Dánsko se snaží pomoci veteránům, kteří si často odnášejí z misí traumata, jež málokdo pochopí. Když opustí armádu, těžko se jim hledá společnost. V Dánsku ji nacházejí v kavárnách vyhrazených speciálně pro bývalé vojáky. V zemi jsou jich už čtyři desítky. Centra pro veterány už vyrůstají i v Česku.
Někteří bývalí vojáci zažili válku na Balkáně, další přišli o přátele v Afghánistánu, kde jsou dánské ztráty na počet obyvatel vůbec nejvyšší ze všech zemí NATO. Hosty dánské kavárny Ve Skive pevně spojují zkušenosti z bojů v cizině.
„Chodím si sem odpočinout. Mohu tady mluvit s lidmi a nepřemýšlet pořád o tom, jestli mi rozumí. Oni mne chápou,“ prohlásil veterán války v Jugoslávii Christian Saalver.
O často traumatické vzpomínky se veteráni jen těžko dělí s lidmi, kteří si dny strávené ve válce nedokážou představit. „Pro vojáka je armáda dominantní část jeho života. A když armádu opustí, může se cítit opravdu velmi vykořeněn mezi lidmi, kteří mají jiné hodnoty, jiné zkušenosti, jiné zvyky,“ upozornil vojenský psycholog Daniel Štrobl.
Síť kaváren, které si sami provozují, je pro dánské veterány místem, kde není třeba nic vysvětlovat. Bývalí vojáci se tu potkávají s těmi, kteří slouží dodnes. „Je důležité, že se tu návštěvníci mísí. Díky tomu každý den nekončíme u debat o nemocích a bídě. To se tu stává jen velmi vzácně,“ konstatoval provozovatel a veterán Preben Sloht.
Česko má jediné komunitní centrum, to se ale změní
Dánsko má menší armádu než Česko, Dánové ale vedou v poměru k velikosti země i v počtu míst, kde najdou veteráni prostor k setkávání. V Česku se 14 tisíci válečnými veterány funguje jediné komunitní centrum v Brně. „Chceme veterány po dlouhodobé službě integrovat zpět do společenského života,“ uvedl projektový manažer centra Roman Kopřiva.
Pomáhají třeba besedy pro studenty, prim ale hraje setkávání lidí s podobnými vzpomínkami i koníčky. „Teď tu máme laserovou střelnici. Měli jsme tu i výstavu k 70. výročí vzniku výsadkového vojska, takže centrum žije a žije v náš prospěch,“ podotkl někdejší vojenský zpravodajec s tříletou zkušeností z Jugoslávie Jaroslav Foršt.
Už letos by se mělo otevřít další centrum v Olomouci, jiné vzniká v pražské vojenské nemocnici. Na zahraniční mise ale vyrážejí hlavně Češi z jiných oblastí, kde by se podle expertů mělo s veterány pracovat.
„V České republice by to byly například Přáslavice, Chrudim, Bechyně. Logicky v těchto lokalitách nalezneme nejvyšší hustotu těch válečných veteránů, a pro ně potom jezdit třeba z Tábora do Prahy může být problém,“ říká Štrobl.
