Evropská komise chce pružnější pravidla pro schvalování koronavirové vakcíny

Nahrávám video

Evropská komise chce urychlit testování vakcín proti novému typu koronaviru, aby k nim mohli lidé získat přístup již příští rok. Unijní exekutiva navrhla dočasné zmírnění přísných pravidel pro schvalování očkovacích látek obsahujících geneticky modifikované organismy. Brusel také počítá s tím, že ze společného fondu pro všechny členské země předplatí již testované očkovací látky u několika výrobců. Některé státy přitom chystají vlastní nákup vakcín.

Nemoc covid-19 zabila v Evropě desetitisíce lidí, ochromila hospodářství a epidemiologové varují před možnou druhou podzimní vlnou. EU se proto snaží o co nejrychlejší vývoj léků a očkovacích látek. Unijní země však mají přísná pravidla pro povolování geneticky upravených látek pro léčebné účely. Podle některých činitelů komise by schvalovací proces v dosavadní podobě mohl dostupnost vakcíny oddálit o mnoho měsíců.

Komise proto navrhla několik dočasných úlev, která mají postup zrychlit. Patří mezi ně například volnější pravidla pro schvalování vakcín či pružnější postupy pro jejich označování a balení. Strategie má podle Bruselu otevřít cestu k získání vakcíny do „12 až 18 měsíců, ne-li dříve“. 

Návrh, který musí získat souhlas členských zemí a Evropského parlamentu, dočasně omezí možnost států uplatňovat při testování očkovacích látek vlastní přísná pravidla. V některých unijních zemích, jako je Francie či Itálie, přitom v současnosti schvaluje léčiva či vakcíny řada různých úřadů a proces mnohdy trvá řadu let.

Zmírnění pravidel má být pouze dočasné a týkat se výhradně krize spojené s covidem-19. EK přitom zdůrazňuje, že testování a schvalování vakcín a léků bude i nadále „kvalitní“, aby byla zajištěna jejich nezávadnost.

Na konci června chystá Komise summit ohledně společného postupu

„Budeme pokračovat v poskytování finanční podpory a uzavírání politických závazků se zeměmi z celého světa. Připravujeme summit, který se bude konat 27. června,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová. Německá politička chce řešit otázku, zdali by země byly ochotné poskytnout peníze na společný nákup budoucích vakcín od společností.

  • Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) oznámily společný projekt. Zatím je v laboratorní fázi.
  • Virologové Zdravotního ústavu v Ostravě vyvinuli vlastní metodu k testování protilátek proti koronaviru, která je přesnější než komerční testy a rychlotesty. 
  • Americká laboratoř Moderna oznámila, že úvodní fáze klinických testů jí vyvíjené vakcíny proti koronaviru přinesla „pozitivní předběžné údaje“.
  • Britské univerzity v Oxfordu a Brightonu zahájily rozsáhlou studii, která má zjistit, zda mohou mít dva léky proti malárii preventivní účinky proti onemocnění covidem-19. Jedním z testovaných léků je i hydroxychlorochin. Výsledky budou do konce roku.
  • Do druhé fáze klinických testů vstoupily očkovací látky Ústavu biologických produktů ve Wu-chanu a v Pekingu. Čínská vakcína proti koronaviru mohla být připravená pro trh už koncem letošního roku.
  • Britská společnost AstraZeneca začala s výrobou potenciální vakcíny také. Vakcínu s pracovním názvem AZD1222 vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje deset tisíc dobrovolníků. Vlády Itálie, Francie, Nizozemí a Francie si tutu vakcínu předplatily.
  • Firma CureVac dostala 17. června jako druhá v Německu (po firmě BioNTech) povolení k zahájení testů na lidech. Německá vláda ve firmě získala dvacetřicet procent podílu.
  • Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se nyní na celém světě na lidech testuje 11 možných očkovacích látek proti koronaviru.

„Vakcína nebude jen průlomem v boji s koronavirem. Bude také důkazem toho, jakých výsledků mohou partneři dosáhnout, když společně přemýšlejí, propojí svůj výzkum a poskytnou své zdroje pro společné účely,“ prohlásila ke snaze o spojení unijních zemí k vývoji a nákupu očkovacích látek.

Vyjádření von der Leynové komentoval ve vysílání zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. „Apelovala především na solidaritu. V zásadě přirovnávala tu současnou situaci k úplnému začátku koronavirové krize, kdy mluvila o tom, že také některé členské státy nebyly solidární. Nejenomže uzavíraly hranice, ale také zakazovaly vývoz zdravotnických prostředků do jiných zemí,“ řekl. 

