily mechanismus pro vyloďování zachráněných migrantů.

Posádka lodi nabrala běžence ve vodách u Libye při několika záchranných operacích před dvěma týdny. „Po jednáních s Evropskou komisí a zeměmi EU, konkrétně Francií a Německem, Malta souhlasila, že se zapojí do řešení patové situace lodi Ocean Viking,“ oznámil v pátek na Twitteru maltský premiér Muscat.

Kruté podmínky v Libyi

Na palubě Ocean Viking je 356 migrantů, mezi nimi čtyři ženy a 103 nezletilých, hlavně ve věku od 15 do 18 let. Pocházejí z desítky afrických zemí, většina ze Súdánu.

„Ulevilo se nám, že dlouhé trápení 356 lidí, které máme na palubě, se konečně nachýlilo ke konci,“ uvedl Jay Berger, projektový koordinátor Lékařů bez hranic na lodi Ocean Viking. Zároveň upozornil, že na palubě plavidla Ocean Viking jsou lidé, kteří uprchli z často zoufalých podmínek ve svých domovech a poté trpěli v Libyi.

„Léčili jsme lidi s válečnými zraněními, kteří uvázli na frontové linii v Tripolisu. Viděli jsme jizvy těch, kteří přežili letecké útoky na detenční zařízení Tajoura. Mluvili jsme s lidmi, kteří přežili potopení lodí a zadržování. Vyslechli jsme příběhy plné brutálního bití, zabíjení elektrickým proudem, mučení mimo jiné roztaveným plastem, sexuálního násilí – ani děti nebyly ušetřeny této hrůzy. Evropské země se musí upřímně podívat na to, jakou roli hrají v zadržování lidí v těchto situacích,“ podotýká Berger.

Uzavřené přístavy

Asi půlmilionová Malta, jejíž rozloha je menší než území Prahy, uzavírá své přístavy lodím nevládních organizací s migranty, dokud země EU neslíbí, že je převezmou. Stejně to dělá od loňska i Itálie, jejíž vláda tak činí v rámci své přísné protiimigrační politiky.

„Je načase, aby evropští lídři uznali tuto humanitární katastrofu tím, čím je, a konečně přišli s humánními řešeními – začátkem je vytvoření mechanismu, který umožní rychlé vyloďování,“ zdůraznil Berger.

Kauza lodi Ocean Viking byla dosud v mediálním stínu plavidla Open Arms, provozovaného španělskou nevládní organizací, které po téměř třech týdnech vylodilo tento týden osm desítek afrických migrantů na italském ostrově Lampedusa. Do přístavu se dostalo až díky rozhodnutí tamní prokuratury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 5 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 6 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 10 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 10 hhodinami
Načítání...