Evropská komise chce pružnější pravidla pro schvalování koronavirové vakcíny

1 minuta
Události: Evropská komise chce společný přístup k vakcíně
Zdroj: ČT24

Evropská komise chce urychlit testování vakcín proti novému typu koronaviru, aby k nim mohli lidé získat přístup již příští rok. Unijní exekutiva navrhla dočasné zmírnění přísných pravidel pro schvalování očkovacích látek obsahujících geneticky modifikované organismy. Brusel také počítá s tím, že ze společného fondu pro všechny členské země předplatí již testované očkovací látky u několika výrobců. Některé státy přitom chystají vlastní nákup vakcín.

Nemoc covid-19 zabila v Evropě desetitisíce lidí, ochromila hospodářství a epidemiologové varují před možnou druhou podzimní vlnou. EU se proto snaží o co nejrychlejší vývoj léků a očkovacích látek. Unijní země však mají přísná pravidla pro povolování geneticky upravených látek pro léčebné účely. Podle některých činitelů komise by schvalovací proces v dosavadní podobě mohl dostupnost vakcíny oddálit o mnoho měsíců.

Komise proto navrhla několik dočasných úlev, která mají postup zrychlit. Patří mezi ně například volnější pravidla pro schvalování vakcín či pružnější postupy pro jejich označování a balení. Strategie má podle Bruselu otevřít cestu k získání vakcíny do „12 až 18 měsíců, ne-li dříve“. 

Návrh, který musí získat souhlas členských zemí a Evropského parlamentu, dočasně omezí možnost států uplatňovat při testování očkovacích látek vlastní přísná pravidla. V některých unijních zemích, jako je Francie či Itálie, přitom v současnosti schvaluje léčiva či vakcíny řada různých úřadů a proces mnohdy trvá řadu let.

Zmírnění pravidel má být pouze dočasné a týkat se výhradně krize spojené s covidem-19. EK přitom zdůrazňuje, že testování a schvalování vakcín a léků bude i nadále „kvalitní“, aby byla zajištěna jejich nezávadnost.

Na konci června chystá Komise summit ohledně společného postupu

„Budeme pokračovat v poskytování finanční podpory a uzavírání politických závazků se zeměmi z celého světa. Připravujeme summit, který se bude konat 27. června,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová. Německá politička chce řešit otázku, zdali by země byly ochotné poskytnout peníze na společný nákup budoucích vakcín od společností.

  • Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) oznámily společný projekt. Zatím je v laboratorní fázi.
  • Virologové Zdravotního ústavu v Ostravě vyvinuli vlastní metodu k testování protilátek proti koronaviru, která je přesnější než komerční testy a rychlotesty. 
  • Americká laboratoř Moderna oznámila, že úvodní fáze klinických testů jí vyvíjené vakcíny proti koronaviru přinesla „pozitivní předběžné údaje“.
  • Britské univerzity v Oxfordu a Brightonu zahájily rozsáhlou studii, která má zjistit, zda mohou mít dva léky proti malárii preventivní účinky proti onemocnění covidem-19. Jedním z testovaných léků je i hydroxychlorochin. Výsledky budou do konce roku.
  • Do druhé fáze klinických testů vstoupily očkovací látky Ústavu biologických produktů ve Wu-chanu a v Pekingu. Čínská vakcína proti koronaviru mohla být připravená pro trh už koncem letošního roku.
  • Britská společnost AstraZeneca začala s výrobou potenciální vakcíny také. Vakcínu s pracovním názvem AZD1222 vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje deset tisíc dobrovolníků. Vlády Itálie, Francie, Nizozemí a Francie si tutu vakcínu předplatily.
  • Firma CureVac dostala 17. června jako druhá v Německu (po firmě BioNTech) povolení k zahájení testů na lidech. Německá vláda ve firmě získala dvacetřicet procent podílu.
  • Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se nyní na celém světě na lidech testuje 11 možných očkovacích látek proti koronaviru.

„Vakcína nebude jen průlomem v boji s koronavirem. Bude také důkazem toho, jakých výsledků mohou partneři dosáhnout, když společně přemýšlejí, propojí svůj výzkum a poskytnou své zdroje pro společné účely,“ prohlásila ke snaze o spojení unijních zemí k vývoji a nákupu očkovacích látek.

Vyjádření von der Leynové komentoval ve vysílání zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. „Apelovala především na solidaritu. V zásadě přirovnávala tu současnou situaci k úplnému začátku koronavirové krize, kdy mluvila o tom, že také některé členské státy nebyly solidární. Nejenomže uzavíraly hranice, ale také zakazovaly vývoz zdravotnických prostředků do jiných zemí,“ řekl. 

Dolanský upozornil, že Evropská komise nemá právo členským státům nic podobného nařizovat, může jen apelovat. „Čtyři členské státy (Německo, Francie, Itálie a Nizozemí) uzavřely smlouvu s britskou společností, která by v tuto chvíli měla vakcínu vyrábět. Státy se dohodly na tom, že by si tuto vakcínu měly předplatit za v přepočtu dvacet miliard korun,“ připomněl Dolanský.

3 minuty
Zpravodaj ČT v Bruselu: Vakcína v EU
Zdroj: ČT24

V boji s pandemií covidu-19 se objevují náznaky naděje, uvedl ve středu také šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Dodal nicméně, že země musí pokračovat v dodržování preventivních opatření, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy.

V celém světě se testují možné vakcíny, které by umožnily chránit populaci. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila v úterý, že už se jich testuje 11. V Německu jako druhá dostala povolení k zahájení testů na lidech firma CureVac, od dubna už ho má firma BioNTech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 55 mminutami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 6 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 9 hhodinami

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému Lukoilu

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
před 9 hhodinami
Načítání...