Evropa se stala největším dovozcem zbraní, mezi státy vede Ukrajina

Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Česko je na 17. místě mezi vývozci zbraní.

Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nárůst porovnává s obdobím let 2016 až 2020.

Celosvětový objem transferů zbraní se pak ve stejném časovém rozmezí zvýšil o 9,2 procenta. Spojené státy si dál upevnily pozici nejvýznamnějšího vývozce zbraní, zatímco export z Ruska výrazně klesl. Růst globálních toků byl nejvyšší od období 2011 až 2015. Kromě Evropy a Ameriky se dovoz zbraní do všech ostatních regionů snížil.

Ukrajina se v uplynulém pětiletém období podílela na globálním dovozu zbraní z 9,7 procenta, z toho téměř polovina pocházela z USA. Stala se tak největším jednotlivým importérem zbraní na světě. Loni se však dovoz zbraní do země prudce snížil, což lze vysvětlit poklesem dodávek z USA.

Evropa je největším odběratelem zbraní z USA

Evropa se poprvé od 60. let minulého století stala regionem s největším objemem dovozu zbraní na světě a na celosvětovém dovozu zbraní měla třetinový podíl. Programový ředitel SIPRI Mathew George uvedl, že kromě Ukrajiny také evropské státy posílily svoji vojenskou sílu kvůli hrozbě ze strany Ruska. Téměř polovinu svých zbraní, konkrétně 48 procent, Evropa nakoupila z USA. Nahradila tak Blízký východ a stala se největším odběratelem amerických zbraňových systémů. Vývoz z USA do Evropy se zvýšil o 217 procent.

Spojené státy měly za posledních pět let na celkovém transferu zbraní podíl 42 procent. Zvýšil se tak z 36 procent v letech 2016 až 2020. Celkem vyvezly USA zbraně do 99 států, nejvíce pak do Evropy, která měla na vývozu ze země podíl 38 procent, druhý Blízký východ 33 procent. Z jednotlivých zemí byla největším odběratelem Saúdská Arábie s podílem 12 procent na celkovém americkém vývozu.

Druhým největším dodavatelem zbraní byla s podílem na celkovém objemu 9,8 procenta Francie. Celkový vývoz ze země stoupl o 21 procent, z toho v rámci Evropy o 452 procent. Téměř 80 procent francouzských zbraní ale směřovalo mimo Evropu.

Vývoz ruských zbraní klesl

Rusko bylo jediným dodavatelem zbrojních systémů z první desítky, jehož vývoz klesl, a to o 64 procent. Podíl Ruska na celosvětovém vývozu se pak snížil na 6,8 procenta z 21 procent v období 2016 až 2020. Téměř tři čtvrtiny ruského vývozu směřovaly do Indie, Číny a Běloruska.

Německo v uplynulém pětiletém období předstihlo Čínu a stalo se čtvrtým největším vývozcem zbraní s podílem na globálním vývozu 5,7 procenta. Téměř čtvrtina veškerého exportu sousední země směřovala na Ukrajinu a dalších 17 procent do jiných evropských zemí.

Z dalších zemí pak vývoz z Itálie stoupl o 157 procent, země se tak posunula mezi vývozci zbraní na šestou příčku z desáté. Více než polovina vývozu směřovala na Blízký východ. Izrael, který je sedmým největším dodavatelem zbraní na světě, pak zvýšil podíl na globálním vývozu o 1,3 procentního bodu na 4,4 procenta a poprvé předstihl Británii, jejíž podíl činil 3,4 procenta. Izrael se zaměřuje na systémy protivzdušné obrany, po kterých je celosvětově vysoká poptávka.

Mezi 25 největších vývozců zbraní se dostalo i Česko. Jeho podíl na celkovém vývozu zbraní činil 0,4 procenta, ve srovnání s obdobím 2016 až 2020 stoupl o desetinu procentního bodu. Celkový vývoz pak vzrostl o 62 procent. SIPRI loni v prosinci upozornil, že tuzemská společnost Czechoslovak Group (CSG) zaznamenala v roce 2024 největší růst tržeb mezi stovkou největších výrobců zbraní na světě, a to o 193 procent – částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu.

