Dohoda o Nord Stream 2: Ukrajina se bojí o energetickou bezpečnost, Polsko mluví o vítězství Ruska

Nahrávám video

Ukrajina, Polsko i Rusko mají výhrady k dohodě mezi Spojenými státy a Německem o plynovodu Nord Stream 2. Ukrajinský ministr zahraniční Dmytro Kuleba řekl, že Kyjev má mnoho otázek k tomu, jak může dohoda zmírnit bezpečnostní hrozbu, kterou plynovod představuje. Mluvčí polského prezidenta označil dohodu za vítězství Ruska a obvinil Německo z porušení evropské solidarity v energetice. Kreml uvedl, že nesouhlasí s některými prohlášeními ohledně dohody. Evropská unie zopakovala, že plynovod není ve společném zájmu EU, ale bude dál jednat.

USA a Německo ve středu oznámily, že dosáhly dohody, která umožní dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se nicméně zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň.

Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, že Rusko je připraveno jednat o prodloužení dohody o tranzitu plynu přes Ukrajinu i po roce 2024, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Kreml také tvrdí, že Rusko nikdy nepoužívalo energetiku jako nástroj politického tlaku.

Třeba v roce 2013 ale Moskva hrozila Kyjevu zablokováním obchodní a hospodářské spolupráce i omezením dodávek plynu, pokud Ukrajina podepíše asociační dohodu s EU. Když Kyjev po takzvaném Euromajdanu k dohodě skutečně v následujícím roce přistoupil, zareagovalo Rusko prudkým zvýšením cen plynu pro Ukrajinu. Cena se tehdy zvýšila o zhruba dvě stě dolarů na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů.

Kuleba: Není jasné, zda je Rusko připraveno plnit své závazky

Ukrajina se ostře staví proti plynovodu Nord Stream 2 a dala najevo svoji nelibost formálním zahájením konzultací s EU a Německem.

Kyjev by podle Kuleby chtěl, aby prohlášení USA a Německa ohledně bezpečnosti bylo silnější. Podle Kuleby existuje zásadní problém, který souvisí s tím, že stále není jasné, zda je Rusko připraveno plnit své závazky a zvláště ty, které se týkají energetické bezpečnosti Ukrajiny a zachování Ukrajiny jako tranzitní země.

Kulebův předchůdce Pavlo Klimkin uvedl, že se obává, že se Ukrajina dostává na vedlejší kolej, protože jí nikdo nenaslouchá, nehledá se řešení u jednoho stolu s USA, EU a Německem a Ukrajina není součástí celého procesu.

„Budeme o tom jednat se státy EU a našimi sousedy, včetně Ukrajiny,“ řekl k dohodě mluvčí Evropské komise.

Polsko: Je to vítězství Ruska

„Je to prakticky vítězství Ruska,“ okomentoval dohodu mezi Německem a USA mluvčí polského prezidenta Blažej Spychalski. V polském rozhlase řekl, že Rusko podle něj získá značný vliv na evropském trhu s plynem a vydělá na tom. Mluvčí současně zdůraznil, že Německo kvůli plynovodu porušuje evropskou solidaritu.

„Rozhodnutí Spojených států nás překvapuje. Oni svolili, aby stavba plynovodu Nord Stream 2 mohla pokračovat. Je to rozhodnutí, které není dobré pro střední a východní Evropu,“ prohlásil vládní mluvčí Piotr Müller.

Polský opoziční list Gazeta Wyborcza označil dohodu za faktické rozdělení evropského trhu, potvrzení nadvlády Německa v Evropské unii a za alibi pro amerického prezidenta Joea Bidena.

Upozornil, že z dokumentu jasně nevyplývá, co by Německo mělo konkrétně podniknout, pokud by Gazprom uprostřed mrazivé zimy opět zavřel kohoutek s plynem určeným pro střední a východní Evropu. Než dojde na sankce, její obyvatelstvo může zmrznout, uvedl.

