Blinken v Izraeli mluvil o příměří. Jeruzalém otevřel přechod Erez

Spojené státy jsou odhodlány co nejrychleji dosáhnout příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle agentury AP to při jednání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Tel Avivu prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten později v Jeruzalémě jednal také s premiérem Benjaminem Netanjahuem, mimo jiné o humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Izrael ve středu znovu otevřel jediný hraniční přechod na severním okraji Pásma Gazy a umožnil průjezd kamionů s humanitární pomocí přes kontrolní stanoviště Erez, informovala agentura Reuters, podle které izraelské úřady krok učinily v návaznosti na požadavky Spojených států týkající se řešení rostoucí humanitární krize na palestinském území.

„I v těchto těžkých časech jsme odhodláni dosáhnout příměří, které zajistí návrat rukojmí domů. Jediný důvod, proč toho ještě nebylo dosaženo, je Hamás,“ řekl Blinken na schůzce s Herzogem.

Podle Blinkena by odmítnutí ze strany Hamásu ukázalo „nedostatek ohleduplnosti“ vůči Palestincům. Naznačil také, že Izrael má „lepší řešení“ než rozsáhlou vojenskou operaci v Rafáhu, aby se „vypořádal se skutečnou výzvou, kterou Hamás v současné době představuje“, ale neuvedl bližší podrobnosti.

Vyjednávači – Egypt, Katar a Spojené státy – stále čekají na reakci Hamásu na nejnovější verzi návrhu dohody o příměří, které by zastavilo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy a umožnilo propuštění rukojmích, zadržovaných Hamásem od teroristického útoku tohoto hnutí na izraelské území 7. října, výměnou za palestinské vězně.

Vysoký představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí ve středu agentuře Reuters řekl, že hnutí návrh dohody o příměří stále studuje. Kritizoval přitom Blinkenovy výroky, které jsou podle něj snahou vyvinout tlak na Hamás a zbavit Izrael viny.

Blinken, který před příletem do Izraele navštívil Jordánsko a Saúdskou Arábii, již v úterý vyzval Hamás, aby návrh dohody o příměří bez dalších prodlev přijal. Hamás dosud trval na tom, že klid zbraní musí být „dlouhodobý“.

Obavy z invaze do Rafáhu

V Jordánsku Blinken uvedl, že Netanjahua vyzve ke zvětšení objemu humanitární pomoci, která se dostává do Pásma Gazy přes Izrael. „Musíme také myslet na lidi, kteří trpí,“ řekl Blinken ve středu Herzogovi. Do jednání o příměří se zapojuje také Francie. „Přišli jsme zkoordinovat naše úsilí o příměří. Vzkaz Francie a jejích arabských partnerů v regionu je, aby Izrael ustoupil od ofenzivy v Rafáhu,“ řekl ve středu francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné.

Podle mluvčího americké diplomacie Matthewa Millera po jeruzalémské schůzce s Netanjahuem Blinken uvedl, že dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy se zlepšily, je ale zapotřebí jejich další urychlení. Blinken rovněž zopakoval „jasný postoj Spojených států k Rafáhu“, řekl Miller.

USA, stejně jako další země, vyjadřují obavy z plánované izraelské invaze do města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde se podle izraelské vlády ukrývají zbývající prapory Hamásu. Ve městě ale také žije více než milion Palestinců, kteří tam uprchli před boji, a mezinárodní společenství dlouhodobě naléhá na židovský stát, aby zajistil jejich bezpečí. Netanjahu nicméně v úterý uvedl, že pozemní jednotky izraelské armády vstoupí do Rafáhu bez ohledu na to, zda Jeruzalém uzavře s Hamásem dohodu, či nikoli.

Blinken se ve středu také setkal s rodinami Američanů zadržovaných Hamásem a krátce pozdravil několik desítek demonstrantů, kteří žádali okamžité uzavření dohody o propuštění rukojmí. „Neustaneme, neodpočineme si, dokud zase nebudete spolu se svými blízkými,“ prohlásil americký ministr. Později také navštívil hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy. Na místě si mohl prohlédnout asi deset nákladních automobilů čekajících na vjezd do Pásma Gazy a také několik izraelských tanků zaparkovaných poblíž.

Kamiony s humanitární pomocí do Pásma Gazy

Izraelská vláda v den Blinkenovy návštěvy otevřela přechod Erez, který slouží především pro pěší dopravu. Uzavřen byl od 7. října, kdy byl zničen během útoků Hamásu, které vyvolaly válku. Znovuotevření přechodu Erez již několik měsíců žádaly mezinárodní humanitární organizace, aby se zmírnil hlad, který je považován za jeden z nejzávažnějších problémů stovek tisíc civilistů v severní části Pásma Gazy.

Obce na severním okraji Gazy byly na začátku konfliktu prvními, na které izraelské síly zaútočily, a z velké části z nich zbyly jen ruiny. Podle humanitárních organizací se do této oblasti obtížně dostávají potraviny a léky, které jsou převáženy z jiných částí Gazy přes válečnou zónu.

Izrael oznámil, že Erez znovu otevře, minulý měsíc, několik dní poté, co jeho síly zabily skupinu humanitárních pracovníků doručujících potravinovou pomoc do Gazy při náletech, což vyvolalo mezinárodní odsouzení. Izrael se za tyto nálety omluvil; Washington, jeho nejbližší spojenec, prohlásil, že další podpora Izraele bude záviset na zlepšení přístupu k pomoci.

Šéf izraelského úřadu pro koordinaci aktivit v Pásmu Gazy Moše Tetro uvedl, že přechod snad bude otevřen každý den a pomůže dosáhnout cíle pěti set kamionů s humanitární pomocí, které budou do Gazy vjíždět denně. To by odpovídalo předválečným dodávkám na území a bylo by to mnohem více, než kolik se sem dostalo za posledních sedm měsíců.

Kalhousová: Nabídka Izraele je velkorysá, Hamás však chce záruky o ukončení bojů

Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové jsou ohlasy směrem k příměří ze Spojených států i Izraele „mírně optimistické“. „Tvrdí, že nabídka ze strany Izraele je poměrně velkorysá, a dokonce sám Hamás naznačil, že s dohodou nemá problém,“ uvedla.

„Izrael je ochoten zastavit vojenskou operaci a je ochoten ji zastavit na velmi dlouhou dobu. Mluví se dokonce o mnoha měsících. Někteří předpokládají, že po tak dlouhé době by Izrael už k žádné vojenské operaci takového typu, jakou jsme viděli v posledních šesti měsících, nepřistoupil,“ řekla.

Hamás podle ní však požaduje záruky, že je vojenská operace zcela u konce, v čemž spatřuje hlavní překážku v cestě za příměřím.

10 minut
Irena Kalhousová o situaci v Izraeli a Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Úřady ovládané Hamásem ve středu oznámily, že v Pásmu Gazy od začátku války loni v říjnu přišlo o život nejméně 34 568 Palestinců, z toho 33 za poslední den. Tento údaj nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 18 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 1 hhodinou

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 11 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...