Británie chce zpět peníze za „pohřbený plán“, Rwanda to odmítá

Zrušení dohody o deportaci migrantů z Velké Británie zpět do Rwandy neznamená podle vlády afrického státu vrácení poskytnutých peněz, vzkázal mluvčí tamní vlády Alain Mukuralinda. Předchozí britská vláda konzervativců zatím zaplatila Rwandě v rámci dohody v přepočtu zhruba sedm miliard korun. Nový labouristický kabinet od plánů upustil a počítá s tím, že Rwanda finanční prostředky vrátí.

„Dohoda, kterou jsme podepsali, nestanovuje, že bychom měli peníze vrátit,“ prohlásil Mukuralinda. Jak přitom podle agentury AFP avizovala nově zvolená britská vláda, Londýn s navrácením peněz počítá.

Nový britský labouristický premiér Keir Starmer po prvním zasedání své vlády potvrdil, že s programem deportací migrantů do Rwandy nehodlá pokračovat. Projekt předcházejícího konzervativního kabinetu předseda labouristů označil za trik a prohlásil, že tento plán je „mrtvý a pohřbený“.

Plán na omezení nelegální migrace

Projekt posílání migrantů, kteří do země přišli nelegálně, do Rwandy oznámil v dubnu 2022 tehdejší britský premiér Boris Johnson. Vláda jeho nástupce Rishiho Sunaka pak projekt prosadila i v parlamentu.

Dohoda měla pomoci vyřešit problém nelegálně přicházejících přistěhovalců. Konkrétně měla odradit africké běžence od překonávání Lamanšského průlivu na malých a vratkých pravidlech. Takové pokusy stály v minulosti život řadu z nich.

Plán britských konzervativců se měl podle serveru BBC týkat asi 52 tisíc migrantů, kteří po přesunu do Rwandy měli požádat legálně o azyl. V případě přijetí žádosti pak mohli v zemi i zůstat. Pokud by jim rwandské úřady azyl odmítly udělit, museli by se žadatelé buď pokusit zůstat v zemi jiným způsobem, nebo získat azyl jinde.

Odpůrci plánu kritizovali především jeho vysoké náklady. Podle odhadů Londýna mělo schéma dohromady vyjít až na 600 milionů liber (17,7 miliardy korun). Vyplatilo by se tedy pouze tehdy, kdyby bylo přesídlování pravidelné a ve velkých počtech migrantů, cituje plán britská BBC.

Stížnosti Irska, žaloby migrantů

Nejvyšší soud spojeného království loni v listopadu rozhodl, že je deportační zákon v rozporu s mezinárodním právem. Tehdejší britská vláda reagovala přijetím jiného zákona označujícího Rwandu za bezpečnou zemi. Ten ale podle BBC opět porušoval lidská práva, britské zákony i mezinárodní konvenci o uprchlících.

Se zákonem o povinných deportacích z Velké Británie mělo problém také sousední Irsko. Podle tamní vlády přešlo jen od dubna do země asi šest tisíc běženců ze strachu z přesídlení zpět do Afriky. Dublin už avizoval, že tyto migranty pošle zpět do Británie. Bývalá Sunakova vláda na to reagovala prohlášením, že nemá žádnou povinnost tyto lidi přijmout. Současný Starmerův kabinet se k věci zatím nevyjádřil.

V reakci na schválení zákona letos 22. dubna podali tři běženci u Londýnského vrchního soudu stížnost proti svému vystěhování. Vládní právníci nakonec skutečně potvrdili, že stěžovatelům deportace nehrozí. Další podobnou stížnost charity Asylum Aid britské soudy projednávají dál. Organizace to příliš nechápe, podle jejího vyjádření je postup „překvapivý“.

Stabilní stát s autoritativním prezidentem

Třináctimilionová Rwanda je vnitrozemský stát nacházející se v oblasti afrických velkých jezer. Tamní představitelé označují zemi za jednu z nejstabilnějších zemí kontinentu s moderní infrastrukturou.

Skupiny ochránců lidských práv však obviňují prezidenta Paula Kagameho z potlačování disentu a omezování svobody projevu. To shodou okolností v minulosti kritizovala i tehdejší britská vláda Borise Johnsona. Tedy ta stejná, která s návrhem na deportaci migrantů do Rwandy přišla.

Kagame je u moci už 24 let a pravděpodobně v úřadu zůstane i po letošním patnáctém červenci, kdy budou ve Rwandě prezidentské a parlamentní volby. Kagame a jeho příznivci jsou v nich podle AFP favorité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 12 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 13 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 17 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...