Washington - Recenze na knihu pamětí George Bushe, která vyšla tento týden ve Spojených státech, jsou zatím smíšené. Prodává se však dobře, během prvního dne zmizelo z pultů 220 tisíc výtisků. Bushův předchůdce Clinton byl ale úspěšnější, vychutnal si totiž skoro dvojnásobný triumf v počtu prodaných knih. Sepsání pamětí přitom finančně přilepšilo nejednomu prezidentovi Spojených států.
I když výsadní osadníky Bílého domu od sebe dělí staletí i zákopy ideologie, přesto mají jednu věc společnou - na svou cestu na vrchol moci vzpomínají v knižních pamětech. Někteří díky nim dokonce zbohatli. Všechno přitom začal hrdina americké občanské války, prezident Grant. Paměti ho měly dostat z bídy. Zemřel pár dní po dokončení, manželce se ale postaral o slušný výdělek a Bílému domu o další tradici.
Již Churchill říkával: „Historie k nám bude příznivá, koneckonců ji napíšu sám.“ Prezidentské paměti ale mají i další efekt – většinou stojí na konci politické kariéry svých autorů, ale také na začátku jejich cesty ke zbohatnutí.
Barbaře Meadeovové, majitelce nepsaného hlavního místa politické literatury - knihkupectví Politika a próza ve Washingtonu, již prošly pod rukama všechny prezidentské paměti. Například ty poslední dostala od George Bushe i s věnováním: „Popravdě mě ta kniha moc nezajímá. A ani Billa Clintona jsem nečetla. Ale třeba první kniha Obamy, to je opravdu zážitek.“
Hit posledních let - Obamovy paměti
Nejotevřenějšími vzpomínkami z pera amerického prezidenta se stala zpověď dítěte ze smíšeného manželství o hledání kořenů v daleké Africe Baracka Obamy. Navíc současný prezident je napsal léta před vstupem do politiky. Před patnácti lety vyšly bez povšimnutí v sedmitisícovém nákladu. Až raketový vzestup Obamy z nich udělal světový bestseller a z jejich autora milionáře. Na prezidentově posledním daňovém přiznání figurují za dvě knihy zisky až ve výši deseti milionů dolarů.
Také Bill Clinton si po odchodu z Bílého domu vydělal desetkrát víc než ve funkci - 65 milionů dolarů, nejvíc na placených projevech. Otevřená vystoupení přitom živí i další politiky. Například bývalá viceprezidentská kandidátka Sarah Palinová, hvězda konzervativní Ameriky, si účtuje za půlhodinový projev tři miliony korun. Ronald Reagan pak dostal za dvě dvacetiminutová vystoupení od japonské firmy částku dva miliony dolarů. Lze tak vyslovit tezi, že o nejmocnější politiky světa je zájem, i když jsou třeba dávno v důchodu.
