Blinken v Izraeli mluvil o příměří. Jeruzalém otevřel přechod Erez

Spojené státy jsou odhodlány co nejrychleji dosáhnout příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle agentury AP to při jednání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Tel Avivu prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten později v Jeruzalémě jednal také s premiérem Benjaminem Netanjahuem, mimo jiné o humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Izrael ve středu znovu otevřel jediný hraniční přechod na severním okraji Pásma Gazy a umožnil průjezd kamionů s humanitární pomocí přes kontrolní stanoviště Erez, informovala agentura Reuters, podle které izraelské úřady krok učinily v návaznosti na požadavky Spojených států týkající se řešení rostoucí humanitární krize na palestinském území.

„I v těchto těžkých časech jsme odhodláni dosáhnout příměří, které zajistí návrat rukojmí domů. Jediný důvod, proč toho ještě nebylo dosaženo, je Hamás,“ řekl Blinken na schůzce s Herzogem.

Podle Blinkena by odmítnutí ze strany Hamásu ukázalo „nedostatek ohleduplnosti“ vůči Palestincům. Naznačil také, že Izrael má „lepší řešení“ než rozsáhlou vojenskou operaci v Rafáhu, aby se „vypořádal se skutečnou výzvou, kterou Hamás v současné době představuje“, ale neuvedl bližší podrobnosti.

Vyjednávači – Egypt, Katar a Spojené státy – stále čekají na reakci Hamásu na nejnovější verzi návrhu dohody o příměří, které by zastavilo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy a umožnilo propuštění rukojmích, zadržovaných Hamásem od teroristického útoku tohoto hnutí na izraelské území 7. října, výměnou za palestinské vězně.

Vysoký představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí ve středu agentuře Reuters řekl, že hnutí návrh dohody o příměří stále studuje. Kritizoval přitom Blinkenovy výroky, které jsou podle něj snahou vyvinout tlak na Hamás a zbavit Izrael viny.

Blinken, který před příletem do Izraele navštívil Jordánsko a Saúdskou Arábii, již v úterý vyzval Hamás, aby návrh dohody o příměří bez dalších prodlev přijal. Hamás dosud trval na tom, že klid zbraní musí být „dlouhodobý“.

Obavy z invaze do Rafáhu

V Jordánsku Blinken uvedl, že Netanjahua vyzve ke zvětšení objemu humanitární pomoci, která se dostává do Pásma Gazy přes Izrael. „Musíme také myslet na lidi, kteří trpí,“ řekl Blinken ve středu Herzogovi. Do jednání o příměří se zapojuje také Francie. „Přišli jsme zkoordinovat naše úsilí o příměří. Vzkaz Francie a jejích arabských partnerů v regionu je, aby Izrael ustoupil od ofenzivy v Rafáhu,“ řekl ve středu francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné.

Podle mluvčího americké diplomacie Matthewa Millera po jeruzalémské schůzce s Netanjahuem Blinken uvedl, že dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy se zlepšily, je ale zapotřebí jejich další urychlení. Blinken rovněž zopakoval „jasný postoj Spojených států k Rafáhu“, řekl Miller.

USA, stejně jako další země, vyjadřují obavy z plánované izraelské invaze do města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde se podle izraelské vlády ukrývají zbývající prapory Hamásu. Ve městě ale také žije více než milion Palestinců, kteří tam uprchli před boji, a mezinárodní společenství dlouhodobě naléhá na židovský stát, aby zajistil jejich bezpečí. Netanjahu nicméně v úterý uvedl, že pozemní jednotky izraelské armády vstoupí do Rafáhu bez ohledu na to, zda Jeruzalém uzavře s Hamásem dohodu, či nikoli.

Blinken se ve středu také setkal s rodinami Američanů zadržovaných Hamásem a krátce pozdravil několik desítek demonstrantů, kteří žádali okamžité uzavření dohody o propuštění rukojmí. „Neustaneme, neodpočineme si, dokud zase nebudete spolu se svými blízkými,“ prohlásil americký ministr. Později také navštívil hraniční přechod Kerem Šalom, určený pro humanitární pomoc z Izraele do Pásma Gazy. Na místě si mohl prohlédnout asi deset nákladních automobilů čekajících na vjezd do Pásma Gazy a také několik izraelských tanků zaparkovaných poblíž.

