V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
Příběh často začíná stejně – opuštěný pes pobíhá ulicemi, někdo zavolá na linku 156 a strážníci vyjíždějí na místo. Takto skončila i Daja spolu s dalšími psy v místním útulku, aniž by bylo možné dohledat majitele. Chybí jí totiž čip. „V loňském roce jsme odchytili 384 psů. Nejvíce případů je okolo Vánoc a po vysvědčení,“ uvedl mluvčí městské policie v Ústí nad Labem Jan Novotný.
Rodiče podle něj pořídí psa dětem, později ale zjistí, že s ním souvisejí další náklady, a tak ho vypustí na ulici. Za umístění v útulku by museli zaplatit poplatek 3500 korun. Vypuštění psa na ulici je přitom nezákonné, považuje se za týrání a hrozí za něj pokuta. Sankce hrozí i za neočipování zvířete.
Náklady na péči o psa jdou do tisíců korun
Přibývá prý také případů, kdy lidé útulek zneužívají k zajištění zdravotní péče pro zvíře. „V posledních měsících zaznamenáváme případy, kdy k nám přijde nemocné zvíře, například s průjmovým onemocněním, nebo je zraněné,“ přiblížila vedoucí Centra pro zvířata v nouzi Jaroslava Ježková. „Majitel často sám přijde a nahlásí, že psa našel, a po týdnu se ozve, že to byl vlastně jeho pes, ale neměl peníze na veterinární péči,“ dodala.
Pokud chce majitel psa získat zpět, musí náklady na veterinární ošetření uhradit. To se však děje jen někdy. Policie se domnívá, že v ostatních případech majitelé posílají pro psa své známé, aby se placení vyhnuli.
Výdaje na komplexní péči o jednoho odchyceného psa se pohybují kolem tří tisíc korun měsíčně. „Zahrnuje to nejen krmení, ale i odblešení a aplikaci čipu. Pokud je zvíře nemocné nebo má jiné problémy, mohou být náklady i vyšší. Provoz útulku stojí přibližně 6,5 milionu korun ročně,“ uvedl mluvčí Ústí nad Labem Marek Lukinič.
V Brně a Ostravě jsou podobné případy spíše výjimečné
V Brně jsou podle mluvčího městské policie Jakuba Ghanema případy, kdy majitel úmyslně vypustí psa na ulici, velmi výjimečné. „Obvykle se však můžeme jen domnívat, že šlo o záměr. Každopádně takové případy tvoří menšinu a jednoznačně jde o porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání,“ nastínil.
Podle zkušeností brněnských strážníků je zhruba u tří čtvrtin psů vysoká šance spolehlivě identifikovat majitele podle čipu. „Při dohledávání využíváme i další možnosti, například vlastní záznamy nebo znalost místních hlídek. Vlastníka tak často snadno určíme a ten pak plně odpovídá za náklady,“ vysvětlil Ghanem.
Pokud majitel není známý, může se pes přibližně za týden dostat k adopci. „Osobu, které psa svěříme, pečlivě vybírá personál útulku podle životního stylu zájemce a jeho přístupu k chovu. Spoléhat se na svěření známým či příbuzným by tak bylo značně nejisté,“ poznamenal Ghanem.
Měsíční provoz brněnského městského útulku vychází přibližně na 1,16 milionu korun včetně platů personálu, bez započtení jednorázových investic a nákladů na odchytovou službu. „Péče o nemocná zvířata je velmi individuální a v konkrétních případech může stát tisíce, někdy i desetitisíce korun,“ dodal mluvčí.
Také v Ostravě mají zkušenosti s případy, kdy lidé vypustí svého psa na ulici, pokud se o něj nechtějí nebo nemohou starat. Podle náměstka primátora pro životní prostředí Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) jde ale o ojedinělé situace.
„Původní majitelé jsou dvakrát písemně vyzýváni k převzetí psa z útulku. Pokud nereagují, rada města rozhodne o propadnutí psa a ten je následně nabízen k adopci,“ uvedl. Veterinární péče při zhruba 55 umístěných psech se pohybuje mezi šedesáti a osmdesáti tisíci korunami měsíčně, podle závažnosti případů.
