Blinken v Izraeli mluvil o příměří. Jeruzalém otevřel přechod Erez

Spojené státy jsou odhodlány co nejrychleji dosáhnout příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle agentury AP to při jednání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Tel Avivu prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten později v Jeruzalémě jednal také s premiérem Benjaminem Netanjahuem, mimo jiné o humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Izrael ve středu znovu otevřel jediný hraniční přechod na severním okraji Pásma Gazy a umožnil průjezd kamionů s humanitární pomocí přes kontrolní stanoviště Erez, informovala agentura Reuters, podle které izraelské úřady krok učinily v návaznosti na požadavky Spojených států týkající se řešení rostoucí humanitární krize na palestinském území.

„I v těchto těžkých časech jsme odhodláni dosáhnout příměří, které zajistí návrat rukojmí domů. Jediný důvod, proč toho ještě nebylo dosaženo, je Hamás,“ řekl Blinken na schůzce s Herzogem.

Podle Blinkena by odmítnutí ze strany Hamásu ukázalo „nedostatek ohleduplnosti“ vůči Palestincům. Naznačil také, že Izrael má „lepší řešení“ než rozsáhlou vojenskou operaci v Rafáhu, aby se „vypořádal se skutečnou výzvou, kterou Hamás v současné době představuje“, ale neuvedl bližší podrobnosti.

Vyjednávači – Egypt, Katar a Spojené státy – stále čekají na reakci Hamásu na nejnovější verzi návrhu dohody o příměří, které by zastavilo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy a umožnilo propuštění rukojmích, zadržovaných Hamásem od teroristického útoku tohoto hnutí na izraelské území 7. října, výměnou za palestinské vězně.

Vysoký představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí ve středu agentuře Reuters řekl, že hnutí návrh dohody o příměří stále studuje. Kritizoval přitom Blinkenovy výroky, které jsou podle něj snahou vyvinout tlak na Hamás a zbavit Izrael viny.

Blinken, který před příletem do Izraele navštívil Jordánsko a Saúdskou Arábii, již v úterý vyzval Hamás, aby návrh dohody o příměří bez dalších prodlev přijal. Hamás dosud trval na tom, že klid zbraní musí být „dlouhodobý“.

Obavy z invaze do Rafáhu

V Jordánsku Blinken uvedl, že Netanjahua vyzve ke zvětšení objemu humanitární pomoci, která se dostává do Pásma Gazy přes Izrael. „Musíme také myslet na lidi, kteří trpí,“ řekl Blinken ve středu Herzogovi. Do jednání o příměří se zapojuje také Francie. „Přišli jsme zkoordinovat naše úsilí o příměří. Vzkaz Francie a jejích arabských partnerů v regionu je, aby Izrael ustoupil od ofenzivy v Rafáhu,“ řekl ve středu francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné.

Podle mluvčího americké diplomacie Matthewa Millera po jeruzalémské schůzce s Netanjahuem Blinken uvedl, že dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy se zlepšily, je ale zapotřebí jejich další urychlení. Blinken rovněž zopakoval „jasný postoj Spojených států k Rafáhu“, řekl Miller.

USA, stejně jako další země, vyjadřují obavy z plánované izraelské invaze do města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde se podle izraelské vlády ukrývají zbývající prapory Hamásu. Ve městě ale také žije více než milion Palestinců, kteří tam uprchli před boji, a mezinárodní společenství dlouhodobě naléhá na židovský stát, aby zajistil jejich bezpečí. Netanjahu nicméně v úterý uvedl, že pozemní jednotky izraelské armády vstoupí do Rafáhu bez ohledu na to, zda Jeruzalém uzavře s Hamásem dohodu, či nikoli.

Blinken se ve středu také setkal s rodinami Američanů zadržovaných Hamásem a krátce pozdravil několik desítek demonstrantů, kteří žádali okamžité uzavření dohody o propuštění rukojmí. „Neustaneme, neodpočineme si, dokud zase nebudete spolu se svými blízkými,“ prohlásil americký ministr. Později také navštívil hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy. Na místě si mohl prohlédnout asi deset nákladních automobilů čekajících na vjezd do Pásma Gazy a také několik izraelských tanků zaparkovaných poblíž.

Kamiony s humanitární pomocí do Pásma Gazy

Izraelská vláda v den Blinkenovy návštěvy otevřela přechod Erez, který slouží především pro pěší dopravu. Uzavřen byl od 7. října, kdy byl zničen během útoků Hamásu, které vyvolaly válku. Znovuotevření přechodu Erez již několik měsíců žádaly mezinárodní humanitární organizace, aby se zmírnil hlad, který je považován za jeden z nejzávažnějších problémů stovek tisíc civilistů v severní části Pásma Gazy.

Obce na severním okraji Gazy byly na začátku konfliktu prvními, na které izraelské síly zaútočily, a z velké části z nich zbyly jen ruiny. Podle humanitárních organizací se do této oblasti obtížně dostávají potraviny a léky, které jsou převáženy z jiných částí Gazy přes válečnou zónu.

Izrael oznámil, že Erez znovu otevře, minulý měsíc, několik dní poté, co jeho síly zabily skupinu humanitárních pracovníků doručujících potravinovou pomoc do Gazy při náletech, což vyvolalo mezinárodní odsouzení. Izrael se za tyto nálety omluvil; Washington, jeho nejbližší spojenec, prohlásil, že další podpora Izraele bude záviset na zlepšení přístupu k pomoci.

Šéf izraelského úřadu pro koordinaci aktivit v Pásmu Gazy Moše Tetro uvedl, že přechod snad bude otevřen každý den a pomůže dosáhnout cíle pěti set kamionů s humanitární pomocí, které budou do Gazy vjíždět denně. To by odpovídalo předválečným dodávkám na území a bylo by to mnohem více, než kolik se sem dostalo za posledních sedm měsíců.

Kalhousová: Nabídka Izraele je velkorysá, Hamás však chce záruky o ukončení bojů

Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové jsou ohlasy směrem k příměří ze Spojených států i Izraele „mírně optimistické“. „Tvrdí, že nabídka ze strany Izraele je poměrně velkorysá, a dokonce sám Hamás naznačil, že s dohodou nemá problém,“ uvedla.

„Izrael je ochoten zastavit vojenskou operaci a je ochoten ji zastavit na velmi dlouhou dobu. Mluví se dokonce o mnoha měsících. Někteří předpokládají, že po tak dlouhé době by Izrael už k žádné vojenské operaci takového typu, jakou jsme viděli v posledních šesti měsících, nepřistoupil,“ řekla.

Hamás podle ní však požaduje záruky, že je vojenská operace zcela u konce, v čemž spatřuje hlavní překážku v cestě za příměřím.

10 minut
Irena Kalhousová o situaci v Izraeli a Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Úřady ovládané Hamásem ve středu oznámily, že v Pásmu Gazy od začátku války loni v říjnu přišlo o život nejméně 34 568 Palestinců, z toho 33 za poslední den. Tento údaj nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 11 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 36 mminutami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...