Blinken v Izraeli mluvil o příměří. Jeruzalém otevřel přechod Erez

Spojené státy jsou odhodlány co nejrychleji dosáhnout příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle agentury AP to při jednání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Tel Avivu prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten později v Jeruzalémě jednal také s premiérem Benjaminem Netanjahuem, mimo jiné o humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Izrael ve středu znovu otevřel jediný hraniční přechod na severním okraji Pásma Gazy a umožnil průjezd kamionů s humanitární pomocí přes kontrolní stanoviště Erez, informovala agentura Reuters, podle které izraelské úřady krok učinily v návaznosti na požadavky Spojených států týkající se řešení rostoucí humanitární krize na palestinském území.

„I v těchto těžkých časech jsme odhodláni dosáhnout příměří, které zajistí návrat rukojmí domů. Jediný důvod, proč toho ještě nebylo dosaženo, je Hamás,“ řekl Blinken na schůzce s Herzogem.

Podle Blinkena by odmítnutí ze strany Hamásu ukázalo „nedostatek ohleduplnosti“ vůči Palestincům. Naznačil také, že Izrael má „lepší řešení“ než rozsáhlou vojenskou operaci v Rafáhu, aby se „vypořádal se skutečnou výzvou, kterou Hamás v současné době představuje“, ale neuvedl bližší podrobnosti.

Vyjednávači – Egypt, Katar a Spojené státy – stále čekají na reakci Hamásu na nejnovější verzi návrhu dohody o příměří, které by zastavilo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy a umožnilo propuštění rukojmích, zadržovaných Hamásem od teroristického útoku tohoto hnutí na izraelské území 7. října, výměnou za palestinské vězně.

Vysoký představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí ve středu agentuře Reuters řekl, že hnutí návrh dohody o příměří stále studuje. Kritizoval přitom Blinkenovy výroky, které jsou podle něj snahou vyvinout tlak na Hamás a zbavit Izrael viny.

Blinken, který před příletem do Izraele navštívil Jordánsko a Saúdskou Arábii, již v úterý vyzval Hamás, aby návrh dohody o příměří bez dalších prodlev přijal. Hamás dosud trval na tom, že klid zbraní musí být „dlouhodobý“.

Obavy z invaze do Rafáhu

V Jordánsku Blinken uvedl, že Netanjahua vyzve ke zvětšení objemu humanitární pomoci, která se dostává do Pásma Gazy přes Izrael. „Musíme také myslet na lidi, kteří trpí,“ řekl Blinken ve středu Herzogovi. Do jednání o příměří se zapojuje také Francie. „Přišli jsme zkoordinovat naše úsilí o příměří. Vzkaz Francie a jejích arabských partnerů v regionu je, aby Izrael ustoupil od ofenzivy v Rafáhu,“ řekl ve středu francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné.

Podle mluvčího americké diplomacie Matthewa Millera po jeruzalémské schůzce s Netanjahuem Blinken uvedl, že dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy se zlepšily, je ale zapotřebí jejich další urychlení. Blinken rovněž zopakoval „jasný postoj Spojených států k Rafáhu“, řekl Miller.

USA, stejně jako další země, vyjadřují obavy z plánované izraelské invaze do města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde se podle izraelské vlády ukrývají zbývající prapory Hamásu. Ve městě ale také žije více než milion Palestinců, kteří tam uprchli před boji, a mezinárodní společenství dlouhodobě naléhá na židovský stát, aby zajistil jejich bezpečí. Netanjahu nicméně v úterý uvedl, že pozemní jednotky izraelské armády vstoupí do Rafáhu bez ohledu na to, zda Jeruzalém uzavře s Hamásem dohodu, či nikoli.

Blinken se ve středu také setkal s rodinami Američanů zadržovaných Hamásem a krátce pozdravil několik desítek demonstrantů, kteří žádali okamžité uzavření dohody o propuštění rukojmí. „Neustaneme, neodpočineme si, dokud zase nebudete spolu se svými blízkými,“ prohlásil americký ministr. Později také navštívil hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy. Na místě si mohl prohlédnout asi deset nákladních automobilů čekajících na vjezd do Pásma Gazy a také několik izraelských tanků zaparkovaných poblíž.

Kamiony s humanitární pomocí do Pásma Gazy

Izraelská vláda v den Blinkenovy návštěvy otevřela přechod Erez, který slouží především pro pěší dopravu. Uzavřen byl od 7. října, kdy byl zničen během útoků Hamásu, které vyvolaly válku. Znovuotevření přechodu Erez již několik měsíců žádaly mezinárodní humanitární organizace, aby se zmírnil hlad, který je považován za jeden z nejzávažnějších problémů stovek tisíc civilistů v severní části Pásma Gazy.

Obce na severním okraji Gazy byly na začátku konfliktu prvními, na které izraelské síly zaútočily, a z velké části z nich zbyly jen ruiny. Podle humanitárních organizací se do této oblasti obtížně dostávají potraviny a léky, které jsou převáženy z jiných částí Gazy přes válečnou zónu.

Izrael oznámil, že Erez znovu otevře, minulý měsíc, několik dní poté, co jeho síly zabily skupinu humanitárních pracovníků doručujících potravinovou pomoc do Gazy při náletech, což vyvolalo mezinárodní odsouzení. Izrael se za tyto nálety omluvil; Washington, jeho nejbližší spojenec, prohlásil, že další podpora Izraele bude záviset na zlepšení přístupu k pomoci.

Šéf izraelského úřadu pro koordinaci aktivit v Pásmu Gazy Moše Tetro uvedl, že přechod snad bude otevřen každý den a pomůže dosáhnout cíle pěti set kamionů s humanitární pomocí, které budou do Gazy vjíždět denně. To by odpovídalo předválečným dodávkám na území a bylo by to mnohem více, než kolik se sem dostalo za posledních sedm měsíců.

Kalhousová: Nabídka Izraele je velkorysá, Hamás však chce záruky o ukončení bojů

Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové jsou ohlasy směrem k příměří ze Spojených států i Izraele „mírně optimistické“. „Tvrdí, že nabídka ze strany Izraele je poměrně velkorysá, a dokonce sám Hamás naznačil, že s dohodou nemá problém,“ uvedla.

„Izrael je ochoten zastavit vojenskou operaci a je ochoten ji zastavit na velmi dlouhou dobu. Mluví se dokonce o mnoha měsících. Někteří předpokládají, že po tak dlouhé době by Izrael už k žádné vojenské operaci takového typu, jakou jsme viděli v posledních šesti měsících, nepřistoupil,“ řekla.

Hamás podle ní však požaduje záruky, že je vojenská operace zcela u konce, v čemž spatřuje hlavní překážku v cestě za příměřím.

Nahrávám video

Úřady ovládané Hamásem ve středu oznámily, že v Pásmu Gazy od začátku války loni v říjnu přišlo o život nejméně 34 568 Palestinců, z toho 33 za poslední den. Tento údaj nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 2 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 9 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...