Kamiony s humanitární pomocí do Pásma Gazy

Izraelská vláda v den Blinkenovy návštěvy otevřela přechod Erez, který slouží především pro pěší dopravu. Uzavřen byl od 7. října, kdy byl zničen během útoků Hamásu, které vyvolaly válku. Znovuotevření přechodu Erez již několik měsíců žádaly mezinárodní humanitární organizace, aby se zmírnil hlad, který je považován za jeden z nejzávažnějších problémů stovek tisíc civilistů v severní části Pásma Gazy.

Obce na severním okraji Gazy byly na začátku konfliktu prvními, na které izraelské síly zaútočily, a z velké části z nich zbyly jen ruiny. Podle humanitárních organizací se do této oblasti obtížně dostávají potraviny a léky, které jsou převáženy z jiných částí Gazy přes válečnou zónu.

Izrael oznámil, že Erez znovu otevře, minulý měsíc, několik dní poté, co jeho síly zabily skupinu humanitárních pracovníků doručujících potravinovou pomoc do Gazy při náletech, což vyvolalo mezinárodní odsouzení. Izrael se za tyto nálety omluvil; Washington, jeho nejbližší spojenec, prohlásil, že další podpora Izraele bude záviset na zlepšení přístupu k pomoci.

Šéf izraelského úřadu pro koordinaci aktivit v Pásmu Gazy Moše Tetro uvedl, že přechod snad bude otevřen každý den a pomůže dosáhnout cíle pěti set kamionů s humanitární pomocí, které budou do Gazy vjíždět denně. To by odpovídalo předválečným dodávkám na území a bylo by to mnohem více, než kolik se sem dostalo za posledních sedm měsíců.

Kalhousová: Nabídka Izraele je velkorysá, Hamás však chce záruky o ukončení bojů

Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové jsou ohlasy směrem k příměří ze Spojených států i Izraele „mírně optimistické“. „Tvrdí, že nabídka ze strany Izraele je poměrně velkorysá, a dokonce sám Hamás naznačil, že s dohodou nemá problém,“ uvedla.

„Izrael je ochoten zastavit vojenskou operaci a je ochoten ji zastavit na velmi dlouhou dobu. Mluví se dokonce o mnoha měsících. Někteří předpokládají, že po tak dlouhé době by Izrael už k žádné vojenské operaci takového typu, jakou jsme viděli v posledních šesti měsících, nepřistoupil,“ řekla.

Hamás podle ní však požaduje záruky, že je vojenská operace zcela u konce, v čemž spatřuje hlavní překážku v cestě za příměřím.

Nahrávám video
Irena Kalhousová o situaci v Izraeli a Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Úřady ovládané Hamásem ve středu oznámily, že v Pásmu Gazy od začátku války loni v říjnu přišlo o život nejméně 34 568 Palestinců, z toho 33 za poslední den. Tento údaj nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Konflikt na Blízkém východě zvedl ráno ceny ropy, později začaly klesat

Ceny ropy se ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později výrazně klesly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v poledne to bylo kolem 103 dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, ve 12:00 to bylo lehce nad 97 dolary. Cena plynu v 9:30 v TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v poledne se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 1 mminutou

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Na Kyjev ráno útočily ruské bezpilotní letouny, v Charkově je po úderu agresora jeden zraněný a jednu oběť hlásí úřady v Záporoží.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letiště v Dubaji postupně obnovuje provoz po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovuje provoz a odlétají z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
07:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácký Kurdistán kvůli útokům milic přestává vyvážet ropu

V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné surovinu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle i ropnou infrastrukturu.
před 12 hhodinami

Paříž, Marseille a Lyon čeká druhé kolo obecních voleb, v prvním uspěly koalice

V Paříži, Marseille a Lyonu se bude konat v neděli 22. března druhé kolo komunálních voleb. Žádné volební uskupení totiž nezískalo o víkendu ve třech nejlidnatějších městech Francie polovinu hlasů v prvním kole. Ukazují to téměř úplné výsledky hlasování. V největších městech uspěly levicové koalice. Výsledky v Marseille a Lyonu jsou relativně těsné, v Paříži ale má sociálnědemokratický kandidát Emmanuel Grégoire náskok více než deset procentních bodů.
před 13 hhodinami
Načítání...