Ministerstvo po zatýkání v nemocnicích zastavilo dotace za miliardu. Žalobce zvažuje vazbu pro několik obviněných

Ministerstvo pro místní rozvoj v reakci na pondělní zatčení deseti manažerů v krajských nemocnicích zastavilo financování jejich projektů z evropských dotací. Celkově má jít o podporu ve výši 959 milionů korun, zjistily Seznam Zprávy. Důvodem je podle serveru podezření, že zadržení šéfové zdravotnických zařízení byli součástí organizované zločinecké skupiny a že brali úplatky za přidělení konkrétních veřejných zakázek. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) v pondělí uvedl, že jde o podezření z korupce při nákupu zdravotnického materiálu pro nemocnice. Vyšetřování pokračuje výslechy. Mluvčí úřadu Paula Telová Alvesová informovala, že státní zástupce zvažuje návrh na vazbu pro některé z deseti obviněných. Pro kolik lidí by mohl žalobce vazbu navrhnout, ale neupřesnila.

Národní centrála organizovaného zločinu (NCOZ) zasahovala mimo jiné v sídle Krajské zdravotní v Ústí nad Labem a v Nemocnici Jihlava.

„Hned, jak jsme obdrželi informace o zásahu, zastavili jsme financování projektů Krajské zdravotní a jihlavské nemocnice z evropských zdrojů,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková. Podle resortu jde o preventivní krok.

Celkově jde o patnáct projektů. Hešíková následně řekla, že korupční kauza nemusí být nutně spojena se všemi projekty. Resort podporu zastavil plošně do doby, dokud nebude mít od NCOZ konkrétní informace o tom, jakých z nich se korupční kauza mohla dotknout.

Krajská zdravotní v současnosti dokončuje stavby pavilonů v ústecké Masarykově nemocnici, děčínské a chomutovské nemocnici. V případě ústecké nemocnice čerpá z evropských zdrojů půl miliardy a v případě děčínské a chomutovské po 150 milionech korun. Informaci, kterých projektů by se zastavení dotací mělo týkat, předseda představenstva Krajské zdravotní Ondřej Štěrba zatím nemá.

„Řadu přístrojů a stavebních etap máme finančně vypořádáno. Budeme rekapitulovat, jaké finance bychom měli dostat. Chápu rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj, naší povinností je bojovat za Krajskou zdravotní tak, aby možná finanční ztráta byla co nejmenší,“ řekl. Představenstvo Krajské zdravotní bude o následcích tohoto kroku jednat ve středu.

Také jihlavská nemocnice zatím nedostala podle mluvčí od resortu žádné oficiální informace o pozastaveném financování. Hejtmanův náměstek pro zdravotnictví Vladimír Novotný (SOCDEM) předpokládá, že je to jen preventivní opatření. „Které dělají, aniž by asi věděli, co a jak. Nepředpokládám, že by to bylo kvůli tomu, že by proběhly špatně nějaké zakázky. To opravdu nepředpokládám,“ řekl Novotný.

Deset obviněných

Prohlídek provedla NCOZ 36 v jedenácti městech v Česku, v domácnostech a kancelářích podezřelých a ve dvou patřících vedení nemocnic. Kvůli podezření z korupce policisté zadrželi celkem deset lidí. Podle serveru Seznam Zprávy byl mezi nimi třeba dnes už bývalý ředitel Krajské zdravotní Petr Malý a jeho obchodní náměstek Pavel Voral nebo šéf jihlavské nemocnice Lukáš Velev. Dále jde o zástupce firem, které do nemocnic dodávaly techniku a další zdravotnické pomůcky, dodal server.

„Deset podezřelých bylo formálně obviněno a evropský pověřený žalobce, který má na starosti vyšetřování, zvažuje podání žádosti o vzetí některých z nich do vazby,“ sdělila mluvčí Úřadu evropského veřejného žalobce. Podle dřívějších informací EPPO jsou mezi obviněnými generální ředitel a manažeři zadavatele a také ředitelé dodavatelů zdravotnické techniky.

EPPO se případu ujal, protože dodávka části lékařského vybavení pro nemocnice byla spolufinancována Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci programu „Pomoc při obnově soudržnosti a území Evropy“ (REACT-EU). Škoda, kterou podezřelí z korupce způsobili rozpočtu EU při nákupu materiálu pro nemocnice a kterou policie dosud zdokumentovala, činí podle vyšetřovatelů skoro milion eur, tedy asi 25 milionů korun. Úřad ale upozornil, že vyšetřování i nadále pokračuje a škoda může být vyšší.

Telová Alvesová neuvedla, jaký soud by se případnými návrhy mohl zabývat, podle ní by ale návrhy řešil ve středu. Podle informací ČT by o vazbě na zadržené mohl pravděpodobně rozhodovat soud pro Prahu 9.

Nahrávám video
Redaktor ČT Ivo Brániš komentuje kauzu Krajské zdravotní
Zdroj: ČT24

Podle EPPO jde o zločineckou organizaci, která působí nejméně od roku 2022 a byla vytvořena se záměrem systematicky manipulovat s veřejnými zakázkami na zdravotnické potřeby pro nemocnice ve prospěch předem vybraných dodavatelů a v některých případech zajistit zdravotnické vybavení bez zahájení zadávacího řízení.

Úřad evropského veřejného žalobce v pondělí uvedl, že mezi zdravotnické vybavení, kterého se věc týká, patřily operační stoly, zařízení pro laparoskopické a artroskopické operace, endoskopy, defibrilátory, chirurgické vrtačky a ventilátory. Předem určení dodavatelé měli podle vyšetřování možnost podílet se na vytváření zadávací podmínek v systému řízení veřejných zakázek ještě před jejich vyhlášením. Zakázky tak byly vytvořeny na míru daným dodavatelům.

