František s patriarchou Kirillem volají po ukončení vyhlazování blízkovýchodních křesťanů

Papež František se na letišti v Havaně sešel s ruským patriarchou Kirillem. Jde o historickou schůzku nejvlivnějších představitelů obou církví. František s Kirillem následně vyzvali k zastavení „vyhlazování“ křesťanů na Blízkém východě a k přijetí opatření na jejich záchranu. Oba volají po obnovení jednoty mezi křesťany.

Na letišti v Havaně papeže přivítal kubánský prezident Raúl Castro. František již Kubu navštívil loni v září poté, co Vatikán zprostředkoval obnovení diplomatických vztahů mezi USA a ostrovním státem.

S Castrem předtím jednal také Kirill, který podle ruských agentur řekl, že „kubánský lid prokázal svoje právo žít tak, jak je přesvědčený, že je vhodné“. Podle RIA Novosti sdělil, že „hrdinství je duchovní koncept, který se nedá naučit z knih“. „Je odvozen od duchovního života člověka,“ dodal.

František a Kirill se sešli v letištní budově. Oba činitelé se na uvítanou objali a třikrát políbili na tvář. „Konečně se vidíme. Jsme bratři. Je naprosto zřejmé, že to je Boží vůle,“ zvolal František. „Teď je vše snazší,“ odpověděl mu Kirill. 

„V mnoha zemích Blízkého východu a severní Afriky jsou celé rodiny, obce a města našich bratří a sester v Kristu zcela vyhlazovány,“ uvedli oba činitelé ve společném prohlášení. „Jejich kostely jsou pustošeny a barbarsky drancovány, jejich posvátné objekty jsou znesvěcovány a jejich památky ničeny,“ uvádí se dále v deklaraci.

Žádní konkurenti, ale bratři

V třicetibodovém prohlášení oba představitelé vyjádřili připravenost překonat historické rozpory s poukazem na to, že „nejsou konkurenty, ale bratry“. „S vědomím, že řada problémů přetrvává, doufáme, že naše setkání přispěje k obnovení jednoty chtěné Bohem,“ dodali také  oba činitelé.

Římští katolíci se rozešli s východními ortodoxními křesťany, kteří jsou roztříštění do několika velkých patriarchátů, už v 11. století.

„To setkání se uskutečnilo proto, že se to oběma stranám v tuto chvíli hodilo. V červnu čeká patriarchu Kirilla velký sněm všech autokefálních církví a tímto způsobem chce ukázat, že je nejvlivnější osobou ortodoxní církve. Papež František si zase chce pootevřít dvířka k Putinovi, protože si od něho slibuje, že je to muž, který může pomoci křesťanům na Blízkém východě a může také pomoci navázat vztahy mezi Vatikánem a Čínou,“ okomentoval setkání dramaturg Martin Horálek.

František si cestou do Mexika zkusil sombrero
Zdroj: Alessandro Di Meo/Reuters

Františka čeká putování po Mexiku

Po jednání v Havaně František odletí na návštěvu Mexika, kde zůstane do 18. února. Bude ubytován v mexické metropoli, v sobotu se zde setká s prezidentem Enriquem Penou Nietem a večer bude sloužit mši v Bazilice Panny Marie Guadalupské, patronky americké. V dalších dnech bude sloužit ještě čtyři mše v jiných městech. V neděli to bude Ecatepec, jedno z měst s nejvyšší kriminalitou v zemi, ležící v metropolitní oblasti hlavního města.

V pondělí zavítá František do nejchudšího státu Mexika, Chiapasu, kde bude ve městě San Cristóbal de Las Casas sloužit mši pro domorodé obyvatelstvo. Tam má také vyhlásit dekret, který umožní sloužit mše v domorodých jazycích.

Dělníci připravují pódium před katedrálou v Mexiko City
Zdroj: Edgard Garrido/Reuters

Návštěvu Mexika zakončí František oficiálně ve středu, kdy bude sloužit mši ve městě Ciudad Juárez na hranicích s USA. Předtím pozdraví věřící na druhé straně hranice, kde se očekává asi 50 000 osob, kteří na stadionu v El Pasu budou sledovat papežovu mši na velké obrazovce. František chce tímto gestem protestovat proti xenofobii, kterou v posledních měsících rozdmýchává mimo jiné republikánský uchazeč o úřad prezidenta USA Donald Trump.

František, který je prvním latinskoamerickým papežem, je třetí hlavou katolické církve, která do Mexika zavítá. První byl v roce 1979 Jan Pavel II., který Mexiko navštívil celkem pětkrát; na jaře 2012 byl v Mexiku také papež Benedikt XVI. Od 70. let se ale počet vyznavačů katolické víry v Mexiku snížil z 95 procent na zhruba 83.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hútíjský útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí.
08:05Aktualizovánopřed 38 mminutami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 51 mminutami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 2 hhodinami

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 4 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.