Dohoda o Nord Stream 2: Ukrajina se bojí o energetickou bezpečnost, Polsko mluví o vítězství Ruska

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dohoda na plynovodu Nord Stream 2
Zdroj: ČT24

Ukrajina, Polsko i Rusko mají výhrady k dohodě mezi Spojenými státy a Německem o plynovodu Nord Stream 2. Ukrajinský ministr zahraniční Dmytro Kuleba řekl, že Kyjev má mnoho otázek k tomu, jak může dohoda zmírnit bezpečnostní hrozbu, kterou plynovod představuje. Mluvčí polského prezidenta označil dohodu za vítězství Ruska a obvinil Německo z porušení evropské solidarity v energetice. Kreml uvedl, že nesouhlasí s některými prohlášeními ohledně dohody. Evropská unie zopakovala, že plynovod není ve společném zájmu EU, ale bude dál jednat.

USA a Německo ve středu oznámily, že dosáhly dohody, která umožní dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se nicméně zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň.

Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, že Rusko je připraveno jednat o prodloužení dohody o tranzitu plynu přes Ukrajinu i po roce 2024, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Kreml také tvrdí, že Rusko nikdy nepoužívalo energetiku jako nástroj politického tlaku.

Třeba v roce 2013 ale Moskva hrozila Kyjevu zablokováním obchodní a hospodářské spolupráce i omezením dodávek plynu, pokud Ukrajina podepíše asociační dohodu s EU. Když Kyjev po takzvaném Euromajdanu k dohodě skutečně v následujícím roce přistoupil, zareagovalo Rusko prudkým zvýšením cen plynu pro Ukrajinu. Cena se tehdy zvýšila o zhruba dvě stě dolarů na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů.

Kuleba: Není jasné, zda je Rusko připraveno plnit své závazky

Ukrajina se ostře staví proti plynovodu Nord Stream 2 a dala najevo svoji nelibost formálním zahájením konzultací s EU a Německem.

Kyjev by podle Kuleby chtěl, aby prohlášení USA a Německa ohledně bezpečnosti bylo silnější. Podle Kuleby existuje zásadní problém, který souvisí s tím, že stále není jasné, zda je Rusko připraveno plnit své závazky a zvláště ty, které se týkají energetické bezpečnosti Ukrajiny a zachování Ukrajiny jako tranzitní země.

Kulebův předchůdce Pavlo Klimkin uvedl, že se obává, že se Ukrajina dostává na vedlejší kolej, protože jí nikdo nenaslouchá, nehledá se řešení u jednoho stolu s USA, EU a Německem a Ukrajina není součástí celého procesu.

„Budeme o tom jednat se státy EU a našimi sousedy, včetně Ukrajiny,“ řekl k dohodě mluvčí Evropské komise.

Polsko: Je to vítězství Ruska

„Je to prakticky vítězství Ruska,“ okomentoval dohodu mezi Německem a USA mluvčí polského prezidenta Blažej Spychalski. V polském rozhlase řekl, že Rusko podle něj získá značný vliv na evropském trhu s plynem a vydělá na tom. Mluvčí současně zdůraznil, že Německo kvůli plynovodu porušuje evropskou solidaritu.

„Rozhodnutí Spojených států nás překvapuje. Oni svolili, aby stavba plynovodu Nord Stream 2 mohla pokračovat. Je to rozhodnutí, které není dobré pro střední a východní Evropu,“ prohlásil vládní mluvčí Piotr Müller.

Polský opoziční list Gazeta Wyborcza označil dohodu za faktické rozdělení evropského trhu, potvrzení nadvlády Německa v Evropské unii a za alibi pro amerického prezidenta Joea Bidena.

Upozornil, že z dokumentu jasně nevyplývá, co by Německo mělo konkrétně podniknout, pokud by Gazprom uprostřed mrazivé zimy opět zavřel kohoutek s plynem určeným pro střední a východní Evropu. Než dojde na sankce, její obyvatelstvo může zmrznout, uvedl.

Český zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška se domnívá, že dohoda mezi Washingtonem a Berlínem představuje velkou hrozbu pro Ukrajinu a komplikaci například pro Maďarsko nebo Polsko. Česko podle jeho slov má dostatek zdrojů, aby případné vypnutí kohoutků na ruské straně vykrylo.

Bartuška také poukazuje na vágnost dohody, která nestanovuje, co by se muselo stát, aby Berlín uvalil na Moskvu sankce za zneužití plynovodu jako strategické zbraně. Podle experta Německo nechce dávat Rusku návod, jak dohodu obejít. „Žádné pevné garance tam nejsou. Je tam obecný příslib, že pokud by Rusko začalo používat energie jako zbraně, Německo bude reagovat,“ vysvětluje.

Reuters: Další rána pro Kyjev

Dohoda mezi USA a Německem je další ranou pro Kyjev, který se snaží přesvědčit západní spojence, aby urychlili vstup Ukrajina do vojenské aliance NATO, upozornila agentura Reuters.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu.

Kritice čelí projekt také ve střední a východní Evropě. Trasa plynovodu se totiž vyhýbá Polsku a Ukrajině, které tak nebudou dostávat tranzitní poplatky a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, plynovod je již hotov z 98 procent. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česko, které se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský letoun F-35 sestřelil na Teheránem íránský Jak-130 ruské výroby

Izraelské letectvo zahájilo další rozsáhlou vlnu úderů na cíle v Teheránu, oznámila podle agentury AFP izraelská armáda s tím, že podrobnosti sdělí později. V severozápadní části íránské metropole byla kolem 11:15 místního času (08:45 středoevropského času) hlášena mohutná exploze. Izraelský bojový letoun F-35 také sestřelil nad Teheránem íránský letoun ruské výroby Jak-130, sdělila později izraelská armáda.
08:24Aktualizovánopřed 4 mminutami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc.
před 6 mminutami

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje, ve kterém bylo zhruba 200 lidí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě bylo zhruba 200 lidí. Následně přistály dva armádní repatriační lety. Letoun Casa kolem 07:30 dopravil 39 cestujících z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi z Ománu. Premiér Andrej Babiš (ANO) také uvedl, že stát pronajal letadlo, které může vyzvednout 189 lidí v Jordánsku a čeká na slot.
05:16Aktualizovánopřed 12 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...