Za půl roku už budou američtí občané znát jméno (staro)nového prezidenta. Obhájce úřadu Donalda Trumpa vyzývá demokrat Joe Biden a ústřední témata jeho kampaně jsou jasná – zdravotnictví a kritika hlavy státu. Kandidáta už podpořili přední straníci, přesto kampaň skýtá úskalí, například nesnáze spojené s koronavirovými omezeními. Kvůli nákaze musel plány měnit i Trump. Prosperující ekonomika USA padá a země eviduje 30 milionů nezaměstnaných. Prezident má pro voliče jasný vzkaz: „Postavili jsme nejlepší ekonomiku na světě, uděláme to znovu.“
Biden versus Trump: V souboji o Bílý dům půjde hlavně o zdravotnictví, ekonomiku a migraci
„Joe Biden ví, jak na to,“ prohlásila šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, když svého stranického kolegu podpořila v boji o Bílý dům. Její videozpráva pokračuje: „Když náš národ čelil hospodářské recesi, byl to Joe Biden, kdo se postaral o přijetí a funkčnost záchranného balíku, který pomohl vytvořit a zachránit miliony pracovních míst.“
Pelosiová dále zmínila také Bidenův příspěvek k zákonu o dostupné zdravotní péči (takzvané Obamacare). Témata nevolila náhodně – v krátkém vzkazu Američanům stručně a jasně naznačila, že má-li někdo řešit následky současné koronavirové krize a připravit Spojené státy na případnou příští podobnou pandemii, je to právě demokratický kandidát.
Za Bidenem už se semkla podstatná část Demokratické strany, mimo jiné i jeho hlavní rival z primárek Bernie Sanders. Právě on byl dlouho ve vedení, zatímco Biden zpočátku velmi strádal jak výsledkově, tak v důsledku i finančně. Veškerou energii své kampaně vsadil na příznivý výsledek v Jižní Karolíně a následně na volební superúterý – a tento krok mu vyšel perfektně.
Biden během několika dní zvrátil průběh primárek, během března se jeho vedení dále upevňovalo a poté, co se veškeré dění přesunulo na sítě, svou kampaň ukončil Sanders a v polovině dubna podpořil svého dosavadního soka.
To je výrazný rozdíl oproti dění v Demokratické straně před čtyřmi roky. Hillary Clintonová tehdy musela čelit Sandersově tvrdé kritice dokonce i poté, co ji v létě stranický sjezd potvrdil jako svou kandidátku na prezidentský úřad. Tentokrát má tedy Biden za sebou jednotnější stranu.
Biden není Kennedy
Podle amerikanisty Jakuba Lepše z University of New York in Prague je to pro Bidena výhodná situace. Během náročných a dlouhých primárek se totiž kandidát potřebuje vymezovat vůči stranickému sokovi, místo aby se soustředil na soupeření s kandidátem druhé strany. „Čím déle primárky běží, o to déle musí držet své ideologické pozice a tím je méně prostoru sjednocovat a pozornost všech upřít k Trumpovi,“ vysvětluje.
Amerikanista také upozorňuje, že Sanders Bidena tentokrát nepodpořil pouze formálně, ale spolupracuje s ním, aby mu získal co nejvíce progresivnějších voličů. „Situace je pro Demokratickou stranu v tomto výhodná,“ míní Lepš. Pro Bidena jsou podle něj připraveny hlasovat tři čtvrtiny Sandersových příznivců, právě zbývající čtvrtina ale může rozhodnout, třeba tak, že vůbec nepřijde k volbám.
Joe Biden s příznivci v Jižní Karolíně
„Joe Biden není ekvivalentem Obamy nebo Kennedyho – extra talentovaný, velmi oblíbený, ve správném věku a tak dále. Je to někdo, kdo se již několikrát pokoušel získat nominaci a nikdy ji nezískal, je mu 77 let. Je to kompromisní kandidát,“ zdůrazňuje Lepš. Částečně proto musí převzít některé ideje, které prosazovali například Sanders nebo senátorka Elizabeth Warrenová.
