Europarlament vidí v rozhodnutí polského ústavního soudu útok na hodnoty Unie

Evropský parlament (EP) odsoudil rozhodnutí polského ústavního soudu, který začátkem října zpochybnil slučitelnost některých článků unijních smluv s polským právem. Verdikt je podle EP útokem na hodnoty a zákony celé evropské komunity a stanovuje nebezpečný precedent do budoucna. Usnesení navazuje na úterní debatu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na plénu europarlamentu. O zpochybňování unijního práva v Polsku má jednat i právě probíhající summit premiérů a prezidentů zemí EU.

Morawiecki před europoslanci v úterý prohlásil, že verdikt ústavního soudu je reakcí na to, že evropské instituce setrvale překračují svoje kompetence. Evropský parlament následně ve svém čtvrtečním usnesení označil polskou nejvyšší instanci za nelegitimní tribunál, který není nezávislý ani způsobilý k interpretaci polské ústavy. Sousloví „ústavní soud“ přitom usnesení zmiňuje výhradně v uvozovkách.

Parlament odsoudil rovněž to, že autorem celé právní iniciativy je podle něj samotný Morawiecki, který stížnost k soudu podal. Polský premiér podle EP stále více zneužívá soudnictví v zemi jako nástroj k prosazování svých politických cílů.

Poslanci většinově „odsuzují využívání systému soudnictví k politickým účelům a vyzývají polské úřady, aby přestaly svévolně využívat svoje výkonné a zákonodárné pravomoci k podrývání principů dělby moci a vlády práva,“ pokračuje usnesení.

Parlament chce zablokovat peníze pro Polsko

Evropský parlament v dokumentu vyzval Evropskou komisi a Radu EU, aby podaly na Polsko stížnost k Soudnímu dvoru EU a zároveň spustily mechanismus, který podmiňuje přidělování evropských peněz respektováním vlády práva.

Zároveň Komisi vyzval, aby Polsku neschválila finance z mimořádného fondu obnovy, dokud se plně nezařídí rozhodnutími Soudního dvora EU. Požaduje rovněž, aby EK vydala společné prohlášení s předsedou EP Davidem Sassolim a lídry zemí EU na jednání Rady, které odpoledne začalo v Bruselu. „Nikdy dříve nebyla Unie zpochybňována tak radikálně,“ prohlásil Sassoli.

Usnesení pak zdůrazňuje, že žádné z navrhovaných opatření nemá být trestem pro polské občany, ale pouze nápravným prostředkem pro varšavský kabinet. EK by podle parlamentu měla zajistit, aby Poláci nepřišli o platby z evropských fondů kvůli chování současné polské vlády a v případě nutnosti přijít se způsobem, jak k občanům dostat prostředky napřímo.

Morawiecki: Nenecháme se vydírat

Premiér Morawiecki ve čtvrtek při příjezdu na summit řekl, že se jeho země nenechá institucemi EU v otázce svých pravomocí vydírat. Dodal, že Varšava uznává nadřazenost unijních norem v oblastech, kde členské státy přenesly své pravomoci na Unii, avšak nenechá si hrozit zablokováním fondů.

Během summitu bude čelit rezolutnímu postoji nizozemského premiéra Marka Rutteho, Emmanuela Macrona a další čtveřice státníků, kteří naopak tvrdý postup vůči Polsku požadují. „Je velmi těžké si představit, že by Polsko mělo dosáhnout na velké peníze z nového fondu, dokud toto nebude vyřešeno,“ oznámil Rutte.

Záplava žalob není řešení, zdůraznila Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová či vůdci zemí východního křídla Unie dávají najevo zdrženlivější postoj, a nedá se proto čekat, že by diskuse přinesla jasný závěr. „Musíme najít způsob, jak být opět jednotní, protože záplava žalob u Soudního dvora EU není řešením,“ řekla Merkelová v narážce na to, že unijní justice řeší stížnosti Evropské komise na polskou reformu soudnictví prakticky každý týden.

Kancléřka také poukázala na to, že dalším problémem, „který bychom měli brát velmi vážně, je otázka: Jak si jednotlivé členské země představují Evropskou unii?“. Kancléřka uvedla, že na jedné straně je EU se stále se prohlubující integrací, na druhé straně stojí otázka národních států. Dodala, že toto je předmětem debaty nejen v Polsku, ale i v jiných zemích sedmadvacítky.

Za Morawieckého se při příchodu na jednání postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Dlouhodobý spojenec polského kolegy prohlásil, že unijní smlouvy nadřazenost práva EU neřeší a že si instituce přizpůsobují jejich výklad svým potřebám. „Evropské instituce oklešťují práva národních parlamentů a vlád a upravují smlouvy, aniž by k tomu měly legitimní pravomoc,“ řekl Orbán novinářům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
17:42Aktualizovánopřed 2 mminutami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
08:03Aktualizovánopřed 9 mminutami

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
18:15Aktualizovánopřed 35 mminutami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 48 mminutami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
19:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 3 hhodinami
Načítání...