Vláda přijala novelu o zbraních. Vychází ze směrnice EU, kterou Česko zažalovalo

Doba platnosti zbrojních průkazů se pravděpodobně zkrátí, Česko současně zavede nové kategorie zbraní. Počítá s tím novela zákona o zbraních, kterou schválila vláda a která vychází ze směrnice Evropské unie, proti které Česko podalo žalobu. Novelu ještě musí schválit parlament. Zákon odmítá nejsilnější opoziční strana ODS.

Video Události ČT: Vláda přijala novelu zákona o zbraních
video

Události ČT: Vláda přijala novelu zákona o zbraních

Zdroj: ČT24

Podle novely se dosavadní kategorie zbraní rozšíří o dvě nové. Budou do nich spadat legálně vlastněné zbraně, u nichž například majitelé dosud neměli ohlašovací povinnost, a nemusely tak být zaregistrovány.

Týká se to například historických, znehodnocených nebo plynových zbraní, které budou nově spadat do přísnější kategorie. Kolik takových zbraní budou muset jejich majitelé nově zaregistrovat, podle podkladů není jasné. Jejich počty se řádově odhadují na desetitisíce až statisíce.

V souvislosti se zkrácením doby platnosti zbrojních průkazů se počítá s tím, že se sníží správní poplatek ze 700 na 400 korun. Norma také omezuje držení zásobníků na více než deset nábojů pro dlouhé zbraně a více než 20 nábojů pro krátké zbraně.

Ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k novele uvedlo, že jejím cílem je, aby byla zachována práva a povinnosti oprávněných držitelů zbraní. V zemi bylo v polovině loňského roku přes 301 tisíc držitelů zbrojních průkazů, u kterých bylo přes 819 tisíc zbraní podléhajících registraci podle současných zákonů.

Vicepremiér Richard Brabec (ANO) při příchodu na jednání vlády řekl, že návrh zákona je připraven tak, aby zapracoval do národního práva evropskou směrnici, přitom ale zohlednil skutečnost, že dosavadní česká právní úprava byla přísnější. Nevylučuje další debatu ve sněmovně o parametrech zákona, například ohledně omezení, které se týkají krátkých zbraní se zásobníky nad 20 nábojů.

ODS se schválením zákona nesouhlasí. „Trváme na tom, že Česká republika by neměla odzbrojovací směrnici implementovat, a to i za cenu sankcí. Zároveň připomínáme, že nebylo dosud rozhodnuto v probíhající žalobě ČR u Soudního dvora EU na tuto normu a že její osud je tedy stále nejistý. Jsme proto připraveni v nadcházejícím legislativním procesu učinit vše pro to, aby tato novela byla zamítnuta,“ uvedla poslankyně Jana Černochová (ODS).

Video Brífink po jednání vlády
video

Brífink po jednání vlády

Zrušení výjimky pro ČEZ z registru smluv vláda neodmítla

Neutrální stanovisko vláda zaujala k návrhu Pirátů na zrušení výjimky pro ČEZ a další firmy z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) souhlasí se záměrem návrhu, i když se mu nelíbí technické řešení navrhované novely, uvedla mluvčí ANO Lucie Kubovičová. Proti návrhu Pirátů vystoupili vládní legislativci, kteří doporučovali kabinetu, aby novelu odmítl. Novelou se bude zabývat sněmovna, poslanci mohou její podobu upravit.

Pirátští poslanci také navrhli v novele rozšířit zákon o svobodném přístupu k informacím. Pod normu by výslovně spadaly společnosti s většinovým nebo rozhodujícím vlivem státu, krajů a obcí. Zápis o této skutečnosti by byl přístupný ve veřejném rejstříku.

Navrhovaná úprava by podle Pirátů zajistila veřejnosti přístup k informacím o smlouvách státních a polostátních společností v řádu nejméně miliard korun ročně. Současná podoba zákona o registru smluv podle nich umožňuje zcela skrýt údaje o případných nevýhodných dohodách. Argumenty o ohrožení konkurenceschopnosti společností pokládají Piráti za liché, když se zachovává obchodní tajemství.

Výjimku pro ČEZ schválili zákonodárci v minulém volebním období už v původním návrhu zákona o registru smluv. Norma se nevztahuje na akciové společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž cenné papíry se obchodují na burze. Piráti poukazují na to, že ustanovení využily i České dráhy, které vydaly dluhopisy.

Úprava náhrad po úrazu či nemoci lidem bez práce prošla

Vláda přijala také novelu zákoníku práce, díky níž by se mohly sjednotit náhrady výdělku po pracovním úrazu či s nemocí z povolání lidem, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných. Nyní se liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný. Nyní návrh projedná sněmovna.

Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem či onemocněním z povolání a příjmem po zranění či nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Rozdíl zaměstnavatelé dorovnávají z pojištění. U nezaměstnaných se jako základ pro výpočet bere minimální mzda. Zaměstnavatelé se nyní pojišťují u dvou komerčních pojišťoven – České pojišťovny a Kooperativy.

Česká pojišťovna při stanovení náhrady u nezaměstnaných vychází z aktuální minimální mzdy, která v posledních letech každoročně roste. Do konce loňska činila 11 000 korun, letos 12 200 korun. Vyplácená částka se tak po každém zvýšení nejnižšího výdělku snižuje.

Kooperativa bere v potaz minimální mzdu, která byla v době, kdy se pracovník po úrazu či s nemocí z povolání zařadil mezi uchazeče o práci. Náhrada se tak každý rok nemění.

Kabinet v demisi podpořil také novelu zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Ta upřesňuje pravomoci České národní banky v případě krize na finančním trhu nebo upravuje fungování Garančního systému finančního trhu.