Biden tedy bude chtít využít toho, že současná krize kvůli pandemii koronaviru posiluje některé ústřední body jeho kampaně, například důraz na už zmiňovanou dostupnou zdravotní péči. Demokratický kandidát navrhuje rozšířit Obamacare o možnost veřejného pojištění – na rozdíl od svých bývalých progresivních soupeřů Sanderse a Warrenové, kteří prosazovali kompletní reformu amerického zdravotnictví, jež by přinesla státní pojištění pro všechny občany.
Studio ve sklepě
O své vizi se snaží Američany přesvědčit i v improvizovaných podmínkách on-line kampaně. Biden kvůli koronaviru přišel o možnost obrážet jednotlivé státy po vítězných primárkách a po svém boku ukazovat na pódiích hal a stadionů právě poražené soupeře, kteří ho podpořili, jako symbol sjednocené strany. Místo toho kandidát tráví veškerý čas doma, odstřižen nejen od voličů a možnosti ukázat se na televizních kamerách, ale dokonce i od svých stratégů, s nimiž komunikuje přes telefon či video.
Touto cestou dostává od svého týmu pravidelná shrnutí situace na ekonomické i zdravotnické frontě. Celý proces není nepodobný tomu, jak by nové klíčové informace dostával, kdyby seděl v Oválné pracovně a musel rozhodovat. Zatím ovšem Biden úřaduje pouze ze své běžné pracovny v Delawaru a svůj sklep proměnil v provizorní studio pro videoblogy a virtuální posezení u kávy, nikoliv ve středisko krizového štábu.
Kandidát se ale tímto způsobem připravuje na výkon funkce, v níž by – podle vlastních obav z března – musel řešit podobné trable, jakým čelil v době hospodářské krize Barack Obama, jemuž Biden sloužil jako viceprezident.
Republikáni jsou semknutí za Trumpem
Prezident Donald Trump odstřižení od světa a žalář stěn vlastního domova řešit nemusí. Z titulu svého úřadu se na televizních obrazovkách objevuje dennodenně na tiskových konferencích, jež dosahují třeba i dvouhodinové stopáže. Mohlo by se zdát, že takový prostor je pro jakéhokoliv kandidáta ideální platformou oslovit voliče, ale taková všudypřítomnost na obrazovkách může být i nebezpečná – například když prezident prohlásí, že lidé by si mohli přímo do těla vstřikovat dezinfekci.
I přes podobné výroky a celkově turbulentní období v Oválné pracovně, kdy musel mimo jiné řešit vyšetřování a čelil impeachmentu, se Trump těší ohromující stranické podpoře. V úřadu ho podle údajů agentury Gallup z dubna 2020 podporuje 93 procent republikánů, přičemž kolem devadesáti procent se podpora prezidenta pohybuje od února minulého roku.
To je oproti Trumpově kampani z doby před čtyřmi lety výrazný posun. Republikánská strana pozdějšímu vítězi voleb během primárek zdaleka tak nakloněná nebyla, naopak se ozývaly varovné hlasy. K opatrnosti tehdy nabádal například přední konzervativní magazín National Review.
„Trumpovo potenciální vítězství v primárkách by znamenalo nejsnazší cestu do Bílého domu pro Hillary Clintonovou. To ale není to nejhorší. Pokud Trump republikánskou nominaci získá, opět nebude žádná opozice narůstající státní správě. Toto je krize konzervatismu,“ psalo se v čísle, které na obálce mělo zlatým písmem vyvedeno „Proti Trumpovi“. Nyní jsou straníci za svým prezidentem převážně semknuti.
Trump: Ekonomiku vystavíme znovu
Najdou se ale i republikáni, kteří se obávají důsledků, jaké budou mít nešťastné výroky na tiskových konferencích – jako byl ten o nitrožilní aplikaci dezinfekce –, ale také krize samotná. Prosperující ekonomika byla dlouho jednou z hlavních devíz šéfa Bílého domu, koronavirus ale tento Trumpův trumf může změnit v černého Petra. O podporu v nezaměstnanosti už totiž zažádalo 30 milionů Američanů.
