Kim možná chystá další jaderný test, obávají se experti americké armády

Nahrávám video

Severní Korea by mohla v blízké době provést další jaderný test a možná nejsilnější ze všech, které dosud uskutečnila. Napsal to americký list The New York Times s odvoláním na vojenské experty z laboratoří v Los Alamos, kteří pravidelně analyzují satelitní fotografie oblasti, v níž Severokorejci své zkoušky provádějí.

U hory Mantap vzdálené asi 350 kilometrů od Pchjongjangu probíhaly podle amerických analytiků rozsáhlé výkopové práce při hloubení tunelů. V poslední době ale ustaly, což by mohlo znamenat přípravu nového testu. Dokládá ji i intenzivní odčerpávání podzemní vody z místa předpokládané zkoušky.

Studiem snímků bylo zjištěno, že KLDR může pokusně odpálit nálož o síle až 282 kilotun, tedy zhruba dvacetinásobně silnější, než byla bomba svržená v roce 1945 na japonskou Hirošimu. Síla všech pěti dosavadních severokorejských testů byla nižší, s hirošimskou pumou zhruba srovnatelná. Jaké jsou ale severokorejské záměry, nikdo přesně neví, píše The New York Times.

V KLDR se pilně připravují na výročí narození Kim Ir-sena
Zdroj: Damir Sagolj/Reuters

Jaderné zkoušky Pchjongjang provádí většinou při příležitosti režimních výročí. Nová zkouška by se podle amerického deníku mohla uskutečnit už brzy – v sobotu země oslaví narozeniny zakladatele dynastie Kimů, prvního severokorejského prezidenta Kim Ir-sena.

Japonci se obávají, že Kim nasadí sarin

Spojené státy a jejich spojenci Jižní Korea a Japonsko sledují severokorejské provokace s rostoucím znepokojením. Neznepokojují je ale pouze jaderné zbraně. Podle vlády v Tokiu by režim Kim Čong-una mohl inspirovat i nedávný chemický útok v Sýrii. KLDR vyvíjí nový raketový motor a Japonci varují, že by hlavice časem mohly nést bojový plyn.

„Je možné, že Severní Korea už je schopná odpálit hlavice se sarinem. Musíme zajistit, aby Severokorejci pochopili, že pokud by takto napadli mezinárodní společenství, nemají žádnou budoucnost,“ uvedl japonský premiér Šinzó Abe.

Vedení amerického námořnictva minulý víkend vyslalo ke korejským břehům letadlovou loď Carl Vinson doprovázenou dalšími údernými plavidly, která mají podle vojenských expertů odradit severokorejského vůdce Kim Čong-una od nových zbrojních testů. K jihokorejským břehům ale loď dorazí až po sobotních oslavách výročí narození Kim Ir-sena.

Nahrávám video

Trump zvažuje tvrdé sankce

Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že administrativa prezidenta Trumpa zvažuje zavedení velmi tvrdých sankcí. Ve hře je ropné embargo, zanesení severokorejských aerolinek na černou listinu, zadržování nákladních lodí či potrestání čínských bank za obchodování s Pchjongjangem. 

„Je plno věcí, které přicházejí v úvahu, a to až v podstatě k obchodní karanténě KLDR,“ uvedl americký představitel pod podmínkou zachování anonymity. Upřesnil, že Trumpova administrativa pracuje na celé škále tvrdých sankcí, které by následně byly uplatňovány v reakci na chování KLDR. Některá z odvetných opatření by vyhlásily Spojené státy samy, další by mohla spadat pod OSN. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled