Europarlament vidí v rozhodnutí polského ústavního soudu útok na hodnoty Unie

Evropský parlament (EP) odsoudil rozhodnutí polského ústavního soudu, který začátkem října zpochybnil slučitelnost některých článků unijních smluv s polským právem. Verdikt je podle EP útokem na hodnoty a zákony celé evropské komunity a stanovuje nebezpečný precedent do budoucna. Usnesení navazuje na úterní debatu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na plénu europarlamentu. O zpochybňování unijního práva v Polsku má jednat i právě probíhající summit premiérů a prezidentů zemí EU.

Morawiecki před europoslanci v úterý prohlásil, že verdikt ústavního soudu je reakcí na to, že evropské instituce setrvale překračují svoje kompetence. Evropský parlament následně ve svém čtvrtečním usnesení označil polskou nejvyšší instanci za nelegitimní tribunál, který není nezávislý ani způsobilý k interpretaci polské ústavy. Sousloví „ústavní soud“ přitom usnesení zmiňuje výhradně v uvozovkách.

Parlament odsoudil rovněž to, že autorem celé právní iniciativy je podle něj samotný Morawiecki, který stížnost k soudu podal. Polský premiér podle EP stále více zneužívá soudnictví v zemi jako nástroj k prosazování svých politických cílů.

Poslanci většinově „odsuzují využívání systému soudnictví k politickým účelům a vyzývají polské úřady, aby přestaly svévolně využívat svoje výkonné a zákonodárné pravomoci k podrývání principů dělby moci a vlády práva,“ pokračuje usnesení.

Parlament chce zablokovat peníze pro Polsko

Evropský parlament v dokumentu vyzval Evropskou komisi a Radu EU, aby podaly na Polsko stížnost k Soudnímu dvoru EU a zároveň spustily mechanismus, který podmiňuje přidělování evropských peněz respektováním vlády práva.

Zároveň Komisi vyzval, aby Polsku neschválila finance z mimořádného fondu obnovy, dokud se plně nezařídí rozhodnutími Soudního dvora EU. Požaduje rovněž, aby EK vydala společné prohlášení s předsedou EP Davidem Sassolim a lídry zemí EU na jednání Rady, které odpoledne začalo v Bruselu. „Nikdy dříve nebyla Unie zpochybňována tak radikálně,“ prohlásil Sassoli.

Usnesení pak zdůrazňuje, že žádné z navrhovaných opatření nemá být trestem pro polské občany, ale pouze nápravným prostředkem pro varšavský kabinet. EK by podle parlamentu měla zajistit, aby Poláci nepřišli o platby z evropských fondů kvůli chování současné polské vlády a v případě nutnosti přijít se způsobem, jak k občanům dostat prostředky napřímo.

Morawiecki: Nenecháme se vydírat

Premiér Morawiecki ve čtvrtek při příjezdu na summit řekl, že se jeho země nenechá institucemi EU v otázce svých pravomocí vydírat. Dodal, že Varšava uznává nadřazenost unijních norem v oblastech, kde členské státy přenesly své pravomoci na Unii, avšak nenechá si hrozit zablokováním fondů.

Během summitu bude čelit rezolutnímu postoji nizozemského premiéra Marka Rutteho, Emmanuela Macrona a další čtveřice státníků, kteří naopak tvrdý postup vůči Polsku požadují. „Je velmi těžké si představit, že by Polsko mělo dosáhnout na velké peníze z nového fondu, dokud toto nebude vyřešeno,“ oznámil Rutte.

Záplava žalob není řešení, zdůraznila Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová či vůdci zemí východního křídla Unie dávají najevo zdrženlivější postoj, a nedá se proto čekat, že by diskuse přinesla jasný závěr. „Musíme najít způsob, jak být opět jednotní, protože záplava žalob u Soudního dvora EU není řešením,“ řekla Merkelová v narážce na to, že unijní justice řeší stížnosti Evropské komise na polskou reformu soudnictví prakticky každý týden.

Kancléřka také poukázala na to, že dalším problémem, „který bychom měli brát velmi vážně, je otázka: Jak si jednotlivé členské země představují Evropskou unii?“. Kancléřka uvedla, že na jedné straně je EU se stále se prohlubující integrací, na druhé straně stojí otázka národních států. Dodala, že toto je předmětem debaty nejen v Polsku, ale i v jiných zemích sedmadvacítky.

Za Morawieckého se při příchodu na jednání postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Dlouhodobý spojenec polského kolegy prohlásil, že unijní smlouvy nadřazenost práva EU neřeší a že si instituce přizpůsobují jejich výklad svým potřebám. „Evropské instituce oklešťují práva národních parlamentů a vlád a upravují smlouvy, aniž by k tomu měly legitimní pravomoc,“ řekl Orbán novinářům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 1 hhodinou

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 5 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 7 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 10 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 12 hhodinami
Načítání...