„S ekonomikou ve volném pádu čelí republikáni velké výzvě. To je výrazný posun od pozice, v níž jsme byli před několika měsíci. Demokraté jsou rozezleni a vidíme základ pro to, aby převzali naši kontrolu nad kampaní,“ varuje Glen Bolger, dlouholetý republikánský analytik. Lepš podotýká, že i Trumpovi zarytí odpůrci si uvědomují, že prezident není zodpovědný za to, že přišel koronavirus.
Americký prezident Donald Trump
„Kampaň ho bude vykreslovat jako rozhodného vůdce, který bojuje s koronavirovou krizí a s jejími negativními dopady na ekonomiku. Bude tvrdit, že mu všichni ubližují, ale on pevnou rukou vede USA, aby krizi přestály. Bude říkat, že bez něj by bylo hůř,“ předvídá amerikanista.
Straníci doufají, že další měsíce vrátí Trumpa do sedla. Jakmile se totiž uvolní restrikce a Biden se opět začne ukazovat na veřejnosti, kampaň se znovu promění v souboj dvou kandidátů, zatímco nyní vypadá spíše jako referendum o tom, jak současný prezident zvládl boj s koronavirem. Trump se poté bude moci opět stylizovat do lídra, který rozumí ekonomice a zvládne ji vzkřísit. Ostatně už sám prohlásil: „Postavili jsme nejlepší ekonomiku na světě, uděláme to znovu.“
Konzervativní soudci i obchodní dohody
Příznivce republikánů Trump potěšil nejen výkonným hospodářstvím, ale také například dosazováním konzervativních soudců do federálních soudů. Nejde pouze o Bretta Kavanaugha, kterého přes řadu obtíží republikáni protlačili do Nejvyššího soudu, kam usedl vedle dalšího Trumpova favorita Neila Gorsuche, ale také desítky soudců, kteří ve federálních lavicích hájí konzervativní hodnoty.
Podle analýzy deníku New York Times Trumpem jmenovaní soudci výrazně častěji oponují názorům svých kolegů, které jmenovali demokratičtí prezidenti, což značí, že jsou stabilně konzervativní. Staví se tedy například proti potratům či možnosti homosexuálních sňatků a dalších práv sexuálních menšin.
Trump během svého prezidentství několikrát kráčel na velmi tenkém ledě a jedním z jeho nejriskantnějších podniků byl obchodí střet s Čínou. Tvrdá cla spustila oboustrannou obchodní válku, šéf Bílého domu ale na počátku volebního roku slavil alespoň dílčí vítězství, když se mu podařilo dokončit úvodní dohodu v řetězu složitých vyjednávání.
Vysoká cla zůstala platná a Čína se zavázala k lepší ochraně amerických technologií a obchodních tajemství. Peking v ujednání také přislíbil, že během dvou let nakoupí americké zboží v hodnotě 200 miliard dolarů.
Šéf Bílého domu uspěl rovněž při vyjednávání nových obchodních vztahů s americkými sousedy Kanadou a Mexikem. Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) od července tohoto roku nahradí revidovaná smlouva USMCA (Dohoda mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou).
Není bez zajímavosti, že upravený pakt se zamlouval mnoha demokratům, a naopak někteří republikáni k němu byli zdrženliví. Smlouva totiž obsahuje řadu podmínek, které demokraté léta prosazovali, kupříkladu požadavek, aby více součástek automobilů pocházelo ze Severní Ameriky, či speciální systém arbitráží pro korporace.
Republikánský senátor za Ohio Rob Portman dokonce šel tak daleko, že smlouvu USMCA označil za dokument, který vypadá, jako by ho vyjednala Obamova administrativa. A demokraté pochopitelně byli také rozpolcení, protože se sice plnila jejich přání, ale na svědomí to měl republikánský sok. Právě rozmazaný partajní charakter dohody způsobil její krkolomný postup Kongresem, který ale nakonec úmluvu přijal.
