Ústavní soud (ÚS) dal podnikateli a vývojáři střeliva ze Znojemska šanci na vyšší odškodnění za nezákonné trestní stíhání. Krátce před formálním zahájením stíhání, kdy už rodina věděla, že policie podezírá podnikatele z nedovoleného ozbrojování, se zhoršil jeho zdravotní stav a manželka spáchala sebevraždu. Muž vysoudil 130 tisíc korun, mnohem méně, než požadoval. Podle nálezu ÚS lze za výjimečných okolností odškodnit i újmu související s trestním řízením, která vznikla před zahájením stíhání.
Ústavní soud dal vývojáři střeliva šanci na větší odškodnění za nezákonné trestní stíhání
Podnikatel nyní bude moci uplatnit své argumenty, kterým justice dosud nevěnovala pozornost, protože za určující pokládala datum zahájení stíhání. Neznamená to automaticky úspěch nároku. „Ústavnímu soudu šlo pouze o to, aby byl otevřen prostor a aby stěžovatel mohl svá tvrzení prokázat,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Kriminalisté podnikatele podezřívali z toho, že chce nelegálně obchodovat se speciálními náboji, schopnými překonat neprůstřelná skla, vesty i pancíř. Muž tvrdil, že šlo o komplot. Úmysl mu nikdo neprokázal.
Stíhání začalo v roce 2005. Okresní soud ve Znojmě v roce 2007 stíhání ukončil a postoupil případ do přestupkového řízení, které skončilo odložením, protože odpovědnost za přestupek mezitím zanikla. V roce 2009 pak podnikatel podal u Obvodního soudu pro Prahu 2 žalobu, prostřednictvím které žádal od ministerstva spravedlnosti odškodnění.
Žádal více než sto milionů
V žalobě podnikatel jednak tvrdil, že v souvislosti s nezákonným stíháním utrpěl majetkovou škodu 35 milionů korun, dále se domáhal náhrady nemajetkové újmy 100 milionů korun v souvislosti se ztrátou dobré pověsti, smrtí manželky a zhoršením vlastního zdraví.
Soudy všech stupňů žalobu nejprve zamítly v plném rozsahu. V roce 2017 však do kauzy poprvé zasáhl ÚS. Námitku promlčení, uplatňovanou ministerstvem spravedlnosti, označil v nálezu za nemravnou. Obvodní soud pak přiznal podnikateli alespoň 130 tisíc korun jako náhradu nemajetkové újmy.
Soud ale konstatoval, že manželka podnikatele, která spáchala sebevraždu, nemohla zemřít v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, protože stíhání formálně začalo až po její smrti. Obvodní soud nenašel ani souvislost mezi zhoršením mužova zdravotního stavu a stíháním.
Justice podle stížnosti chybně posoudila časovou posloupnost
Městský soud v Praze rozhodnutí potvrdil. Podle odvolacího soudu kroky činěné policií před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání nelze považovat za fázi trestního stíhání, na kterou by se vztahoval zákon o odpovědnosti státu za způsobenou škodu. Nejvyšší soud následně dovolání podnikatele odmítl jako nepřípustné.
Podle ústavní stížnosti justice chybně posoudila časovou posloupnost kauzy, protože na muže i na jeho manželku negativně působily už přípravné kroky trestního řízení ještě před zahájením stíhání. Podnikatel tvrdí, že už tehdy jej a jeho rodinné příslušníky opakovaně kontaktovala policie. Nyní musí obvodní soud rozhodovat znovu.