Odstartovala rekonstrukce sedmnáct kilometrů dlouhého úseku železniční trati mezi Kojetínem a Přerovem. Druhou etapou tak pokračuje modernizace koridoru Brno–Přerov. Hotovo by mělo být zhruba za tři roky. Opravený úsek výrazně zkrátí dobu cestování a zvýší bezpečnost – kromě instalace evropského zabezpečovače ETCS zmizí všech čtrnáct železničních přejezdů. Součástí stavby je i vybudování nových stanic v Kojetíně a Chropyni.
Díky postupné modernizaci budou moci vlaky mezi Přerovem a Brnem jezdit po dvou kolejích rychlostí až 200 kilometrů za hodinu. Nyní je trať jednokolejná a maximální rychlost činí sto kilometrů za hodinu.
Jako první se v květnu začal přestavovat deset kilometrů dlouhý úsek mezi Nezamyslicemi a Kojetínem. Stavba má finišovat na konci roku 2028. Do stejného termínu má být hotová i právě zahájená rekonstrukce navazujícího sedmnáctikilometrového úseku mezi Přerovem a Kojetínem.
Stavba se dotkne také nádraží. „V Kojetíně a Chropyni vybudujeme moderní nástupiště, ze kterých bude pohodlný nástup do vlaků. Na ně se cestující dostanou podchody s bezbariérovým přístupem. Zlepší se i podmínky pro obyvatele obou měst, a to díky prodloužení podchodů za nádraží. V těchto místech navíc vzniknou nová parkovací místa,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Současné nádraží v Rousínově spolu s přilehlou tratí zanikne, a to včetně víc než sto padesát let starého tunelu pro pěší. Hlouběji vznikne nový tunel pro vlaky. Nové nádraží vyroste na severu města.
Namísto železniční stanice Věžky vznikne stejnojmenná zastávka. Přechod mezi traťovými kolejemi zajistí nová odbočka u obce Bochoř. Všech čtrnáct přejezdů bude zrušeno a nahradí je nadjezdy či podjezdy. Řeku Moravu v Kojetíně překlene nový, 120 metrů dlouhý most. Od konce srpna probíhá nepřetržitá výluka, vlaky nahrazují autobusy. Potrvá do poloviny prosince.
„Před několika dny se cestující poprvé svezli dvoustovkou v běžném provozu. Po dokončení modernizace ji budeme moci zavést i na důležité trati mezi Brnem a Přerovem. Jsem si jistý, že spolu s dalšími úseky připravované vysokorychlostní sítě to změní způsob, jak v Česku cestujeme,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Zahájení prací ocenil i starosta Chropyně Michal Vlasatý (za ANO). „Povede tudy nejen rychlostní trať, páruje se to také s obchvatem města, po kterém jsme dlouho volali,“ uvedl. Nádražní budova byla rodištěm malíře Emila Filly, nová budova ho však bude připomínat.
Další tři navazující úseky z Brna do Nezamyslic se budou stavět formou PPP projektu, tedy ve spolupráci státu se soukromým sektorem. „Výkup pozemků je součástí projektového řízení. To vše je v chodu. Věřím, že se všude dohodneme,“ doplnil Svoboda.
Kompletní přestavba úseku z Brna do Nezamyslic začne za tři roky. Trať povede z velké části v nové stopě a tunelů na ní bude celkem šest. Jeden z tunelů povede také pod dálnicí D1 u Vyškova poblíž letiště. Jestli bude lepší ho razit, anebo hloubit a znovu zasypat, budou projektanti teprve vyhodnocovat. Cesta vlakem mezi Přerovem a Brnem se po dokončení zkrátí ze současných 75 na 45 minut.
České dráhy už mají nové rychlé lokomotivy
České dráhy mezitím převzaly prvních osm nových vysokorychlostních lokomotiv Vectron s maximální rychlostí 230 kilometrů za hodinu. Dráhy už nyní provozují více než šedesát starších strojů tohoto typu, část z nich v pronájmu.
„S dosavadními lokomotivami máme velmi dobré zkušenosti a jsem přesvědčen, že i ty nové čeká v našich řadách mnoho let a miliony kilometrů dobré služby,“ uvedl generální ředitel ČD Michal Krapinec.
Na většině tuzemských tratí je maximální povolená rychlost 160 kilometrů za hodinu. Od konce srpna mohou vlaky jezdit rychlostí až dvě stě kilometrů za hodinu na části trati mezi Prahou a Českými Budějovicemi. České dráhy proto počítají s nasazením nových lokomotiv především na mezistátní dálkové linky do Německa, Rakouska, Dánska či Maďarska, kde už traťové úseky s rychlostí dvě stě kilometrů za hodinu a více existují, nebo se připravují.
