Europarlament vidí v rozhodnutí polského ústavního soudu útok na hodnoty Unie

Evropský parlament (EP) odsoudil rozhodnutí polského ústavního soudu, který začátkem října zpochybnil slučitelnost některých článků unijních smluv s polským právem. Verdikt je podle EP útokem na hodnoty a zákony celé evropské komunity a stanovuje nebezpečný precedent do budoucna. Usnesení navazuje na úterní debatu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na plénu europarlamentu. O zpochybňování unijního práva v Polsku má jednat i právě probíhající summit premiérů a prezidentů zemí EU.

Morawiecki před europoslanci v úterý prohlásil, že verdikt ústavního soudu je reakcí na to, že evropské instituce setrvale překračují svoje kompetence. Evropský parlament následně ve svém čtvrtečním usnesení označil polskou nejvyšší instanci za nelegitimní tribunál, který není nezávislý ani způsobilý k interpretaci polské ústavy. Sousloví „ústavní soud“ přitom usnesení zmiňuje výhradně v uvozovkách.

Parlament odsoudil rovněž to, že autorem celé právní iniciativy je podle něj samotný Morawiecki, který stížnost k soudu podal. Polský premiér podle EP stále více zneužívá soudnictví v zemi jako nástroj k prosazování svých politických cílů.

Poslanci většinově „odsuzují využívání systému soudnictví k politickým účelům a vyzývají polské úřady, aby přestaly svévolně využívat svoje výkonné a zákonodárné pravomoci k podrývání principů dělby moci a vlády práva,“ pokračuje usnesení.

Parlament chce zablokovat peníze pro Polsko

Evropský parlament v dokumentu vyzval Evropskou komisi a Radu EU, aby podaly na Polsko stížnost k Soudnímu dvoru EU a zároveň spustily mechanismus, který podmiňuje přidělování evropských peněz respektováním vlády práva.

Zároveň Komisi vyzval, aby Polsku neschválila finance z mimořádného fondu obnovy, dokud se plně nezařídí rozhodnutími Soudního dvora EU. Požaduje rovněž, aby EK vydala společné prohlášení s předsedou EP Davidem Sassolim a lídry zemí EU na jednání Rady, které odpoledne začalo v Bruselu. „Nikdy dříve nebyla Unie zpochybňována tak radikálně,“ prohlásil Sassoli.

Usnesení pak zdůrazňuje, že žádné z navrhovaných opatření nemá být trestem pro polské občany, ale pouze nápravným prostředkem pro varšavský kabinet. EK by podle parlamentu měla zajistit, aby Poláci nepřišli o platby z evropských fondů kvůli chování současné polské vlády a v případě nutnosti přijít se způsobem, jak k občanům dostat prostředky napřímo.

Morawiecki: Nenecháme se vydírat

Premiér Morawiecki ve čtvrtek při příjezdu na summit řekl, že se jeho země nenechá institucemi EU v otázce svých pravomocí vydírat. Dodal, že Varšava uznává nadřazenost unijních norem v oblastech, kde členské státy přenesly své pravomoci na Unii, avšak nenechá si hrozit zablokováním fondů.

Během summitu bude čelit rezolutnímu postoji nizozemského premiéra Marka Rutteho, Emmanuela Macrona a další čtveřice státníků, kteří naopak tvrdý postup vůči Polsku požadují. „Je velmi těžké si představit, že by Polsko mělo dosáhnout na velké peníze z nového fondu, dokud toto nebude vyřešeno,“ oznámil Rutte.

Záplava žalob není řešení, zdůraznila Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová či vůdci zemí východního křídla Unie dávají najevo zdrženlivější postoj, a nedá se proto čekat, že by diskuse přinesla jasný závěr. „Musíme najít způsob, jak být opět jednotní, protože záplava žalob u Soudního dvora EU není řešením,“ řekla Merkelová v narážce na to, že unijní justice řeší stížnosti Evropské komise na polskou reformu soudnictví prakticky každý týden.

Kancléřka také poukázala na to, že dalším problémem, „který bychom měli brát velmi vážně, je otázka: Jak si jednotlivé členské země představují Evropskou unii?“. Kancléřka uvedla, že na jedné straně je EU se stále se prohlubující integrací, na druhé straně stojí otázka národních států. Dodala, že toto je předmětem debaty nejen v Polsku, ale i v jiných zemích sedmadvacítky.

Za Morawieckého se při příchodu na jednání postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Dlouhodobý spojenec polského kolegy prohlásil, že unijní smlouvy nadřazenost práva EU neřeší a že si instituce přizpůsobují jejich výklad svým potřebám. „Evropské instituce oklešťují práva národních parlamentů a vlád a upravují smlouvy, aniž by k tomu měly legitimní pravomoc,“ řekl Orbán novinářům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...