Egyptští vyšetřovatelé spolu se zahraničními experty začali vyšetřovat tragédii airbusu ruských aerolinek Kogalymavia, při níž na Sinaji zemřelo 224 pasažérů. Mezi možné příčiny nehody patří technická závada, lidská chyba a terorismus. Aerolinky ale tvrdí, že byl jejich stroj technicky v pořádku a posádka byla zkušená. Bezpečnostní experti zase zpochybňují tvrzení radikálů, že stroj sestřelili. Za pravděpodobnější scénář považují bombu na palubě. „Ruská média začínají o teroristické verzi mluvit stále častěji. Oficiální místa ale říkají, že je velmi málo informací, aby se touto verzí mohla zabývat,“ uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Čtyři teorie: Co způsobilo nejhorší tragédii v historii ruského civilního letectví?
Zatím se ví pouze to, že se ruský letoun rozpadl ve vzduchu na víc částí. Podle všeho ani nestačil vyslat nouzové hlášení. „Pokud by došlo ke kompletnímu elektrickému výpadku, tak by se nepodařilo vyslat signál letišti,“ podotkl letecký publicista Martin Salajka. O příčinách tragédie se nyní pouze spekuluje. Zde jsou hlavní teorie:
Technická závada
Podle egyptského premiéra je nejpravděpodobnější příčinou katastrofy technická závada – je ale na vyšetřovatelích, aby to potvrdili, nebo naopak vyvrátili. Egyptský ministr civilního letectví uvedl, že posádka neměla před havárií problémy – jeho prohlášení je ale v rozporu s dřívějšími zprávami, že pilot požádal o nouzové přistání kvůli technickým potížím.
Vdova kopilota letounu mezitím ruské státní televizi NTV sdělila, že si její manžel před odletem z Šarm aš-Šajchu postěžoval, že stav 18 let starého stroje není dobrý.
Aerolinky Kogalymavia ale tvrdí, že letadlo bylo před odletem ve vynikajícím technickém stavu a pravidelná kontrola před vzletem žádné problémy neodhalila. Kogalymavia říká, že za havárii mohly „vnější faktory“.
Jakákoli technická závada kromě výbuchu nezpůsobí okamžitou destrukci letadla. Ani roztržení motoru nezpůsobí, že se stroj rozpadne ve vzduchu na několik kusů.
Pád ruského airbusu v Egyptě
Nezisková společnost Aviation Safety Network v souvislosti s tragédií upozornila, že ocas stroje byl poškozen při přistání v Káhiře v roce 2001 a trvalo čtvrt roku, než ho technici opravili.
Právě nepovedená oprava ocasu přitom způsobila havárii letu 123 Japan Airlines v roce 1985 – tehdy zemřelo přes 500 lidí. Podle ruských aerolinek ale oprava jejich stroje proběhla, jak měla. „Je to příliš dávno, jde o nehodu, která se občas stává na každém letišti, že pilot škrtne zádí. Po opravě musí být letadlo ve stoprocentním technickém stavu,“ poznamenal Salajka.
Lidská chyba
Aerolinky chybu posádky vylučují. Kogalymavia informovala, že pilot zříceného airbusu Valerij Němov měl nalétáno 12 tisíc hodin, z toho asi třetinu na tomto typu stroje.
Detaily o posledních minutách letu poskytnou vyšetřovatelům černé skříňky, tedy zapisovač hlasů a zvuků v kabině a zapisovač letových údajů, které už byly nalezeny a jsou v dobrém stavu.
obrázek
Sestřelení raketou
Ruský odborník na letectví Viktor Soročenko už potvrdil, že se letadlo rozlomilo ve vzduchu. Podle něj je ale na vyvození závěrů brzy. Vyšetřovatelům řeknou víc až trosky. Nejmenovaný zdroj obeznámený se stavem černých skříněk ale agentuře Reuters řekl, že letadlo nebylo zasaženo zvenčí.
K sestřelení stroje se přihlásili džihádisté působící na severu Sinaje, kteří se hlásí k Islámskému státu (IS). Bezpečnostní experti to ale zpochybňují. Letadlo se pohybovalo ve výšce 9,5 kilometru, což je příliš vysoko na to, aby ho mohla zasáhnout raketa typu země–vzduch, které mají zřejmě ve výbavě radikálové.
K zapotřebí by byly protiletadlové raketové komplety aspoň středního dosahu. Jako příklad může sloužit systém BUK, který před rokem sestřelil na Ukrajině malajsijský boeing 777. Jde o mohutné systémy, které těžko schováte, a je obtížně představitelné, že by s nimi teroristé mohli operovat.
Odborníci také upozorňují, že je nelogické, aby sinajská pobočka IS riskovala masivní mezinárodní odplatu, když v první řadě válčí s egyptskou vládou. „Varianta teroristického útoku se mi zdá nejméně pravděpodobná, ale nelze ji úplně vyloučit,“ prohlásil Salajka.
Bezpečnostní expert Frank Gardner poznamenal, že vzhledem k ruskému boji proti IS v Sýrii a křehké egyptské ekonomice, která potřebuje turisty, obě země (Egypt i Rusko) doufají, že tato tragédie nemá nic společného s terorismem.
GALERIE
Airbus
Bomba na palubě
Zatím neexistuje důkaz, že by pád stroje způsobila bomba na palubě. Útočník by totiž musel překonat zvýšená bezpečností opatření na egyptském letišti. Podle generálního ředitele think-tanku Royal United Services Michaela Clarkeho ale zatím nelze tuto možnost vyloučit.
„První zprávy hovoří o tom, že se (letoun) rozpadl na dvě části, což ukazuje na katastrofální selhání – nikoli mechanickou poruchu, ale možná výbuch na palubě. V této fázi je tak mnohem pravděpodobnější, že byla na palubě bomba, než že šlo o raketu vypálenou ze země,“ konstatoval Clarke.
Vyšetřovatelům mohou podle Salajky pomoci zjistit příčiny tragédie také těla obětí, u nichž se dá případně zjistit, jestli se nedusily nebo neotrávily. Poškození těl by také mohlo dokázat, že třeba skutečně došlo k výbuchu.