Británie chce zpět peníze za „pohřbený plán“, Rwanda to odmítá

Zrušení dohody o deportaci migrantů z Velké Británie zpět do Rwandy neznamená podle vlády afrického státu vrácení poskytnutých peněz, vzkázal mluvčí tamní vlády Alain Mukuralinda. Předchozí britská vláda konzervativců zatím zaplatila Rwandě v rámci dohody v přepočtu zhruba sedm miliard korun. Nový labouristický kabinet od plánů upustil a počítá s tím, že Rwanda finanční prostředky vrátí.

„Dohoda, kterou jsme podepsali, nestanovuje, že bychom měli peníze vrátit,“ prohlásil Mukuralinda. Jak přitom podle agentury AFP avizovala nově zvolená britská vláda, Londýn s navrácením peněz počítá.

Nový britský labouristický premiér Keir Starmer po prvním zasedání své vlády potvrdil, že s programem deportací migrantů do Rwandy nehodlá pokračovat. Projekt předcházejícího konzervativního kabinetu předseda labouristů označil za trik a prohlásil, že tento plán je „mrtvý a pohřbený“.

Plán na omezení nelegální migrace

Projekt posílání migrantů, kteří do země přišli nelegálně, do Rwandy oznámil v dubnu 2022 tehdejší britský premiér Boris Johnson. Vláda jeho nástupce Rishiho Sunaka pak projekt prosadila i v parlamentu.

Dohoda měla pomoci vyřešit problém nelegálně přicházejících přistěhovalců. Konkrétně měla odradit africké běžence od překonávání Lamanšského průlivu na malých a vratkých pravidlech. Takové pokusy stály v minulosti život řadu z nich.

Plán britských konzervativců se měl podle serveru BBC týkat asi 52 tisíc migrantů, kteří po přesunu do Rwandy měli požádat legálně o azyl. V případě přijetí žádosti pak mohli v zemi i zůstat. Pokud by jim rwandské úřady azyl odmítly udělit, museli by se žadatelé buď pokusit zůstat v zemi jiným způsobem, nebo získat azyl jinde.

Odpůrci plánu kritizovali především jeho vysoké náklady. Podle odhadů Londýna mělo schéma dohromady vyjít až na 600 milionů liber (17,7 miliardy korun). Vyplatilo by se tedy pouze tehdy, kdyby bylo přesídlování pravidelné a ve velkých počtech migrantů, cituje plán britská BBC.

Stížnosti Irska, žaloby migrantů

Nejvyšší soud spojeného království loni v listopadu rozhodl, že je deportační zákon v rozporu s mezinárodním právem. Tehdejší britská vláda reagovala přijetím jiného zákona označujícího Rwandu za bezpečnou zemi. Ten ale podle BBC opět porušoval lidská práva, britské zákony i mezinárodní konvenci o uprchlících.

Se zákonem o povinných deportacích z Velké Británie mělo problém také sousední Irsko. Podle tamní vlády přešlo jen od dubna do země asi šest tisíc běženců ze strachu z přesídlení zpět do Afriky. Dublin už avizoval, že tyto migranty pošle zpět do Británie. Bývalá Sunakova vláda na to reagovala prohlášením, že nemá žádnou povinnost tyto lidi přijmout. Současný Starmerův kabinet se k věci zatím nevyjádřil.

V reakci na schválení zákona letos 22. dubna podali tři běženci u Londýnského vrchního soudu stížnost proti svému vystěhování. Vládní právníci nakonec skutečně potvrdili, že stěžovatelům deportace nehrozí. Další podobnou stížnost charity Asylum Aid britské soudy projednávají dál. Organizace to příliš nechápe, podle jejího vyjádření je postup „překvapivý“.

Stabilní stát s autoritativním prezidentem

Třináctimilionová Rwanda je vnitrozemský stát nacházející se v oblasti afrických velkých jezer. Tamní představitelé označují zemi za jednu z nejstabilnějších zemí kontinentu s moderní infrastrukturou.

Skupiny ochránců lidských práv však obviňují prezidenta Paula Kagameho z potlačování disentu a omezování svobody projevu. To shodou okolností v minulosti kritizovala i tehdejší britská vláda Borise Johnsona. Tedy ta stejná, která s návrhem na deportaci migrantů do Rwandy přišla.

Kagame je u moci už 24 let a pravděpodobně v úřadu zůstane i po letošním patnáctém červenci, kdy budou ve Rwandě prezidentské a parlamentní volby. Kagame a jeho příznivci jsou v nich podle AFP favorité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký Senát odvrací shutdown federální vlády

Senát Spojených států v pátek schválil návrh zákona, který zajišťuje federální vládě financování do 30. září, tedy do konce amerického fiskálního roku. Odvrátil tak částečný shutdown, tedy omezení chodu federální vlády, který hrozil od půlnoci místního času (od soboty 05:00 SEČ). Informovala o tom agentura Reuters. Návrh ještě musí podepsat americký prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

„Není náš typ.“ Putin odstavil Trumpova vyslance, uvádí NBC

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Německé strany se dohodly na bilionovém balíku pro obranu a infrastrukturu

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Polsku obvinili běloruského žháře, měl útočit na příkaz Moskvy

Polsko rozkrylo případ Ruskem placené sabotáže, obvinění si vyslechl běloruský občan Stěpan K. Prý na pokyn z Moskvy loni v dubnu zapálil hobbymarket na okraji Varšavy. Hrozí mu za to doživotí. Experti upozorňují, že případy sabotáží se stupňují – podle nich jsou jejich pachatelé nejčastěji najímáni přes sociální síť Telegram.
před 4 hhodinami

Čeští vojáci se chystají na misi na Islandu

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.
před 4 hhodinami

Kanadským premiérem se stal Mark Carney

Kanadským premiérem se po složení přísahy oficiálně stal ekonom Mark Carney. Nahradil ve funkci Justina Trudeaua, který v lednu oznámil rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Haagu začal proces s filipínským exprezidentem Dutertem

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.
před 10 hhodinami

EU prodlouží sankce proti ruským a běloruským občanům

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...