Britská vláda odposlouchávala, co si král telefonoval s Wallis Simpsonovou

Londýn - Britská vláda odposlouchávala krále Eduarda VIII. Odhalily to nově zveřejněné dokumenty z britského Národního archivu. V roce 1936 byla britská monarchie v krizi. V lednu nastoupil na trůn nový král, který byl ale zamilovaný do Američanky Wallis Simpsonové. Tu si chtěl dokonce vzít. Podle zákonů se ale britský král nesměl oženit s rozvedenou ženou. Eduard proto chystal abdikaci, a právě tehdy ho sledovala sama britská vláda.

V listopadu 1936 si král Eduard VIII. pozval premiéra Stanleyho Baldwina, aby mu oznámil, že se chce oženit s Američankou Wallis Simpsonovou. Jenže anglikánská církev, jejímž je král nejvyšším představitelem, tehdy nedovolovala, aby se oženil s rozvedenou ženou. Baldwin dal jasně králi najevo, že sňatek s touto ženou je nemožný. Jenže král trval na svém, i kdyby to znamenalo abdikaci. 

Právě tehdy začalo ministerstvo vnitra sledovat Eduardovy telefonické hovory, především linku z královské rezidence do Francie, kde Wallis Simpsonová pobývala. Svědčí o tom lístek z 5. prosince 1936, který zaslalo ministerstvo vnitra šéfovi Hlavní pošty. Samotné záznamy telefonních hovorů se ovšem v archivu nenašly. Podle listu The Daily Telegraph jsou nicméně dokumenty důkazem toho, jaké tehdy panovalo mezi králem a britskou vládou napětí. 

Vláda se navíc snažila ututlat královy plány i před tiskem. Eduard VIII. abdikoval 10. prosince 1936, tedy po 326 dnech své vlády. Už před tím přitom londýnský zpravodaj jihoafrických novin Cape Times poslal do JAR telegram, že král odstupuje. Ministerstvo vnitra telegram zadrželo. Kvůli krátkému vzkazu musel pak novinář na kobereček. Ministr John Simon mu přitom vysvětlil, že posílání takových zpráv je nevhodné a lehkomyslné a ohrožuje stabilitu země. „Připomněl jsem mu, že v roce 1815 fáma o údajné britské prohře bitvy u Waterloo způsobila finanční krizi, která zničila mnoho lidí,“ vysvětloval tehdy ministr novináři. Svědčí o tom zápis z ministerstva, který se rovněž našel v archivech.   

Archivní dokumenty také dokládají, že v době abdikační krize britská policie vyšetřovala údajnou hrozbu bombového útoku proti Wallis Simpsonové. Policie tehdy prověřovala zprávy, které se objevily ve Spojených státech, že se připravuje útok na londýnský dům této Američanky. Zpráva policejního komisaře zaslaná ministrovi vnitra ovšem takové podezření vyvrací. Vyšetřování prý ukázalo, že žádný útok nehrozí. Král tehdy nicméně pověřil policii, aby sídlo Wallis Simpsonové hlídala.

Trůnu se po abdikaci Eduarda VIII. ujal jeho mladší bratr Albert, který se na trůn posadil jako král Jiří VI. Po rezignaci se Eduard, užívající titul vévoda z Windsoru, skutečně s Wallis Simpsonovou oženil. Stalo se tak v červnu 1937. Britská královská rodina ale Wallis nikdy nepřijala. Za války Eduard s Wallis podnikli kontroverzní návštěvu nacistického Německa a dokonce se setkali s Adolfem Hitlerem. Po válce se oba vrátili do Francie, kde žili v ústraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 3 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 4 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.