Kraj Vysočina zatím neřeší odvolání ředitele jihlavské nemocnice

Zatímco představenstvo Krajské zdravotní v Ústí nad Labem ředitele Malého z funkce ještě v den zásahu odvolalo, hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO) v úterý oznámil, že krajská rada se zatím šéfa Nemocnice Jihlava Lukáše Veleva nechystá odvolat. To, že je mezi lidmi, které policie v pondělí zadržela, hejtman přímo nepotvrdil. „Zatím jsme tu záležitost (odvolání) řešili jen teoreticky, počkáme. Máme tam nějaké období, kdy může policie kohokoli zadržet na nějaké období. Předpokládáme, že to 48 hodin nějakým způsobem vyřeší a pak předpokládáme, že rozhodne dozorový orgán nebo státní zastupitelství o tom, jaké opatření bude učiněno,“ řekl Schrek.

Vedením nemocnice jsou kvůli nepřítomnosti ředitele Veleva, který je v čele nemocnice od roku 2010, pověřeni jeho náměstci.

Zadržení podle hejtmana důvodem k odvolání není. „To se může stát komukoli z nás,“ podotkl s tím, že další kroky kraje, který je zřizovatelem jihlavské nemocnice, nechce předjímat. Pokud by ale došlo i k obvinění, byl to podle něj už vážný důvod Velevův případný konec řešit. Až na základě informací od policie bude kraj také rozhodovat o mimořádné kontrole v nemocnici. „Vlastně ani nevíme, v čem problém v tuto chvíli tkví, takže ani nevíme, na co bychom se měli zaměřit,“ řekl Schrek. Běžná plánovaná finanční kontrola se v nemocnici konala naposledy v roce 2022.

Zásah NCOZ trval podle mluvčí Nemocnice Jihlava Moniky Zachrlové v pondělí přibližně od šesté ráno do pozdních večerních hodin. Pro pacienty fungovala nemocnice během zásahu policie bez omezení. „Pouze nebylo možné dostat se na ředitelství. Teď už se v něm pracuje normálně,“ popsala Zachrlová.

Krajská zdravotní bude revidovat všechny veřejné zakázky

Ani pacientů v nemocnicích v Ústeckém kraji se pondělní akce nijak nedotkla, omezení pocítili zaměstnanci v administrativní budově Krajské zdravotní v Ústí nad Labem. Ta byla po celý den nepřístupná. V úterý se již všichni mohli vrátit ke své práci, řekla mluvčí společnosti Petra Roubíčková.

Funkce se ujala nová ředitelka Taťána Soharová, která nastoupila po odvolaném řediteli Petrovi Malém. Představenstvo Krajské zdravotní informovalo o situaci a změnách ve vedení ředitele nemocnic, které společnost zřizuje. Krajská zdravotní jich zřizuje sedm, a to v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě, Chomutově, Rumburku a Litoměřicích.

Soharová pro ČT uvedla, že Krajská zdravotní v souvislosti s kauzou zadržených manažerů zdravotnických zařízení bude revidovat všechny veřejné zakázky, které vypsala v poslední době. Redaktor ČT Ivo Brániš doplnil, že Soharová dostala za úkol společnost stabilizovat.

Redaktorka ČT Blanka Poulová, která sleduje dění v jihlavské nemocnici, uvedla, že pokud bude ředitel zařízení obviněn, plánuje kraj jakožto zřizovatel mimořádné kontroly. „My ty kontroly plánujeme na veřejné zakázky a na jiné hospodaření v nemocnicích. A teď uvidíme podle toho, které zakázky to budou, protože nevíme, o které se jedná, tak provedeme mimořádnou kontrolu,“ řekl náměstek Novotný.

Nahrávám video
Redaktorka ČT Blanka Poulová komentuje vyšetřování možné korupce v českých nemocnicích
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát zvýší dozor nad zabezpečením areálů zbrojařských firem

Stát zvýší kontrolu zabezpečení objektů 428 firem, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní. Pokud nenaplní zákon, hrozí jim neposkytnutí licence, prohlásil po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jde o reakci na páteční zapálení areálu zbrojařské společnosti LPP Holding. Podle ministra zasílají firmám resorty průmyslu, vnitra a obrany „důrazné upozornění“ na dodržování zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, případně zákona o zbraních a střelivu.
před 15 mminutami

ŽivěVláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Klučku

Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Nahradil poslance Roberta Králíčka (ANO), který rezignoval. Rovněž schválila legislativní plány na zbytek roku a výhled na další roky, řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kabinet se zabýval i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Stát podle Havlíčka zvýší kontrolu zabezpečení 428 společností, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní.
05:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Čeští vědci dali lidem bez domova sto tisíc korun. Většina získala práci i bydlení

Vědci v Česku provedli jako druzí na světě experiment k řešení situace lidí bez domova. Poskytli jim na rok sto tisíc korun bez podmínek a pokynů, nebo speciální podporu sociálního pracovníka. Situace osob v obou skupinách se zlepšila. Většina si našla práci i bydlení. S pomocí profesionála byl návrat a běžný život udržitelnější a větší byla i duševní pohoda. Darovanou sumu nikdo okamžitě neutratil. Jde o projekt New Leaf Česko.
před 1 hhodinou

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 2 hhodinami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 4 hhodinami

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 6 hhodinami
Načítání...