Ministři zahraničí Spojených států a Ruska jednali v pátek v Ženevě o požadavcích ohledně Ukrajiny. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) zatím jednání nepřinesla žádný výsledek. „Musí se najít cesta k dalšímu vyjednávání (…), protože takhle to dál nemůže pokračovat,“ řekl v Událostech, komentářích, kde debatoval spolu s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů Ondřejem Ditrychem, bezpečnostním analytikem Baltic Defence College Lukášem Dyčkou a českým velvyslancem ve Spojených státech Hynkem Kmoníčkem. O poměru ukrajinských a ruských vojenských sil v Horizontu ČT24 mluvil také bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý.
Dodávky zbraní Ukrajinu nespasí, míní experti. Dohoda s Ruskem může stát na jaderných zbraních
Události, komentáře: Ondřej Ditrych, Lukáš Dyčka, Hynek Kmoníček a Cyril Svoboda o Rusku a Ukrajině (zdroj: ČT24)
Jako „mimořádně hubený výsledek“ hodnotí výstup z jednání v Ženevě bývalý ministr zahraničí Svoboda. Očekávání podle něj byla vysoká, ale výsledek se zatím nedostavil. Ve vyjednávání musí Západ změnit strategii a něco nabídnout. Rusko totiž vydrží obrovský tlak.
Také Ditrych se domnívá, že je třeba při vyjednávání zvolit reciproční strategii. „Dohoda o větší transparentnosti stran cvičení, popřípadě omezení nasazení raket kratšího a středního doletu, to si dovedu představit,“ řekl. Scénář vojenské intervence na Ukrajině je podle něj pro Rusko plánem B. „Pravděpodobnější je postupné tlumení napětí, pokud budou rozhovory pokračovat,“ řekl ředitel Ústavu mezinárodních vztahů.
Podle Dyčky je cílem Ruska zvyšování eskalace a sledování reakcí jak Spojených států, tak třeba evropských spojenců. „Rusko musí být kredibilní natolik a síly musí být natolik velké, aby ukazovaly, že útok je možný,“ domnívá se bezpečnostní analytik.
Rusko využije skulin v jednotě Západu, myslí si Svoboda
Západ je vůči eskalaci napětí na ukrajinsko-ruské hranici zatím celkem jednotný, domnívá se Svoboda. Rusko však podle něj využije jakýchkoliv nesouladů. Otázek, které dělí Evropskou unii, je přitom řada, například Nord Stream 2 a dodávky plynu nebo problematika jaderné energie. Rusko podle exministra také nikdy nepřijalo Evropskou unii jako rovnocenného partnera. „Pro ně jsou partneři Spojené státy americké, nebo Francie, nebo Německo,“ uvedl.
Podle Dyčky je pro ruskou stranu důležité být vidět jako silný aktér, a proto je pro něj zásadní vyjednávání s dalšími silnými aktéry, kteří disponují stejnými mocenskými prostředky. Těmi jsou podle Dyčky vojenská síla a energetika. „V obou oblastech jsou partnerem, případně konkurentem Spojené státy. Evropa figuruje pouze jako odběratel surovin, ale vojensky se Rusku nemůže rovnat (…) A z pohledu energetického, my žádné suroviny netěžíme. Žádné neprodukujeme, žádné vyvážíme, kdežto Spojené státy samozřejmě ano,“ přiblížil.
Dohoda mezi USA a Ruskem by mohla stát na jaderných zbraních, domnívá se Kmoníček
Spojeným státům se však nelíbí diplomatická strategie Ruska, domnívá se český velvyslanec ve Washingtonu Kmoníček. „Žádná strana nedává ultimativní požadavky a zejména je nedává tak, že je obratem zveřejní, čímž znemožní další vyjednávání,“ uvedl s odkazem na ruské návrhy včetně částečné demilitarizace části NATO, které jsou pro Západ nepřijatelné.
