Europoslanec za ODS Alexandr Vondra kritizoval v Interview ČT24 americkou administrativu za to, že umožnila tureckou ofenzivu proti Kurdům v severní Sýrii. Turecko tím podle něj porušuje hodnoty, na kterých je postaveno NATO. Invazi provázejí činy, které jsou „nepřijatelné, odporné, odsouzeníhodné“. EU se v nastalé situaci podle Vondry stala zajatcem vlastních rozhodnutí v migrační politice.
EU je ve vztahu k turecké ofenzivě v Sýrii zajatcem vlastní migrační politiky, míní Vondra
Interview ČT24: Alexandr Vondra o turecké ofenzivě v Sýrii (zdroj: ČT24)
„Já jsem Donalda Trumpa ve smršti kritiky hájil, tady ho však hájit nechci a neumím, protože stažení amerických vojáků považuji za chybu,“ prohlásil Vondra a dodal: „Kdyby tam těch sto vojáků nechal, tak si Turci nikdy nedovolí tam vstoupit tímto způsobem.“
Připomněl, že Američané se začali stahovat z regionu už za prezidentství Baracka Obamy. Upozornil také, že Trump nabádal EU už dříve k tomu, aby se více starala o vězněné bojovníky Islámského státu na území ovládaném Kurdy. Někteří z nich jsou totiž občany unijních států. „Evropa na to není připravená,“ kritizoval s odkazem na potřebu vyplnění mocenského vakua po americkém stahování.
Je přesvědčený, že neexistuje síla schopná zastavit Turecko v postupu do třicetikilometrového pásu podél hranic, který si vytyčilo jako cílovou oblast operace. Rusko a syrská armáda podle něj jen pojistí, aby nepostupovalo dál, což však Turci sami nechtějí.
Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
„Nepřijatelné, odporné, odsouzeníhodné“
Vondra upozornil na „brutální následky v lidskoprávní oblasti“ provázející ofenzivu. Zmínil například vraždu kurdské političky Hevrin Chalafové, kterou zabili syrští spojenci Turecka. Pro Evropany „nepřijatelné, odporné a odsouzeníhodné“ činy však podle něj bohužel provázejí všechny střety na Blízkém východě.
Válku považuje za jednu z kapitol staletí dlouhé tragédie Kurdů. „Není první a já se obávám, že ani poslední,“ posteskl si. Kurdové, kteří jsou rozptýleni v Turecku, Sýrii, Iráku a Íránu, sní o vlastním státu, avšak nemají sílu ho vybojovat.
Nemají ani spojence, který by je v tom podpořil. A to přesto, že si získali srdce a sympatie lidí na Západě bojem proti náboženským fanatikům, míní Vondra.
Evropa ve vlastní pasti
Pozice EU v konfliktu je podle něj složitá. Vondra vidí hlavní příčinu v letech 2015 a 2016, kdy přes Turecko putovaly statisíce převážně syrských uprchlíků do Řecka, balkánských zemí, Maďarska, Rakouska, Německa a dále.
Některé evropské státy v čele s Německem se tehdy rozhodly přijmout tyto lidi. EU sice podnikla opatření na posílení ochrany vnějších hranic, avšak proud uprchlíků zastavila až dohoda s Tureckem. To výměnou za evropské peníze začalo pečlivěji hlídat své břehy, z nichž už tak uprchlíci nemohli vyplouvat v takovém množství.
To byla podle Vondry chyba. Je přesvědčen, že Unie měla podniknout taková opatření, která by reálně uzavřela vnější hranici EU včetně všech řeckých ostrovů pro přistěhovalce. Nedostal se k tomu, jak to měla provést, avšak zmínil jako dobrý příklad rozhodnutí Maďarska o stavbě pohraničního plotu.
Dohodou s Tureckem se podle něj EU stala závislou na turecké vládě a policii. „Než abychom si zašpinili ruce, tak to necháme někoho za peníze udělat za nás. Tím se dostáváme do situace, kdy jsme vydíratelní a to není dobře,“ komentoval tuto politiku.
Připustil, že když EU nechce přijímat Syřany, musí Turecku a dalším státům hostícím miliony uprchlíků, kteří se nemohou vrátit do vlasti, pomáhat. Je přesvědčen, že v tom určitě může dělat víc.