Europarlament vidí v rozhodnutí polského ústavního soudu útok na hodnoty Unie

Evropský parlament (EP) odsoudil rozhodnutí polského ústavního soudu, který začátkem října zpochybnil slučitelnost některých článků unijních smluv s polským právem. Verdikt je podle EP útokem na hodnoty a zákony celé evropské komunity a stanovuje nebezpečný precedent do budoucna. Usnesení navazuje na úterní debatu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na plénu europarlamentu. O zpochybňování unijního práva v Polsku má jednat i právě probíhající summit premiérů a prezidentů zemí EU.

Morawiecki před europoslanci v úterý prohlásil, že verdikt ústavního soudu je reakcí na to, že evropské instituce setrvale překračují svoje kompetence. Evropský parlament následně ve svém čtvrtečním usnesení označil polskou nejvyšší instanci za nelegitimní tribunál, který není nezávislý ani způsobilý k interpretaci polské ústavy. Sousloví „ústavní soud“ přitom usnesení zmiňuje výhradně v uvozovkách.

Parlament odsoudil rovněž to, že autorem celé právní iniciativy je podle něj samotný Morawiecki, který stížnost k soudu podal. Polský premiér podle EP stále více zneužívá soudnictví v zemi jako nástroj k prosazování svých politických cílů.

Poslanci většinově „odsuzují využívání systému soudnictví k politickým účelům a vyzývají polské úřady, aby přestaly svévolně využívat svoje výkonné a zákonodárné pravomoci k podrývání principů dělby moci a vlády práva,“ pokračuje usnesení.

Parlament chce zablokovat peníze pro Polsko

Evropský parlament v dokumentu vyzval Evropskou komisi a Radu EU, aby podaly na Polsko stížnost k Soudnímu dvoru EU a zároveň spustily mechanismus, který podmiňuje přidělování evropských peněz respektováním vlády práva.

Zároveň Komisi vyzval, aby Polsku neschválila finance z mimořádného fondu obnovy, dokud se plně nezařídí rozhodnutími Soudního dvora EU. Požaduje rovněž, aby EK vydala společné prohlášení s předsedou EP Davidem Sassolim a lídry zemí EU na jednání Rady, které odpoledne začalo v Bruselu. „Nikdy dříve nebyla Unie zpochybňována tak radikálně,“ prohlásil Sassoli.

Usnesení pak zdůrazňuje, že žádné z navrhovaných opatření nemá být trestem pro polské občany, ale pouze nápravným prostředkem pro varšavský kabinet. EK by podle parlamentu měla zajistit, aby Poláci nepřišli o platby z evropských fondů kvůli chování současné polské vlády a v případě nutnosti přijít se způsobem, jak k občanům dostat prostředky napřímo.

Morawiecki: Nenecháme se vydírat

Premiér Morawiecki ve čtvrtek při příjezdu na summit řekl, že se jeho země nenechá institucemi EU v otázce svých pravomocí vydírat. Dodal, že Varšava uznává nadřazenost unijních norem v oblastech, kde členské státy přenesly své pravomoci na Unii, avšak nenechá si hrozit zablokováním fondů.

Během summitu bude čelit rezolutnímu postoji nizozemského premiéra Marka Rutteho, Emmanuela Macrona a další čtveřice státníků, kteří naopak tvrdý postup vůči Polsku požadují. „Je velmi těžké si představit, že by Polsko mělo dosáhnout na velké peníze z nového fondu, dokud toto nebude vyřešeno,“ oznámil Rutte.

Záplava žalob není řešení, zdůraznila Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová či vůdci zemí východního křídla Unie dávají najevo zdrženlivější postoj, a nedá se proto čekat, že by diskuse přinesla jasný závěr. „Musíme najít způsob, jak být opět jednotní, protože záplava žalob u Soudního dvora EU není řešením,“ řekla Merkelová v narážce na to, že unijní justice řeší stížnosti Evropské komise na polskou reformu soudnictví prakticky každý týden.

Kancléřka také poukázala na to, že dalším problémem, „který bychom měli brát velmi vážně, je otázka: Jak si jednotlivé členské země představují Evropskou unii?“. Kancléřka uvedla, že na jedné straně je EU se stále se prohlubující integrací, na druhé straně stojí otázka národních států. Dodala, že toto je předmětem debaty nejen v Polsku, ale i v jiných zemích sedmadvacítky.

Za Morawieckého se při příchodu na jednání postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Dlouhodobý spojenec polského kolegy prohlásil, že unijní smlouvy nadřazenost práva EU neřeší a že si instituce přizpůsobují jejich výklad svým potřebám. „Evropské instituce oklešťují práva národních parlamentů a vlád a upravují smlouvy, aniž by k tomu měly legitimní pravomoc,“ řekl Orbán novinářům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 8 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří.
před 24 mminutami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 2 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 4 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 7 hhodinami
Načítání...