Dohoda o Nord Stream 2: Ukrajina se bojí o energetickou bezpečnost, Polsko mluví o vítězství Ruska

7 minut
Horizont ČT24: Dohoda na plynovodu Nord Stream 2
Zdroj: ČT24

Ukrajina, Polsko i Rusko mají výhrady k dohodě mezi Spojenými státy a Německem o plynovodu Nord Stream 2. Ukrajinský ministr zahraniční Dmytro Kuleba řekl, že Kyjev má mnoho otázek k tomu, jak může dohoda zmírnit bezpečnostní hrozbu, kterou plynovod představuje. Mluvčí polského prezidenta označil dohodu za vítězství Ruska a obvinil Německo z porušení evropské solidarity v energetice. Kreml uvedl, že nesouhlasí s některými prohlášeními ohledně dohody. Evropská unie zopakovala, že plynovod není ve společném zájmu EU, ale bude dál jednat.

USA a Německo ve středu oznámily, že dosáhly dohody, která umožní dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se nicméně zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň.

Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, že Rusko je připraveno jednat o prodloužení dohody o tranzitu plynu přes Ukrajinu i po roce 2024, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Kreml také tvrdí, že Rusko nikdy nepoužívalo energetiku jako nástroj politického tlaku.

Třeba v roce 2013 ale Moskva hrozila Kyjevu zablokováním obchodní a hospodářské spolupráce i omezením dodávek plynu, pokud Ukrajina podepíše asociační dohodu s EU. Když Kyjev po takzvaném Euromajdanu k dohodě skutečně v následujícím roce přistoupil, zareagovalo Rusko prudkým zvýšením cen plynu pro Ukrajinu. Cena se tehdy zvýšila o zhruba dvě stě dolarů na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů.

Kuleba: Není jasné, zda je Rusko připraveno plnit své závazky

Ukrajina se ostře staví proti plynovodu Nord Stream 2 a dala najevo svoji nelibost formálním zahájením konzultací s EU a Německem.

Kyjev by podle Kuleby chtěl, aby prohlášení USA a Německa ohledně bezpečnosti bylo silnější. Podle Kuleby existuje zásadní problém, který souvisí s tím, že stále není jasné, zda je Rusko připraveno plnit své závazky a zvláště ty, které se týkají energetické bezpečnosti Ukrajiny a zachování Ukrajiny jako tranzitní země.

Kulebův předchůdce Pavlo Klimkin uvedl, že se obává, že se Ukrajina dostává na vedlejší kolej, protože jí nikdo nenaslouchá, nehledá se řešení u jednoho stolu s USA, EU a Německem a Ukrajina není součástí celého procesu.

„Budeme o tom jednat se státy EU a našimi sousedy, včetně Ukrajiny,“ řekl k dohodě mluvčí Evropské komise.

Polsko: Je to vítězství Ruska

„Je to prakticky vítězství Ruska,“ okomentoval dohodu mezi Německem a USA mluvčí polského prezidenta Blažej Spychalski. V polském rozhlase řekl, že Rusko podle něj získá značný vliv na evropském trhu s plynem a vydělá na tom. Mluvčí současně zdůraznil, že Německo kvůli plynovodu porušuje evropskou solidaritu.

„Rozhodnutí Spojených států nás překvapuje. Oni svolili, aby stavba plynovodu Nord Stream 2 mohla pokračovat. Je to rozhodnutí, které není dobré pro střední a východní Evropu,“ prohlásil vládní mluvčí Piotr Müller.

Polský opoziční list Gazeta Wyborcza označil dohodu za faktické rozdělení evropského trhu, potvrzení nadvlády Německa v Evropské unii a za alibi pro amerického prezidenta Joea Bidena.

Upozornil, že z dokumentu jasně nevyplývá, co by Německo mělo konkrétně podniknout, pokud by Gazprom uprostřed mrazivé zimy opět zavřel kohoutek s plynem určeným pro střední a východní Evropu. Než dojde na sankce, její obyvatelstvo může zmrznout, uvedl.

Český zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška se domnívá, že dohoda mezi Washingtonem a Berlínem představuje velkou hrozbu pro Ukrajinu a komplikaci například pro Maďarsko nebo Polsko. Česko podle jeho slov má dostatek zdrojů, aby případné vypnutí kohoutků na ruské straně vykrylo.

Bartuška také poukazuje na vágnost dohody, která nestanovuje, co by se muselo stát, aby Berlín uvalil na Moskvu sankce za zneužití plynovodu jako strategické zbraně. Podle experta Německo nechce dávat Rusku návod, jak dohodu obejít. „Žádné pevné garance tam nejsou. Je tam obecný příslib, že pokud by Rusko začalo používat energie jako zbraně, Německo bude reagovat,“ vysvětluje.

Reuters: Další rána pro Kyjev

Dohoda mezi USA a Německem je další ranou pro Kyjev, který se snaží přesvědčit západní spojence, aby urychlili vstup Ukrajina do vojenské aliance NATO, upozornila agentura Reuters.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu.

Kritice čelí projekt také ve střední a východní Evropě. Trasa plynovodu se totiž vyhýbá Polsku a Ukrajině, které tak nebudou dostávat tranzitní poplatky a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, plynovod je již hotov z 98 procent. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česko, které se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...