Evropská komise chce pružnější pravidla pro schvalování koronavirové vakcíny

Nahrávám video

Evropská komise chce urychlit testování vakcín proti novému typu koronaviru, aby k nim mohli lidé získat přístup již příští rok. Unijní exekutiva navrhla dočasné zmírnění přísných pravidel pro schvalování očkovacích látek obsahujících geneticky modifikované organismy. Brusel také počítá s tím, že ze společného fondu pro všechny členské země předplatí již testované očkovací látky u několika výrobců. Některé státy přitom chystají vlastní nákup vakcín.

Nemoc covid-19 zabila v Evropě desetitisíce lidí, ochromila hospodářství a epidemiologové varují před možnou druhou podzimní vlnou. EU se proto snaží o co nejrychlejší vývoj léků a očkovacích látek. Unijní země však mají přísná pravidla pro povolování geneticky upravených látek pro léčebné účely. Podle některých činitelů komise by schvalovací proces v dosavadní podobě mohl dostupnost vakcíny oddálit o mnoho měsíců.

Komise proto navrhla několik dočasných úlev, která mají postup zrychlit. Patří mezi ně například volnější pravidla pro schvalování vakcín či pružnější postupy pro jejich označování a balení. Strategie má podle Bruselu otevřít cestu k získání vakcíny do „12 až 18 měsíců, ne-li dříve“. 

Návrh, který musí získat souhlas členských zemí a Evropského parlamentu, dočasně omezí možnost států uplatňovat při testování očkovacích látek vlastní přísná pravidla. V některých unijních zemích, jako je Francie či Itálie, přitom v současnosti schvaluje léčiva či vakcíny řada různých úřadů a proces mnohdy trvá řadu let.

Zmírnění pravidel má být pouze dočasné a týkat se výhradně krize spojené s covidem-19. EK přitom zdůrazňuje, že testování a schvalování vakcín a léků bude i nadále „kvalitní“, aby byla zajištěna jejich nezávadnost.

Na konci června chystá Komise summit ohledně společného postupu

„Budeme pokračovat v poskytování finanční podpory a uzavírání politických závazků se zeměmi z celého světa. Připravujeme summit, který se bude konat 27. června,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová. Německá politička chce řešit otázku, zdali by země byly ochotné poskytnout peníze na společný nákup budoucích vakcín od společností.

  • Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) oznámily společný projekt. Zatím je v laboratorní fázi.
  • Virologové Zdravotního ústavu v Ostravě vyvinuli vlastní metodu k testování protilátek proti koronaviru, která je přesnější než komerční testy a rychlotesty. 
  • Americká laboratoř Moderna oznámila, že úvodní fáze klinických testů jí vyvíjené vakcíny proti koronaviru přinesla „pozitivní předběžné údaje“.
  • Britské univerzity v Oxfordu a Brightonu zahájily rozsáhlou studii, která má zjistit, zda mohou mít dva léky proti malárii preventivní účinky proti onemocnění covidem-19. Jedním z testovaných léků je i hydroxychlorochin. Výsledky budou do konce roku.
  • Do druhé fáze klinických testů vstoupily očkovací látky Ústavu biologických produktů ve Wu-chanu a v Pekingu. Čínská vakcína proti koronaviru mohla být připravená pro trh už koncem letošního roku.
  • Britská společnost AstraZeneca začala s výrobou potenciální vakcíny také. Vakcínu s pracovním názvem AZD1222 vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje deset tisíc dobrovolníků. Vlády Itálie, Francie, Nizozemí a Francie si tutu vakcínu předplatily.
  • Firma CureVac dostala 17. června jako druhá v Německu (po firmě BioNTech) povolení k zahájení testů na lidech. Německá vláda ve firmě získala dvacetřicet procent podílu.
  • Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se nyní na celém světě na lidech testuje 11 možných očkovacích látek proti koronaviru.

„Vakcína nebude jen průlomem v boji s koronavirem. Bude také důkazem toho, jakých výsledků mohou partneři dosáhnout, když společně přemýšlejí, propojí svůj výzkum a poskytnou své zdroje pro společné účely,“ prohlásila ke snaze o spojení unijních zemí k vývoji a nákupu očkovacích látek.

Vyjádření von der Leynové komentoval ve vysílání zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. „Apelovala především na solidaritu. V zásadě přirovnávala tu současnou situaci k úplnému začátku koronavirové krize, kdy mluvila o tom, že také některé členské státy nebyly solidární. Nejenomže uzavíraly hranice, ale také zakazovaly vývoz zdravotnických prostředků do jiných zemí,“ řekl. 

Dolanský upozornil, že Evropská komise nemá právo členským státům nic podobného nařizovat, může jen apelovat. „Čtyři členské státy (Německo, Francie, Itálie a Nizozemí) uzavřely smlouvu s britskou společností, která by v tuto chvíli měla vakcínu vyrábět. Státy se dohodly na tom, že by si tuto vakcínu měly předplatit za v přepočtu dvacet miliard korun,“ připomněl Dolanský.

Nahrávám video

V boji s pandemií covidu-19 se objevují náznaky naděje, uvedl ve středu také šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Dodal nicméně, že země musí pokračovat v dodržování preventivních opatření, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy.

V celém světě se testují možné vakcíny, které by umožnily chránit populaci. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila v úterý, že už se jich testuje 11. V Německu jako druhá dostala povolení k zahájení testů na lidech firma CureVac, od dubna už ho má firma BioNTech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 15 mminutami

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ukrajina letos znovu ovládla 600 kilometrů čtverečních svého území, řekl Syrskyj

Ukrajinská armáda letos znovu ovládla šest set kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl v pondělí její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o sto kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.
před 52 mminutami

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 1 hhodinou

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. V Sumské oblasti po útocích zemřela žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...