Lepš připouští, že zahraniční politika nebývá pro občany zásadním tématem, pokud nejde o výjimečné situace jako světové války či problematickou invazi do Iráku za dob Bushovy administrativy. Přesto je tentokrát může oslovit fakt, že v současnosti nikde ve světě masivně neumírají američtí vojáci, je přesvědčen amerikanista.
Stavba zdi v přímém přenosu
Trump se naopak nebude moci pochlubit zrušením zákona o Obamacare, který rozsáhle kritizoval v kampani před čtyřmi roky. I přes snahu legislativu zvrátit se to republikánům ani jednou nepodařilo – i když se o to pokoušeli při více než šedesáti hlasováních.
Od svých tvrdých postojů Trump neustupuje v otázce imigrace, která nepochybně bude jedním z jeho hlavních témat i v těchto volbách. Ostatně americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti v současnosti nabízí na pravidelně aktualizovaném webu sestřihy ze stavby pohraniční zdi s Mexikem a rovněž mapu, která celý proces zaznamenává.
Demokraté si právě díky prezidentově tvrdé antiimigrační politice slibují úspěch u latinskoamerických voličů, kteří by jim mohli zajistit zisky v klíčových státech, realita je ale složitější. Byť Biden se u Hispánců těší výraznější podpoře než Trump, současného prezidenta by podle průzkumů podpořila pětina největší etnické minority v USA.
Ukazuje se navíc, že vztah k Bidenovi je spíše vlažný a podle sociologických šetření stoupá procento Hispánců, kteří raději volit vůbec nepůjdou. „I když Trump pokračuje v útocích proti imigrantům, tito voliči ho neviní z toho, co se v zemi děje. Upadá také entuziasmus – lidé přichází o práci, zdravotní péči i domovy, ale neslyší, jak by demokraté řešili jejich situaci,“ interpretuje vztah hispánských občanů ke kandidátům Matt Barreto, šéf agentury Latino Decisions, která se specializuje na průzkumy veřejného mínění mezi Hispánci.
Sleepy Joe, pekingský Biden
I přes izolaci a boj Spojených států s koronavirem kandidáti nezapomínají na střety mezi sebou.
V očích prezidenta je Biden dlouhodobě „Sleepy Joe“ neboli Spáč Joe, v posledních týdnech Trump navíc svého soupeře začal titulovat jako kandidáta, kterého by si v Oválné pracovně přál Peking. „Je čas voličům prodat poselství, že Joe Biden není modrý límeček, umírněný kandidát z Pensylvánie, kterého na lístky dostal Barack Obama. Už to není ten Joe Biden, kterého znali,“ komentuje bývalý Trumpův poradce Sam Nunberg snahu o oslovení Američanů.
Trumpova kampaň upozorňuje na Bidenovu slabinu ve vztahu k Číně – prezidentovi nakloněná skupina America First zdůrazňuje, že demokratický kandidát se v Číně mýlí už 40 let, a založila web beijingbiden.com (pekingský Biden). „Joe Biden ignoruje čínskou hrozbu, čímž ohrožuje americká pracovní místa a národní bezpečnost. Vazby jeho rodiny na čínskou elitu vyvolávají otázky o Bidenových zásadách a o motivaci k jeho slabému postoji vůči Číně,“ stojí na webu.
Právě rodinné vazby se Trump pokoušel proti Bidenovi použít již v minulosti, kdy ponoukal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k vyšetřování petrochemické společnosti Burisma, v jejíž správní radě působil Bidenův syn Hunter. Kauza vedla až k hlasování o impeachmentu.
Jakub Lepš předvídá, že pomlouvání protikandidáta bude tvořit jádro Trumpovy kampaně. „Primárně to bude útok na mentální schopnosti, na věk a na rétorické schopnosti ve snaze některé voliče upoutat do sedaček, aby nešli volit,“ míní.
