Malta přijme loď Ocean Viking, která uvázla na moři. O migranty se ale podělí jiné evropské země

Loď Ocean Viking, která uvázla čtrnáct dnů na moři se stovkami zachráněných afrických běženců, zakotví na Maltě, oznámil tamní premiér Joseph Muscat. Běžence však převezmou jiné státy – Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Rumunsko. Loď provozují organizace Lékaři bez hranic a SOS Méditerranée. Humanitární pracovníci apelují na vlády evropských zemí, aby vytvořily mechanismus pro vyloďování zachráněných migrantů.

Posádka lodi nabrala běžence ve vodách u Libye při několika záchranných operacích před dvěma týdny. „Po jednáních s Evropskou komisí a zeměmi EU, konkrétně Francií a Německem, Malta souhlasila, že se zapojí do řešení patové situace lodi Ocean Viking,“ oznámil v pátek na Twitteru maltský premiér Muscat.

Kruté podmínky v Libyi

Na palubě Ocean Viking je 356 migrantů, mezi nimi čtyři ženy a 103 nezletilých, hlavně ve věku od 15 do 18 let. Pocházejí z desítky afrických zemí, většina ze Súdánu.

„Ulevilo se nám, že dlouhé trápení 356 lidí, které máme na palubě, se konečně nachýlilo ke konci,“ uvedl Jay Berger, projektový koordinátor Lékařů bez hranic na lodi Ocean Viking. Zároveň upozornil, že na palubě plavidla Ocean Viking jsou lidé, kteří uprchli z často zoufalých podmínek ve svých domovech a poté trpěli v Libyi.

„Léčili jsme lidi s válečnými zraněními, kteří uvázli na frontové linii v Tripolisu. Viděli jsme jizvy těch, kteří přežili letecké útoky na detenční zařízení Tajoura. Mluvili jsme s lidmi, kteří přežili potopení lodí a zadržování. Vyslechli jsme příběhy plné brutálního bití, zabíjení elektrickým proudem, mučení mimo jiné roztaveným plastem, sexuálního násilí – ani děti nebyly ušetřeny této hrůzy. Evropské země se musí upřímně podívat na to, jakou roli hrají v zadržování lidí v těchto situacích,“ podotýká Berger.

Uzavřené přístavy

Asi půlmilionová Malta, jejíž rozloha je menší než území Prahy, uzavírá své přístavy lodím nevládních organizací s migranty, dokud země EU neslíbí, že je převezmou. Stejně to dělá od loňska i Itálie, jejíž vláda tak činí v rámci své přísné protiimigrační politiky.

„Je načase, aby evropští lídři uznali tuto humanitární katastrofu tím, čím je, a konečně přišli s humánními řešeními – začátkem je vytvoření mechanismu, který umožní rychlé vyloďování,“ zdůraznil Berger.

Kauza lodi Ocean Viking byla dosud v mediálním stínu plavidla Open Arms, provozovaného španělskou nevládní organizací, které po téměř třech týdnech vylodilo tento týden osm desítek afrických migrantů na italském ostrově Lampedusa. Do přístavu se dostalo až díky rozhodnutí tamní prokuratury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
10:47Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 31 mminutami

VideoKakaové boby nejdou na odbyt, dopady pociťují farmáři v západní Africe

Zatímco předloni kakaové boby kvůli suchu v cenách dosahovaly historických rekordů, teď nestojí ani třetinu. Silně to pociťují hlavně farmáři v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kterým tak leží v zaplněných skladech nebo hnijí na stromech. Pokud nějaké prodali, ani téměř po půl roce za ně většinou nedostali zaplaceno. Někteří tak nemají ani na to, aby posílali děti do školy. Za pokles cen může dobrá úroda v době nižší poptávky. Řada producentů čokolády totiž začala právě kvůli předtím vysokým cenám vyrábět menší balení.
před 51 mminutami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 3 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 4 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 5 hhodinami
Načítání...