Dolanský upozornil, že Evropská komise nemá právo členským státům nic podobného nařizovat, může jen apelovat. „Čtyři členské státy (Německo, Francie, Itálie a Nizozemí) uzavřely smlouvu s britskou společností, která by v tuto chvíli měla vakcínu vyrábět. Státy se dohodly na tom, že by si tuto vakcínu měly předplatit za v přepočtu dvacet miliard korun,“ připomněl Dolanský.

Nahrávám video

V boji s pandemií covidu-19 se objevují náznaky naděje, uvedl ve středu také šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Dodal nicméně, že země musí pokračovat v dodržování preventivních opatření, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy.

V celém světě se testují možné vakcíny, které by umožnily chránit populaci. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila v úterý, že už se jich testuje 11. V Německu jako druhá dostala povolení k zahájení testů na lidech firma CureVac, od dubna už ho má firma BioNTech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
před 6 mminutami

Studentské protesty ve Francii provází násilnosti

Při studentských blokádách a protestech ve Francii, které přerostly v násilnosti, bylo ve čtvrtek poškozeno několik středních škol, byla narušena veřejná doprava a napadeno několik lidí. Protestní akce se odehrávaly na devíti stech místech ve všech francouzských departementech, napsala agentura AFP. Policie zadržela 1949 lidí, zraněno bylo 305 policistů a četníků, uvedl večer ministr vnitra Laurent Nuñez. Politici z nepokojů, které někde podněcovali výtržníci, viní radikálně levicové sdružení Nepodrobená Francie (LFI), napsala média.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Žena v Tennessee přežila popravu smrtící injekcí. Je v kritickém stavu

Christa Pikeová, která přežila pokus o popravu smrtící injekcí, je v kritickém stavu, uvedli její právní zástupci. Lékaři jí poskytují péči k záchraně života a přesnější prognóza ohledně jejího zdravotního stavu zatím není možná. Ženě byly do žil aplikovány dvě dávky pentobarbitalu, avšak nezemřela. Agentura DPA píše, že obhájci Pikeové žádají guvernéra státu Tennessee Billa Leea, aby jí trest smrti za vraždu spáchanou v roce 1995 zrušil a zmírnil ho na doživotní odnětí svobody. Guvernér Lee nařídil nezávislé vyšetřování a pozastavil popravy, napsala AP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dostal jsem útočníka do chvatu a svázal ho sluchátky, popsal incident pasažér letu Flydubai

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání pěti izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMladí Číňané stále častěji vyhledávají zážitky s přidanou emoční hodnotou

V Číně roste poptávka po zážitcích, které poskytují „emoční hodnotu“. Mladí Číňané stále více nehledí jen na zboží nebo službu, ale platí za to, jak se díky zážitkům budou cítit. Oblíbený je například výstup na horu se společníkem. „Když nemůžete, vezme vás do náruče jako princeznu a zvládne s vámi i Osmnáct zatáček,“ řekl provozovatel služeb s emoční hodnotou Š' Jüan-tching. Populární jsou také soutěže ve šroubování a sázení rýže nebo robotičtí domácí mazlíčci. Mladí se k těmto zážitkům či výrobkům uchylují kvůli osamělosti i obavám z budoucnosti. Podle sociologů trend značí proměnu čínské společnosti. Znát to bude i během momentálně začínajícího Zlatého týdne, který je jedním z hlavních období volna, které v Číně lidé tráví cestováním a utrácením.
před 8 hhodinami

Evropa se nenechá hybridními útoky Ruska znejistit, prohlásil Merz

Evropa se ruskými hybridními útoky nenechá znejistit, je na ně připravena a jasně na ně odpoví. Ve slavnostním projevu při předávání Vestfálské mírové ceny to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ocenění letos získala Severoatlantická aliance. Podle Merze sleduje Rusko revizionistickou a imperiální politiku. Kancléř také vyzval k další podpoře Ukrajiny čelící ruské invazi a slíbil, že na Německo se napadená země může spolehnout.
před 10 hhodinami

Útok na škole na severu Slovenska má druhou oběť

Úterní útok na základní škole na severu Slovenska má druhou oběť. Lékařům se nepodařilo zachránit žákyni, která byla hospitalizovaná ve velmi vážném stavu. Ve slovenské sněmovně to ve čtvrtek řekl předseda parlamentu Richard Raši (Hlas), poslanci dívku následně uctili minutou ticha. Po útoku nožem, při kterém zemřela i jedna učitelka, policie zadržela třináctiletého žáka uvedené školy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.