Český zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška se domnívá, že dohoda mezi Washingtonem a Berlínem představuje velkou hrozbu pro Ukrajinu a komplikaci například pro Maďarsko nebo Polsko. Česko podle jeho slov má dostatek zdrojů, aby případné vypnutí kohoutků na ruské straně vykrylo.

Bartuška také poukazuje na vágnost dohody, která nestanovuje, co by se muselo stát, aby Berlín uvalil na Moskvu sankce za zneužití plynovodu jako strategické zbraně. Podle experta Německo nechce dávat Rusku návod, jak dohodu obejít. „Žádné pevné garance tam nejsou. Je tam obecný příslib, že pokud by Rusko začalo používat energie jako zbraně, Německo bude reagovat,“ vysvětluje.

Reuters: Další rána pro Kyjev

Dohoda mezi USA a Německem je další ranou pro Kyjev, který se snaží přesvědčit západní spojence, aby urychlili vstup Ukrajina do vojenské aliance NATO, upozornila agentura Reuters.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu.

Kritice čelí projekt také ve střední a východní Evropě. Trasa plynovodu se totiž vyhýbá Polsku a Ukrajině, které tak nebudou dostávat tranzitní poplatky a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, plynovod je již hotov z 98 procent. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česko, které se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Podpora Trumpa klesla na nejnižší úroveň za dobu v úřadu, ukázal průzkum

Amerického prezidenta Donalda Trumpa v současné době podporuje jen 33 procent Američanů, naopak 64 procent s jeho působením v Bílém domě nesouhlasí, vyplynulo podle Reuters z průzkumu agentury Ipsos. Výsledky představují pokles Trumpovy popularity na nejnižší úroveň za dobu jeho prezidentství v současném funkčním období.
před 24 mminutami

Maďarsko otevírá stavidla a potápí lodě, aby zvedlo hladinu Dunaje

Maďarské úřady odvádějí vodu do Dunaje a kontrolovaně potápějí dva říční čluny ve snaze zvýšit kriticky nízkou hladinu řeky a zabránit dalšímu uzavření jaderné elektrárny Paks. Informoval o tom server Euronews. Úterý a středa budou pravděpodobně kritické, protože se předpokládá, že hladina Dunaje klesne o dalších 14 až 15 centimetrů. Situace by se však mohla začít zlepšovat od čtvrtka, kdy by srážky v rakouském povodí Dunaje měly začít hladinu řeky zvyšovat, píše Euronews.
před 33 mminutami

Rusové zabili deset lidí u Charkova, Ukrajinci poslali stovky dronů na Moskvu

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí, oznámili prezident země Volodymyr Zelenskyj a místní úřady. Dalších sedmnáct osob bylo zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Starosta ruské metropole Sergej Sobjanin zase podle agentury AFP tvrdí, že na moskevský region útočilo v noci na úterý 620 dronů. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.
08:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezi zadrženými kvůli žhářství v Chorvatsku je Polka i občan Srbska

Mezi čtyřmi osobami, které v sobotu zatkli pro podezření z úmyslného zakládání lesních požárů v okolí Zadaru, je Polka a občan Srbska. Podle stanice HRT to v pondělí uvedla prokuratura. Ta rovněž nevylučuje teroristický motiv.
před 2 hhodinami

Při střelbě ve škole na Filipínách zemřel student i útočník, uvedly úřady

Při střelbě ve škole na jihu Filipín v úterý zemřeli jeden student a samotný útočník, který podle médií rovněž školu navštěvoval. Píší o tom agentury s odkazem na prohlášení starosty města Zamboanga, kde se střelba odehrála. Útočník zřejmě spáchal po svém činu sebevraždu. Při útoku byli zraněni také dva další lidé. Policie uvedla, že situace je nyní pod kontrolou. Jde o druhý podobný incident v zemi za méně než dva měsíce.
06:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
04:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nové „muslimské NATO“ čelí výzvám. Do války se nehrne

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.