Washington – Pětiměsíční panda Bao Bao se poprvé předvedla příchozím ve washingtonské zoo. Za posledních 40 let je teprve druhým mládětem, které tam neumřelo hned po porodu. Tenhle ohrožený druh ale hraje v americké historii mnohem důležitější roli, než se na první pohled zdá. První pandy darovala Čína Americe na začátku 70. let. Za tu dobu toho tato zvířata dokázala v diplomacii víc než leckterý politik. Američany mimo jiné naučila, že svět není černobílý.
Každá velká zoo se občas pyšní magnetem, který v okolí způsobí dopravní zácpu a uvnitř podobné nadšení. O malé pandě věděla Amerika už v srpnu, když se vešla do lidské dlaně. Bao Bao se stala podobným fenoménem jako kdysi Moya v Praze nebo Knut v Berlíně. Washingtonská zoo musela dokonce kvůli obrovskému zájmu prodloužit otevírací dobu. „Vím, že do naší zoo míří hodně lidí kvůli pandám. Jenom tenhle víkend očekáváme, že jich sem kvůli Bao Bao přijde kolem 10 tisíc,“ uvedla mluvčí zoo Devin Murphyová.
O tom, že pandy jsou pro zoo poklad, svědčí i komentář první dámy USA. „Jsme nadšení, že můžeme přivítat toto mládě, které je příkladem společných pout mezi USA a Čínou a taky slibné budoucnosti tohoto nádherného živočišného druhu,“ uvedla Michelle Obamová.
První pandy darovala Americe Čína v roce 1972, kdy do Pekingu zavítal americký prezident Richard Nixon. Návštěvou tehdy nepřátelského Pekingu vyrazil zbytku světa dech – jako vůbec první americký prezident se snažil prolomit ledy a Číňani ho za to odměnili dvěma pandami. „Myslím, že pandy sehrály důležitou roli v povzbuzení zájmu mezi Číňany a Američany. Nevím, jak by to dopadlo bez nich,“ uvedl prezident Americko-čínské nadace Chi Wang.
Sinolog: Získat od Číny pandu je velká prestiž
Pandí diplomacie je v mezinárodních vztazích stejně známým pojmem jako Bao Bao v amerických médiích. Mládě možná jednou prorazí i v těch čínských. Do vlasti svých předků by se mělo odstěhovat za čtyři roky. Pandy jsou totiž předmětem smlouvy o pronájmu na deset let. „Pronajímající strana platí Číně poplatek milion dolarů ročně. Součástí té smlouvy je, že veškerá panďata, která se narodí těm pandám, zůstávají majetkem Číny,“ potvrzuje sinolog Ondřej Klimeš.
Ondřej Klimeš, sinolog, Orientální ústav AV ČR:
„Jde o symbolickou rovinu, protože panda, tak jako za císařství byla symbolem morální integrity, je teď jakožto ohrožené zvíře považována za národní poklad. Takže když Čína s nějakou zemí uzavře tuto smlouvu o pronájmu, znamená to pro tu zemi velkou prestiž. Pand v zahraničí je asi kolem třiceti.“
Bao Bao se narodila patnáctileté Mei Xiang, která byla uměle oplodněna. Vědci k tomu použili směs čerstvého a zmrazeného spermatu od dvou pandích samců. Jeden z nich – Tian Tian – žije v téže zoo. Druhý se jmenuje Gao Gao a obývá zoologickou zahradu v kalifornském San Diegu.
Panda velká patří mezi nejohroženější živočišné druhy. Jejich přirozeným domovem je několik horských hřebenů v centrální Číně. V současnosti jich podle dostupných informací ve volné přírodě žije kolem 1 600 a dalších zhruba 300 v zajetí, převážně v Číně. Vyznačují se velmi slabou porodností.