Mezi dovozci byla za Evropou druhým největším dovozním regionem Asie a Oceánie s podílem na celosvětovém dovozu 31 procent, a to navzdory prudkému poklesu dovozu do Jižní Koreje a Číny. Obě země omezily dovoz a stále více spoléhají na zbraně vlastní výroby. Čína se tak poprvé od období 1991 až 1995 nedostala mezi deset největších dovozců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko rozsáhle útočí na Ukrajinu, zásahy hlásí Charkov a Dnipro

Ukrajina čelí rozsáhlému útoku ruských dronů, střel s plochou dráhou letu a raket. Během noci na sobotu před tím varovalo ukrajinské letectvo na sociálních sítích. Ruské invazní jednotky zasáhly Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny a Charkov na severovýchodě země, doplnily úřady. Kvůli ruskému útoku vyslalo Polsko preventivně do vzduchu stíhačky.
před 54 mminutami

Mezi Izraelem a Hizballáhem proběhla další vlna útoků

Mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh proběhla další vlna útoků, píší zpravodajské agentury a místní média. Izraelské jednotky podle agentury AFP tvrdí, že zasáhly cíle Hizballáhu. Teroristé naopak oznámili tři dronové útoky na izraelská vojenská vozidla v libanonské vesnici Kantara a zneškodnění izraelského dronu. Libanonské úřady hlásí mrtvé na jihu země. V noci na pátek přitom prezident USA Donald Trump vyhlásil prodloužení příměří mezi židovským státem a Libanonem o tři týdny.
před 4 hhodinami

Soud zablokoval Trumpův výnos o zastavení přístupu k azylu na hranici s Mexikem

Federální odvolací soud v USA zablokoval výnos prezidenta Donalda Trumpa o zastavení přístupu k azylu na hranici s Mexikem. Podle agentury AP panel tří soudců uvedl, že imigrační zákony dávají lidem právo žádat na hranici o azyl a prezident je nemůže obejít. Trumpovo vyhlášení invaze na americko-mexické hranici shledal nelegálním. Není jasné, kdy dojde k obnovení zpracovávání žádostí o azyl, napsal deník The Washington Post (WP), podle něhož se Trumpova administrativa proti rozhodnutí nejspíš odvolá.
před 6 hhodinami

USA chtějí zavést popravčí čety

Americké ministerstvo spravedlnosti chce zavést výkon federálního trestu smrti s pomocí popravčí čety, tedy zastřelením. Plánuje také obnovit federální popravy smrtící injekcí s dávkou pentobarbitalu, což je praxe z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, píše agentura Reuters s odkazem na prozatímního ministra spravedlnosti Todda Blanche.
před 9 hhodinami

Potřebujeme nové zdroje, uvedla k rozpočtu šéfka Evropské komise

Pokud chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise již dříve hovořila o příjmech z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.
před 10 hhodinami

„Prázdné Španělsko“ láká migranty do vylidněných venkovských oblastí

Při cestě z Madridu směrem na severovýchod se po dvou a půl hodinách jízdy jako první objeví zřícenina mohutného středověkého hradu na kopci nad obcí Molina de Aragón. Četné kostely, biskupský palác a hradby jsou dalšími pozůstatky někdejšího rozkvětu města. Časy se ale změnily.
před 11 hhodinami

Rusko ztratilo ve válce s Ukrajinou téměř milion a čtvrt vojáků, píše nizozemská rozvědka

Od počátku své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu utrpělo Rusko trvalé ztráty zhruba milion a dvě stě tisíc vojáků, Ukrajina zhruba půl milionu, odhaduje nizozemská vojenská rozvědka MIVD. Ve své zprávě dále píše, že Moskva by mohla být připravená na regionální konflikt s NATO během jednoho roku po případném konci války s Ukrajinou.
před 12 hhodinami

Putin by se podle Kremlu mohl zúčastnit summitu G20 na Floridě

Ruský vládce Vladimir Putin by se mohl zúčastnit prosincového summitu G20 na Floridě. Podle agentury Interfax to uvedl Kreml, který tak reagoval na dřívější zprávu listu The Washington Post a dalších médií, že americký prezident Donald Trump chce svůj ruský protějšek na setkání největších ekonomik světa do Miami pozvat. Trump tvrdí, že o pozvánce neví a že pochybuje, že by ruský vládce přijel, i když by to dle něj bylo „přínosné“.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...