Evropa zvažuje zákaz vývozu vakcín. Krok se jí však může vrátit

8 minut
Studio ČT24: Spor EU a Velké Brirtánie o vakcíny
Zdroj: ČT24

Navzdory telefonátům britského premiéra Borise Johsona s unijními politiky se stále nedaří vyřešit spor o dodávky vakcíny AstraZeneca. Britové obviňují Evropskou unii, že zadržuje dodávky do Británie, AstraZeneca zase dlouhodobě nedodržuje nasmlouvané dodávky do Unie. Před tím, že by EU mohla přikročit k omezením vztahujícím se na export vakcín vyrobených farmaceutickými firmami v unijních zemích do států vně bloku, varovala minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

O možném zákazu vývozu vakcín do Británie mají unijní politici diskutovat na čtvrtečním summitu. Evropská komise, která má na starosti objednávky vakcín pro země EU, vyzdvihuje v tomto kontextu princip vzájemnosti. „Stále čekáme na dávky, které by přišly ze Spojeného království,“ vzkázala do Londýna minulý týden von der Leyenová, podle níž již z EU do Británie zamířilo na deset milionů dávek.

Celkem bylo ze zemí EU vyvezeno přes 41,6 milionu dávek vakcín proti covidu-19. „Když se podíváme, kolik dávek bylo přivezeno opačným směrem, tedy z Velké Británie nebo Spojených států do EU, je to nula. Ani jedna jediná vakcína, což je středobod celého sporu,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

3 minuty
Události: Spor o dodávky vakcín
Zdroj: ČT24

EU chce využít všechny možnosti

V úterý dopoledne vystoupila v Evropském parlamentu hlavní unijní vyjednavačka pro nákup vakcín Sandra Gallinaová, podle níž je současná situace velkou ostudou a poškozením reputace britsko-švédské farmaceutické firmy AstraZenecy.

Dodala, že společnost vyrábí svou vakcínu v pěti továrnách, pouze jedna z nich však dodává do EU. Ve smlouvě, kterou EK loni se společností uzavřela, jsou přitom zmíněny dva podniky v Británii, jeden v Belgii a jeden v Nizozemsku, které by měly zajišťovat dodávky do členských zemí. Zatím se to však podle unijních činitelů naplňuje pouze v případě toho belgického, z ostatních putují vakcíny primárně do Británie.

Podle nejmenovaných činitelů se Brusel v současnosti snaží s Londýnem dohodnout na sdílení produkce z nizozemského podniku. Pokud by Británie odmítala vyjít EU vstříc, může dojít na zákaz vývozu, s nímž podle bruselského webu Politico Nizozemsko souhlasí.

„Máme v úmyslu jednat, EU musí využít všechny nástroje, které má k dispozici, aby získala své dávky (AstraZenecy),“ ujistila Gallinaová europoslance.

Británie opakovaně reagovala na unijní kritiku prohlášením, že svůj export nijak neomezuje. Smlouvy s výrobci má ale nastavené tak, že vakcíny vyrobené na domácí půdě jsou spotřebovávány v zemi a na vývoz se již nedostává.

AstraZeneca navíc podepsala smlouvy na tolik vakcín, kolik jich reálně nedokáže vyprodukovat. V prvním čtvrtletí dodá necelou třetinu z více než 90 milionů původně přislíbených dávek.

Nejmenovaný činitel pak v úterý řekl, že EU se chystá rozšířit možnosti zmíněného zákazu vývozu. Komise podle něj ve středu navrhne, aby se zákaz exportu mohl týkat nejen případů, kdy firmy své závazky v daném čtvrtletí vůbec neplní, ale i jejich odkládání na konec kvartálu.

Některá evropská média mezitím informovala, že podobné plány v několika členských zemích avizoval Johnson & Johnson. Firma, jejíž vakcínu regulátor EU schválil předminulý týden, má ve druhém čtvrtletí státům EU poskytnout 55 milionů dávek. V průběhu dubna však podle médií dodá méně vakcín, než se původně předpokládalo, a jejich doručení posune na květen a červen.

Zákaz vývozu zřejmě neprojde, hrozilo by omezení výroby

Francie, Německo a Itálie přísnější omezení exportu do zemí, které se principem vzájemnosti neřídí, podporují. „Podporuji předsedkyni Komise von der Leyenovou. Máme problém s AstraZenecou,“ vyjádřila se k možnému omezení vakcín kancléřka Merkelová.

Naopak státy jako Nizozemsko, Belgie a Irsko podle diplomatických zdrojů o vhodnosti zákazu pochybují. „Zdá se, že se to kyvadlo spíše kloní k tomu vývoz nezakazovat, protože by s tím musely souhlasit všechny členské státy,“ komentuje situaci před čtvrtečním jednáním Dolanský.

Případný plošný zákaz vývozu vakcín by se navíc mohl Evropské unii vymstít, například při výrobě očkovacích látek. „V případě vakcíny Pfizer/BioNTech se jedna dávka vyrábí z 280 částí, které produkuje 19 zemí. Takže pokud by EU přikročila k zákazu, mohlo by se jí to vrátit jako bumerang, protože některé státy by mohly zakázat vývoz látek potřebných pro produkci vakcín,“ dodává zpravodaj. 

Britský premiér Boris Johnson se už snažil od možného omezení vývozu vakcín telefonicky odradit Angelu Merkelovou i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Do Bruselu by měl navíc v úterý dorazit britský tým vyjednavačů v čele s bývalým britským velvyslancem při EU. „A to je člověk, který se zde umí pohybovat. Takže i to svědčí o tom, že je to pro Brity velice důležité téma,“ uzavírá zpravodaj. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...