Evropská komise chce pružnější pravidla pro schvalování koronavirové vakcíny

Nahrávám video

Evropská komise chce urychlit testování vakcín proti novému typu koronaviru, aby k nim mohli lidé získat přístup již příští rok. Unijní exekutiva navrhla dočasné zmírnění přísných pravidel pro schvalování očkovacích látek obsahujících geneticky modifikované organismy. Brusel také počítá s tím, že ze společného fondu pro všechny členské země předplatí již testované očkovací látky u několika výrobců. Některé státy přitom chystají vlastní nákup vakcín.

Nemoc covid-19 zabila v Evropě desetitisíce lidí, ochromila hospodářství a epidemiologové varují před možnou druhou podzimní vlnou. EU se proto snaží o co nejrychlejší vývoj léků a očkovacích látek. Unijní země však mají přísná pravidla pro povolování geneticky upravených látek pro léčebné účely. Podle některých činitelů komise by schvalovací proces v dosavadní podobě mohl dostupnost vakcíny oddálit o mnoho měsíců.

Komise proto navrhla několik dočasných úlev, která mají postup zrychlit. Patří mezi ně například volnější pravidla pro schvalování vakcín či pružnější postupy pro jejich označování a balení. Strategie má podle Bruselu otevřít cestu k získání vakcíny do „12 až 18 měsíců, ne-li dříve“. 

Návrh, který musí získat souhlas členských zemí a Evropského parlamentu, dočasně omezí možnost států uplatňovat při testování očkovacích látek vlastní přísná pravidla. V některých unijních zemích, jako je Francie či Itálie, přitom v současnosti schvaluje léčiva či vakcíny řada různých úřadů a proces mnohdy trvá řadu let.

Zmírnění pravidel má být pouze dočasné a týkat se výhradně krize spojené s covidem-19. EK přitom zdůrazňuje, že testování a schvalování vakcín a léků bude i nadále „kvalitní“, aby byla zajištěna jejich nezávadnost.

Na konci června chystá Komise summit ohledně společného postupu

„Budeme pokračovat v poskytování finanční podpory a uzavírání politických závazků se zeměmi z celého světa. Připravujeme summit, který se bude konat 27. června,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová. Německá politička chce řešit otázku, zdali by země byly ochotné poskytnout peníze na společný nákup budoucích vakcín od společností.

  • Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) oznámily společný projekt. Zatím je v laboratorní fázi.
  • Virologové Zdravotního ústavu v Ostravě vyvinuli vlastní metodu k testování protilátek proti koronaviru, která je přesnější než komerční testy a rychlotesty. 
  • Americká laboratoř Moderna oznámila, že úvodní fáze klinických testů jí vyvíjené vakcíny proti koronaviru přinesla „pozitivní předběžné údaje“.
  • Britské univerzity v Oxfordu a Brightonu zahájily rozsáhlou studii, která má zjistit, zda mohou mít dva léky proti malárii preventivní účinky proti onemocnění covidem-19. Jedním z testovaných léků je i hydroxychlorochin. Výsledky budou do konce roku.
  • Do druhé fáze klinických testů vstoupily očkovací látky Ústavu biologických produktů ve Wu-chanu a v Pekingu. Čínská vakcína proti koronaviru mohla být připravená pro trh už koncem letošního roku.
  • Britská společnost AstraZeneca začala s výrobou potenciální vakcíny také. Vakcínu s pracovním názvem AZD1222 vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje deset tisíc dobrovolníků. Vlády Itálie, Francie, Nizozemí a Francie si tutu vakcínu předplatily.
  • Firma CureVac dostala 17. června jako druhá v Německu (po firmě BioNTech) povolení k zahájení testů na lidech. Německá vláda ve firmě získala dvacetřicet procent podílu.
  • Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se nyní na celém světě na lidech testuje 11 možných očkovacích látek proti koronaviru.

„Vakcína nebude jen průlomem v boji s koronavirem. Bude také důkazem toho, jakých výsledků mohou partneři dosáhnout, když společně přemýšlejí, propojí svůj výzkum a poskytnou své zdroje pro společné účely,“ prohlásila ke snaze o spojení unijních zemí k vývoji a nákupu očkovacích látek.