Americká strana však podle něj nemá příliš času na protahování jednání, a to kvůli blížícím se listopadovým volbám ve Spojených státech. „Všichni se budou snažit ukázat, jak jsou tvrdí na Rusko, a to nebude ten nejlepší okamžik k dosažení kompromisu,“ myslí si velvyslanec.
Součástí kompromisu by podle něj mohly být jaderné zbraně, což však znamená, že by dohoda mezi Spojenými státy a Ruskem přišla až za několik měsíců. „Jsou to technické záležitosti, že si i ruská strana musí uvědomovat, že nějaký jednoznačný výsledek takových jednání v rozsahu jednoho, dvou, tří týdnů je v podstatě technicky nemožný,“ uvedl Kmoníček.
Zásadní však podle něj bude pro uzavření dohody i správné načasování. „Je důležité jednání roztáhnout do dostatečně dlouhé doby a přesně načasovat psychologicky ten okamžik, kdy už jsou obě strany tak nespokojené, že raději udělají kompromis,“ dodal velvyslanec.
Některé výroky ze Západu Ukrajině škodí, řekl Šedivý
Rusko soustřeďuje u společných hranic podle odhadů více než sto tisíc vojáků. Jejich stanoviště se táhnou od společné hranice na severu Ukrajiny až po okupovaný Krym. Na mnoha místech se množství vojáků ještě zvýší, protože je tam soustředěna vojenská technika, ale zatím bez osádek, které by ji obsluhovaly.
Objevují se navíc zprávy, že Rusko povolává za účelem cvičení i armádní zálohy. I bez toho by pro něj ukrajinské ozbrojené síly nepředstavovaly bez cizí pomoci příliš vážného nepřítele. Co do počtu vojáků má Moskva k dispozici téměř trojnásobnou sílu. Ve vzduchu pak dokonce více než desetinásobnou. A rovnat se jí Ukrajinci nemohou ani co do počtu tanků, obrněných jednotek a dělostřelectva.
Poměr sil Ukrajiny a Ruska
Podle bývalého náčelníka generálního štábu Šedivého jde o demonstraci ruské síly, která má zabránit vstupu Ukrajiny do NATO. Případné dodávky zbraní ze Západu by pro ukrajinskou stranu nebyly výraznou pomocí, myslí si. „Pravděpodobně nelze počítat s tím, že by se Ukrajina mohla postavit ruským ozbrojeným silám v rovném boji,“ uvedl Šedivý.
Dyčka upozornil, že například Česká republika dodala vybavení kompatibilní s českými houfnicemi prodanými na Ukrajinu. „Víceméně je to do jisté míry podpora našeho průmyslu. Podobně uvažují koneckonců i jiné země, které něco Ukrajině dodávají,“ uvedl.
Podle Ditrycha jsou dodávky západních zbraní sice důležitým, ale přesto symbolickým gestem. Pokud by měla podpora změnit poměr sil, musela by mít jiné rozměry. „Jestli dodáme teď nějaké zbraně, nebo nedodáme, nebo střelivo, to v zásadě nic neřeší,“ zakončil exministr Svoboda.
Ukrajině podle Šedivého škodí vyjádření západních politiků o tom, že kvůli ní nevstoupí s Ruskem do války. „Vlastně vytváří poměrně příznivější podmínky pro Rusy, aby spoléhajíce na to, že vojensky se nemůžou střetnou s nikým jiným než s Ukrajinou, dál svými ozbrojenými silami ohrožovali Ukrajinu podél celé její hranice,“ uvedl.
Odstrašující vliv naopak mají hrozby sankcemi. „Naší hlavní kartou by mělo být to, že budeme podporovat rozvoj Ukrajiny, aby se stala ekonomicky prosperujícím státem, který ukáže Rusku, že příslušnost k demokratické části evropské nebo euroatlantické společnosti je něco, co může stát posílit,“ poznamenal Šedivý.
Horizont ČT24: Jiří Šedivý o dodávkách zbraní Ukrajině (zdroj: ČT24)