Katar nevyhostí občany převážně arabských států, které s ním na začátku týdne přerušily diplomatické vztahy. S odkazem na ministerstvo vnitra o tom informovala katarská státní agentura QNA. Podle těchto států emirát podporuje teroristy, Dauhá to odmítá a mluví o lživé kampani. Írán poslal do Kataru pět letadel s jídlem.
Katar čelí rozsáhlé blokádě, jejíž součástí je omezení letecké a námořní dopravy a uzavření pozemních hranic, tato opatření mohou už zakrátko zkomplikovat zásobování obyvatelstva.
„Zatím jsme poslali do Kataru pět nákladních letadel s potravinami, které podléhají rychlé zkáze, jako je ovoce a zelenina. V každém z nich bylo asi 90 tun nákladu. Další letoun bude vyslán dnes,“ uvedl mluvčí íránských aerolinek Iran Air.
Írán také otevřel svůj letový prostor pro dalších asi 100 letadel z Kataru denně. Podle íránské státní tiskové agentury se tak letecký provoz nad Íránem zvýšil o 17 procent.
Katarské ministerstvo vnitra zdůraznilo, že země nezmění svou politiku vůči představitelům „bratrských a přátelských zemí, které přerušily diplomatické vztahy a zahájily lživou a nepřátelskou kampaň vůči Kataru“.
Bahrajn, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty prý zvažují ve výjimečných případech povolit Katařanům žijícím na jejich území, že mohou zůstat. Původně jim přitom nařídily se do dvou týdnů vrátit domů. Zůstat tak nejspíše budou moci lidé, kteří se přestěhovali z „humanitárních důvodů“.
Šéfové ruské i americké diplomacie Sergej Lavrov a Rex Tillerson vyzvali státy Perského zálivu, aby krizi vyřešily politickým dialogem. Tillerson dokonce oznámil, že Spojené státy očekávají okamžité odblokování situace.
„Izolace škodí obchodním plánům a trpí kvůli ní prostí lidé, je také pravda, že blokáda Kataru jako vojenského spojence komplikuje boj proti teroristům Islámského státu a má humanitární následky,“ podotkl ministr.
Americký prezident Donald Trump ale rozhodnutí arabských států přerušit diplomatické styky s Katarem ocenil. Podle něj země musí přestat financovat terorismus „na nejvyšší úrovni“.
Arabské země tvrdí, že Katar destabilizuje region. Na černé listině teroristických organizací vydané ve čtvrtek Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty, Egyptem a Bahrajnem je 59 lidí a 12 organizací - třeba vlivný sunnitský duchovní Júsuf Karadáví, ale také IT firma Doha Apple Company či několik katarských charitativních organizací.
Vše odstartoval možný kyberútok
Stávající krize vznikla poté, co se v květnu na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila kontroverzní prohlášení, která prý pronesl vládnoucí emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Thání.
Ten údajně vyjádřil pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh a řekl, že Írán je „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky“.
Katar následně oznámil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři a obvinění odmítá. Americké úřady podle CNN podezřívají z kyberútoku Rusy.
Podle některých analytiků se zemím Perského zálivu nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru, včetně styků s šíitským Íránem, jehož sunnitská Saúdská Arábie považuje za hlavního rivala v regionu. Letos na jaře Katar zrušil moratorium na těžbu v obřím nalezišti zemního plynu v Perském zálivu, které leží v jeho a íránských teritoriálních vodách.
Bývalý britský protektorát Katar je nejbohatší stát světa díky zásobám ropy a zemního plynu. Je to absolutistická arabská monarchie pod vládou emíra Tamíma ibn Hamada Al Sáního, jehož rodina vládne od poloviny 19. století. Parlament v zemi neexistuje.
Etničtí Arabové tvoří asi 40 procent obyvatelstva, zbytek jsou přistěhovalci, zejména z Indie, Íránu či Pákistánu. Celkem 93 procent obyvatel vyznává islám, kolem pěti procent křesťanství. Muslimové jsou většinově sunnité, šíitů zde žije ale přes 30 procent.
Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice al-Džazíra. V občanské válce v Sýrii emirát podporuje protivládní islamistické povstalce z fronty an-Nusra, která je napojená na Al-Káidu.
