Zatím tři z pěti obviněných, které soud v minulém týdnu poslal v případu údajné manipulace nemocničních zakázek do vazby, podali stížnost proti této formě stíhání. České televizi to řekla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 9 Barbora Chlostová. Ostatní si ponechali lhůtu na rozmyšlenou. Kvůli kauze minulé pondělí zasahovala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) na téměř čtyřiceti místech po celé republice. Po zásahu obvinila deset lidí.
Tři obvinění v kauze veřejných zakázek Krajské zdravotní a Nemocnice Jihlava usilují o propuštění z vazby
„Ze strany obviněných byly zatím podány tři stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby, nicméně lhůta pro podávání stížností stále běží,“ uvedla Chlostová. Mluvčí doplnila, že rozhodnutí, kterými soud uvalil vazbu na pět stíhaných v kauze údajných manipulací s nemocničními zakázkami, nebyla zatím písemně vyhotovena a doručena.
Obvodní soud poslal v minulém týdnu do vazby bývalého generálního ředitele ústecké firmy Krajská zdravotní (KZ) Petra Malého a další čtyři obviněné v kauze údajného manipulování nemocničních zakázek.
Policisté v případu obvinili deset lidí, podezřívají je z korupce při nákupu zdravotnického materiálu a vybavení. Ve vazbě skončil například i bývalý ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev. Ministerstvo pro místní rozvoj zastavilo financování projektů spojených s kauzou.
Kromě Malého a Veleva poslal do vazby podnikatele Miroslava Hůserka, Tomáše Buriana a Jana Máru. Hlavní postavou případu je podle policie majitel pražské společnosti A Pharm Česká republika Burian, uvedl server Deník N. Ředitelé KZ a jihlavské nemocnice na základě jeho příkazů podle kriminalistů ovlivňovali veřejné zakázky, aby je vyhrávaly spřátelené firmy. Zakázky uměle navyšovali zhruba o deset procent, které si pak údajně skupina rozdělovala. Oba byli kvůli obvinění odvolání z funkce.
Kontrola zakázek a smluv
Politickou odpovědnost v kauze Krajské zdravotní ústecký hejtman Jan Schiller (ANO) necítí. Radní pro zdravotnictví Radim Laibl (ANO) řekl, že nabídne svou funkci k dispozici, pokud ho někdo z rady vyzve. Předseda představenstva společnosti Ondřej Štěrba na pondělní schůzi krajského zastupitelstva řekl, že společnost se nepřipojila k trestnímu řízení s požadavkem na úhradu škody, protože není jasné, zda nějaká škoda zdravotnické firmě vznikla.
K přijetí politické odpovědnosti vyzvala vedení kraje opozice. Jaroslav Komínek (KSČM) přirovnal případ ke kauze machinací v Regionálním operačním programu (ROP) Severozápad. Před zastupitele předstoupila vedle Štěrby pověřená ředitelka Taťána Soharová, která nahradila odvolaného Malého. „Reputační škoda je velká, ale něčemu takovému nelze zabránit,“ poznamenal Štěrba. Dodal, že představenstvo si není vědomo žádného morálního nebo zákonného pochybení.
Soharová se shodla s opoziční zastupitelkou Alenou Dernerovou (STAN), že si věc zasluhuje externí audit. Představenstvo schválilo kontrolu zakázek a revizi smluv, kterých se týká vyšetřování. Vedle Malého a obchodního náměstka Pavla Vorala se podle představenstva nikoho dalšího ze zaměstnanců KZ vyšetřování netýká.
Zneužity měly být i evropské dotace, případ dozoruje evropský žalobce
Kvůli kauze minulé pondělí zasahovala policie na téměř čtyřiceti místech, mimo jiné v ústeckém sídle krajské firmy KZ v Ústí nad Labem, která sdružuje sedm velkých nemocnic v kraji, nebo v Nemocnici Jihlava. Po zásahu obvinila deset lidí. Mezi obviněnými jsou podle informací Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) kromě ředitelů KZ a jihlavské nemocnice například ředitelé dodavatelů zdravotnické techniky.
Pověřený žalobce EPPO má nad kauzou dozor, protože část vybavení z dotčených zakázek byla spolufinancována z evropských fondů. Škoda, kterou podezřelí způsobili rozpočtu EU a kterou policie dosud zdokumentovala, činí podle EPPO skoro milion eur, tedy zhruba 25 milionů korun.
Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej uvedl, že detektivové při 37 domovních prohlídkách zadrželi zhruba sedm milionů korun v hotovosti a další údajné výnosy z trestné činnosti na bankovních účtech. Obvinění jsou podezřelí z přijetí úplatku, podplacení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, legalizace výnosů z trestné činnosti, poškození finančních zájmů Evropské unie a účasti na organizované zločinecké skupině. Hlavním organizátorům hrozí až 16 let vězení.
