Do hongkongské Zákonodárné rady se dostala nová generace prodemokratických aktivistů, mezi nimi i Nathan Law, jeden z nejmladších lídrů masových protestů z roku 2014. Šlo o nejdůležitější volby od roku 1997, kdy správu nad někdejší britskou kolonií převzala čínská vláda. Pročínští politici si ale udrží většinu míst, částečně kvůli nastavenému volebního systému.
Účast ve volbách byla rekordní - hlasovat šlo 58 procent oprávněných voličů. Pro stoupence demokracie je zásadní, aby si udrželi třetinu křesel, které potřebují, aby mohli vetovat důležité zákony a financování z veřejných zdrojů.
Nejméně šest mladých politiků podporuje sebeurčení Hongkongu. Někdejší britská kolonie se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, stále se ale ve srovnání s pevninskou Čínou těší značnému stupni autonomie a občanských práv, včetně svobody shromažďování a slova.
Peking zatím výsledky voleb nekomentoval, hongkongský vládní tajemník pro ústavní záležitosti Raymond Tam ale řekl, že udělá vše pro to, aby „dostal (radikální aktivisty) do více centristické pozice“. „Nezávislost není vůbec realistická. Doufejme, že to nebude jejich hlavním cílem,“ zdůraznila Elizabeth Quatová z propekingské strany.
Obyvatelé Hongkongu vybírali jen 40 zástupců do 70členné rady. O zbylých 30 křeslech rozhodují místní zájmové skupiny, které jsou většinou nakloněny užší spolupráci s Pekingem. Ten v poslední době usiluje o posílení svého vlivu v Hongkongu v politické, kulturní i vzdělávací oblasti, napsala agentura AFP.
Volby byly považovány za test jednoty prodemokratického tábora poté, co se do nich zapojila nová generace radikálních aktivistů vzešlých z protestů v roce 2014. Aktivisté během takzvané deštníkové revoluce požadovali konec principu „jedna země, dva systémy“.
Převážně mladí demonstranti po dobu 11 týdnů okupovali klíčové ulice Hongkongu, aby prosadili svůj požadavek na plně svobodné volby nejvyššího představitele města v roce 2017, což odmítla centrální čínská vláda.
- Peking prosazuje, aby kandidáty na správce Hongkongu nejprve nominoval a schválil většinou hlasů speciální výbor a až pak o nich mají hlasovat voliči. V početném nominačním výboru mají přitom převahu přívrženci čínské ústřední vlády. Reformu nakonec letos v červnu zamítl hongkongský parlament a její další osud je nejasný.
„Myslím, že Hongkong opravdu chtěl změnu. Mladí lidé mají pocit naléhavosti, pokud jde o budoucnost,“ konstatoval třiadvacetiletý Law, který je členem strany Demosisto bojující o právo Hongkongu na sebeurčení. Několik míst zřejmě získá i strana Youngspiration, která je ve volání po nezávislosti ještě hlasitější.
Pro většinu obyvatel Hongkongu je nezávislost tohoto významného ekonomického a obchodního centra s velkou mírou autonomie chimérou. Hnutí za nezávislost ale pohnulo s tradičním politickým rozdělením a vyhrotilo debatu.
Na začátku srpna poprvé demonstrovalo v ulicích Hongkongu za nezávislost několik tisíc lidí a podle některých průzkumů si rozchod s Čínou přeje 17 procent obyvatel města.
