Bosna a Hercegovina v lednu oficiálně podá žádost o přijetí do Evropské unie. V Sarajevu to ve čtvrtek podle médií prohlásil předseda kolektivní hlavy státu Dragan Čović při tradiční předvánoční recepci. Pozorovatelé nepředpokládají, že by tato bývalá jugoslávská republika mohla do EU vstoupit před rokem 2025. Bosna je od konce války v roce 1995 značně decentralizovaná.
Stane se tak po dlouhých zdrženích způsobených nadále patrným etnickým rozdělením, jež přetrvává i 20 let po válce, která proti sobě postavila tři hlavní národy - Bosňáky (dříve Muslimy), Chorvaty a Srby. Více než tři roky trvající konflikt si vyžádal na 100 000 mrtvých a přes dva miliony lidí vyhnal z domovů.
Tvoří ji dvě silně autonomní entity - bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republika srbská (RS). FBaH je navíc dál komplikovaně administrativně rozdělená na kantony, jež také mají svou určitou autonomii. Proto je velmi složité uzavírat kompromisy na celostátní úrovni.
Zatímco většinou muslimští Bosňáci usilují o větší centralizaci země, někteří předáci katolických Chorvatů žádají větší autonomii pro svůj národ po vzoru Srbů. Pravoslavní Srbové ale tíhnou spíše k samostatnosti, nebo alespoň k ještě většímu posílení své autonomie.
Bosna podepsala s EU stabilizační a asociační dohodu už v roce 2008, ale ta byla ratifikována až letos v březnu. Unie se k tomu rozhodla teprve poté, co se bosenský parlament v únoru zavázal provést Unií vyžadované ekonomické a politické reformy. Brusel k tomu požadoval písemné závazky od představitelů všech tří hlavních národů země.
Naplnění asociační a stabilizační dohody, která je jedním z předstupňů budoucího členství, pro Sarajevo znamená lepší přístup k unijním fondům a také rámec dalšího integračního procesu.