Bidenovi může v očích voličů uškodit také osočení ze sexuálního napadení, z nějž ho nařkla jedna z jeho bývalých zaměstnankyň. Uchazeč o Oválnou pracovnu se činu údajně dopustil v roce 1993, sám Biden ale něco takového odmítá a upozorňuje, že žena několikrát změnila svou verzi událostí a z desítek bývalých zaměstnanců její příběh nikdo nepotvrdil. „Má právo říci, cokoliv chce. Ale já mám právo říct, podívejte se na fakta,“ nechal se slyšet Biden.
Možná více než samotné nařknutí či jeho odpověď může kandidátovi uškodit, jak dlouho s reakcí na osočení otálel. Biden se k případu nevyjádřil mnoho týdnů, čímž vyvolal pochybnosti u některých demokratů, kteří patřili k předním zastáncům hnutí MeToo. Přesto podle redaktora Davida Brookse z New York Times, jenž se Bidenovi věnuje dvacet let, jedno obvinění kandidátovi neublíží.
Susan Glasser z prestižního magazínu New Yorker ale upozorňuje, že demokraté čelí dilematu. Strana nejenže podporovala MeToo, ale skrze obvinění ze sexuálních přečinů se snažila zdiskreditovat Bretta Kavanaugha jako kandidáta na soudce Nejvyššího soudu. Nyní jim hrozí, že podpoří-li Bidena, budou vypadat jako pokrytci, podotýká Glasser.
Rozhodnout může demokratický Texas
Joe Biden se do úřadujícího prezidenta opřel například varováním, že v době krize a pod tlakem bude chtít Trump udržet moc za každou cenu. „Opravdu se obávám, co udělá, aby si udržel úřad,“ prohlásil Biden už v listopadu minulého roku. Kvůli současné pandemii znějí jeho slova ještě hlasitěji.
„Myslím, že se pokusí odložit volby, přijít s důvodem, proč se nemohou konat,“ zopakoval svou tezi v dubnu Biden s tím, že Trump vidí volební obstrukce jako jediný způsob, jak obhájit prezidentství. Od demokratického kandidáta, který svou identitu staví na slušnosti, respektu, službě zemi a důvěře v instituce, jsou to silná slova.
Biden ale není sám, kdo sdílí takový pohled. Podobně hovoří i Chuck Hagel, bývalý republikánský senátor z Nebrasky, který ovšem později sloužil jako ministr obrany v Obamově administrativě. Hagel dle svých slov vnímá rozšířené obavy, co současný prezident udělá, pokud by se s blížícími volbami průzkumy vyvíjely v jeho neprospěch.
Prezident Trump ovšem dosud žádné choutky k posunutí voleb nevykazuje – a i kdyby termín měnit chtěl, takový krok by v americkém systému byl extrémně složitý a za současné politické konstelace takřka nemožný. Datum voleb určuje legislativa z roku 1845 a změnit ho může pouze federální zákon. To znamená, že posunutí voleb by musel schválit Kongres, jehož dolní komoru kontrolují opoziční demokraté.
Nestane-li se tedy zázrak, mezi Bidenem, Trumpem a jejich politikami si američtí voliči vyberou v úterý 3. listopadu. Ještě předtím musí oba kandidáty formálně stvrdit jejich stranické sjezdy, které se budou konat v srpnu – byť pandemie koronaviru může ještě zamíchat s termíny, jako to již v případě demokratů udělala.
Prezidentské klání již tradičně rozhodují takzvané swing states, tedy státy, které nejsou jednoznačně stranicky vymezené. Vedle etablovaných bojišť, jakými jsou Florida nebo Michigan, se letos rýsuje jako možný swing state Texas.
„Poslední průzkumy naznačují, že by demokraté mohli vyhrát Texas, stát dlouhodobě republikánský. Je tam čím dál víc liberálních voličů. To by bylo pro demokraty velké povzbuzení,“ vysvětluje Lepš a dodává, že vyloučeno není opakování scénáře z roku 2016, tedy vítězství Donalda Trumpa navzdory tomu, že získal méně hlasů. V takové situaci se počítá každý stát a jeho volitelé, konstatuje amerikanista.