Dohoda o Nord Stream 2: Ukrajina se bojí o energetickou bezpečnost, Polsko mluví o vítězství Ruska

Nahrávám video

Ukrajina, Polsko i Rusko mají výhrady k dohodě mezi Spojenými státy a Německem o plynovodu Nord Stream 2. Ukrajinský ministr zahraniční Dmytro Kuleba řekl, že Kyjev má mnoho otázek k tomu, jak může dohoda zmírnit bezpečnostní hrozbu, kterou plynovod představuje. Mluvčí polského prezidenta označil dohodu za vítězství Ruska a obvinil Německo z porušení evropské solidarity v energetice. Kreml uvedl, že nesouhlasí s některými prohlášeními ohledně dohody. Evropská unie zopakovala, že plynovod není ve společném zájmu EU, ale bude dál jednat.

USA a Německo ve středu oznámily, že dosáhly dohody, která umožní dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se nicméně zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň.

Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, že Rusko je připraveno jednat o prodloužení dohody o tranzitu plynu přes Ukrajinu i po roce 2024, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Kreml také tvrdí, že Rusko nikdy nepoužívalo energetiku jako nástroj politického tlaku.

Třeba v roce 2013 ale Moskva hrozila Kyjevu zablokováním obchodní a hospodářské spolupráce i omezením dodávek plynu, pokud Ukrajina podepíše asociační dohodu s EU. Když Kyjev po takzvaném Euromajdanu k dohodě skutečně v následujícím roce přistoupil, zareagovalo Rusko prudkým zvýšením cen plynu pro Ukrajinu. Cena se tehdy zvýšila o zhruba dvě stě dolarů na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů.

Kuleba: Není jasné, zda je Rusko připraveno plnit své závazky

Ukrajina se ostře staví proti plynovodu Nord Stream 2 a dala najevo svoji nelibost formálním zahájením konzultací s EU a Německem.

Kyjev by podle Kuleby chtěl, aby prohlášení USA a Německa ohledně bezpečnosti bylo silnější. Podle Kuleby existuje zásadní problém, který souvisí s tím, že stále není jasné, zda je Rusko připraveno plnit své závazky a zvláště ty, které se týkají energetické bezpečnosti Ukrajiny a zachování Ukrajiny jako tranzitní země.

Kulebův předchůdce Pavlo Klimkin uvedl, že se obává, že se Ukrajina dostává na vedlejší kolej, protože jí nikdo nenaslouchá, nehledá se řešení u jednoho stolu s USA, EU a Německem a Ukrajina není součástí celého procesu.

„Budeme o tom jednat se státy EU a našimi sousedy, včetně Ukrajiny,“ řekl k dohodě mluvčí Evropské komise.

Polsko: Je to vítězství Ruska

„Je to prakticky vítězství Ruska,“ okomentoval dohodu mezi Německem a USA mluvčí polského prezidenta Blažej Spychalski. V polském rozhlase řekl, že Rusko podle něj získá značný vliv na evropském trhu s plynem a vydělá na tom. Mluvčí současně zdůraznil, že Německo kvůli plynovodu porušuje evropskou solidaritu.

„Rozhodnutí Spojených států nás překvapuje. Oni svolili, aby stavba plynovodu Nord Stream 2 mohla pokračovat. Je to rozhodnutí, které není dobré pro střední a východní Evropu,“ prohlásil vládní mluvčí Piotr Müller.

Polský opoziční list Gazeta Wyborcza označil dohodu za faktické rozdělení evropského trhu, potvrzení nadvlády Německa v Evropské unii a za alibi pro amerického prezidenta Joea Bidena.

Upozornil, že z dokumentu jasně nevyplývá, co by Německo mělo konkrétně podniknout, pokud by Gazprom uprostřed mrazivé zimy opět zavřel kohoutek s plynem určeným pro střední a východní Evropu. Než dojde na sankce, její obyvatelstvo může zmrznout, uvedl.

Český zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška se domnívá, že dohoda mezi Washingtonem a Berlínem představuje velkou hrozbu pro Ukrajinu a komplikaci například pro Maďarsko nebo Polsko. Česko podle jeho slov má dostatek zdrojů, aby případné vypnutí kohoutků na ruské straně vykrylo.

Bartuška také poukazuje na vágnost dohody, která nestanovuje, co by se muselo stát, aby Berlín uvalil na Moskvu sankce za zneužití plynovodu jako strategické zbraně. Podle experta Německo nechce dávat Rusku návod, jak dohodu obejít. „Žádné pevné garance tam nejsou. Je tam obecný příslib, že pokud by Rusko začalo používat energie jako zbraně, Německo bude reagovat,“ vysvětluje.

Reuters: Další rána pro Kyjev

Dohoda mezi USA a Německem je další ranou pro Kyjev, který se snaží přesvědčit západní spojence, aby urychlili vstup Ukrajina do vojenské aliance NATO, upozornila agentura Reuters.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu.

Kritice čelí projekt také ve střední a východní Evropě. Trasa plynovodu se totiž vyhýbá Polsku a Ukrajině, které tak nebudou dostávat tranzitní poplatky a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, plynovod je již hotov z 98 procent. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česko, které se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 58 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...