Vyjádření von der Leynové komentoval ve vysílání zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. „Apelovala především na solidaritu. V zásadě přirovnávala tu současnou situaci k úplnému začátku koronavirové krize, kdy mluvila o tom, že také některé členské státy nebyly solidární. Nejenomže uzavíraly hranice, ale také zakazovaly vývoz zdravotnických prostředků do jiných zemí,“ řekl. 

Dolanský upozornil, že Evropská komise nemá právo členským státům nic podobného nařizovat, může jen apelovat. „Čtyři členské státy (Německo, Francie, Itálie a Nizozemí) uzavřely smlouvu s britskou společností, která by v tuto chvíli měla vakcínu vyrábět. Státy se dohodly na tom, že by si tuto vakcínu měly předplatit za v přepočtu dvacet miliard korun,“ připomněl Dolanský.

Nahrávám video

V boji s pandemií covidu-19 se objevují náznaky naděje, uvedl ve středu také šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Dodal nicméně, že země musí pokračovat v dodržování preventivních opatření, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy.

V celém světě se testují možné vakcíny, které by umožnily chránit populaci. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila v úterý, že už se jich testuje 11. V Německu jako druhá dostala povolení k zahájení testů na lidech firma CureVac, od dubna už ho má firma BioNTech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tři muži zahynuli při střelbě v mešitě v San Diegu. Oba útočníci jsou po smrti

Střelba v mešitě v San Diegu v Kalifornii si vyžádala tři mrtvé muže a oba náctiletí podezřelí jsou po smrti, uvedla podle agentury AP policie. Agentura Reuters rovněž s odvoláním na policii píše o pěti mrtvých.
00:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Nám všechno blokují a SBU si létá.“ V Rusku sílí obavy z ukrajinských dronů

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.
před 6 hhodinami

VideoPřekročili hloubkový limit. Prokuratura řeší smrt potápěčů na Maledivách

Mezinárodní pátrací tým na Maledivách nalezl těla čtyř italských potápěčů, kteří zahynuli ve čtvrtek spolu s instruktorem. K vyzvednutí pozůstatků budou potřeba další ponory. Těla leží ve třetím segmentu podmořské jeskyně více než šedesát metrů pod hladinou. Příčiny tragédie jsou dál předmětem dohadů. V den ponoru špatné počasí zhoršovalo pod hladinou viditelnost. Tým měl sice povolení k průzkumu Indického oceánu, ale ne do takové hloubky. Případ už vyšetřuje italská prokuratura. Chce zjistit, proč zkušení potápěči, kterými oběti nehody byly, až dvojnásobně překročili místní hloubkový limit ponorů. A proč vstupovali do jeskyně, jejíž průzkum univerzita neplánovala.
před 6 hhodinami

Trump oznámil, že odkládá údery na Írán

Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí večer SELČ na své síti Truth Social napsal, že na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají „vážná jednání“. Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Musk prohrál soudní spor s firmou OpenAI

Americký miliardář Elon Musk utrpěl porážku v soudním sporu se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva, ne pro zisk. Porota v pondělí po zhruba dvou hodinách dospěla k závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová verdikt poroty přijala, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael i palestinští teroristé páchali v Gaze válečné zločiny, uvedl úřad OSN

Izrael během války v Pásmu Gazy hrubě porušil mezinárodní právo a dopustil se i válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Válečných zločinů se podle něj dopustily i palestinské ozbrojené skupiny při útoku na Izrael 7. října 2023 a poté při zadržování unesených izraelských rukojmí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump stáhl žalobu kvůli úniku daňových přiznání. Původně chtěl obří odškodné

Americký prezident Donald Trump stáhl žalobu, v níž žádal finanční úřad Internal Revenue Service (IRS) o odškodné deset miliard dolarů (asi 208 miliard korun) kvůli úniku svých daňových přiznání do médií, informovaly v pondělí agentury AP a Reuters s odkazem na soudní dokumenty. Stanice ABC News minulý týden uvedla, že Trump je připraven žalobu stáhnout v rámci dohody o vytvoření fondu pro prezidentovy spojence, kteří se domnívají, že byli neoprávněně vyšetřováni.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...