Londýn – Vraždu bývalého sovětského agenta Alexandra Litviněnka zřejmě nařídila Moskva. Podle listu The Daily Telegraph to vyplývá ze záznamů elektronické komunikace mezi hlavními podezřelými. Vyšetřovatelé je měli získat od americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA). Veřejné vyšetřování v Británii přineslo ještě jednu novou informaci. Podle právníka Robina Tama mohl agent pozřít radioaktivní polonium dvakrát – jednou v polovině října roku 2006 a znovu o dva týdny později.
Litviněnko mohl být otráven dvakrát, stopy vedou do Moskvy
GALERIE
videogallery_503511
Záznamy získané od NSA nelze použít u soudu, novináři ale mají jasno: Litviněnkova smrt byla „státem nařízenou vraždou“ ze strany Moskvy. Daily Telegraph se domnívá, že právě díky těmto informacím si zřejmě britští politici byli od začátku jisti – ze smrti ruského emigranta veřejně obvinili Moskvu.
Podle Tama jsou k dispozici důkazy o tom, že Litviněnko nesouhlasil s ruskou válkou proti Čečencům v 90. letech a projevoval sympatie se zápasem kavkazského národa. Na smrtelné posteli prý konvertoval k islámu. Podle Telegraphu byl navíc objeven zvukový záznam, na němž Litviněnko podrobně popisuje vztahy mezi Putinem a jedním z nejobávanějších zločinců na světě. Podle britského listu to odpovídá tvrzení, že Litviněnko byl zabit kvůli investigativní práci, kterou prováděl po odchodu z Ruska v řadě evropských zemí.
Anatolij a Marina Litviněnkovi
Bývalý agent KGB na smrtelné posteli obvinil Putina
Sám Litviněnko obvinil těsně před svou smrtí Putina, že to je právě on, kdo stojí za jeho vraždou. „Možná umlčíte jednoho člověka, protesty z celého světa se vám budou ozývat v uších po zbytek vašeho života,“ napsal agent šéfovi Kremlu. Už dříve agent tvrdil, že pumové atentáty na domy v Moskvě měly sloužit k tomu, aby se Putin dostal k moci. Zorganizovala je podle něj FSB.
Veřejné vyšetřování začalo poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta. Právě tyto informace jsou ale podle Mariny Litviněnkové klíčové.
Agent Litviněnko pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko. Později ale začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. „Utekl, když byl v Rusku trestně stíhán,“ konstatoval spolupracovník ČT Ivan Kytka. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.
Na podzim 2006 se sešel s dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel. Podle dosavadních vyšetřování byl otráven izotopem polonia 210. Ten mu měli dát agenti do čaje. Podle právního poradce vyšetřovatelů existují důkazy o tom, že byl agent otráven poloniem dokonce dvakrát. V obou případech prý látka přinejmenším částečně účinkovala. Litviněnko si na nevolnost stěžoval již pár týdnů před hospitalizací, zdůraznil Tam.
- Spolupracovník ČT Ivan Kytka: „V době, kdy byl zavražděn, měl být Litviněnko na stopě tomu, jak je ruská mafie – která někdy prorůstá se státními strukturami – aktivní ve Španělsku a Itálii. Někteří britští pozorovatelé dávají jeho smrt do souvislosti s možnými odhaleními ruských činitelů v Evropě.“
Soudu prý bude předloženo i svědectví osoby, podle níž jeden z dvojice údajných vrahů Dmitrij Kovtun hledal v Londýně kuchaře, který bude schopen vložit do Litviněnkova pokrmu „velmi drahý jed“. V době, kdy Litviněnko onemocněl, byla podle Tama v londýnských ulicích zjištěna radioaktivní stopa, která mohla ohrozit „tisíce lidí“. Detektivové prý našli velké množství dalších stop polonia v místech, která Litviněnko a dva jeho údajní vrazi navštívili.
Britské úřady od začátku považují za hlavní podezřelé kromě Kovtuna i bývalého ruského agenta Andreje Lugového. Důkazy ale dosud nepředložily.