Sto let uplynulo od doby, kdy se Brno stalo druhým největším městem Československa. 16. dubna 1919 schválili zákonodárci sloučení dnešního středu města s jednadvaceti tehdejšími sousedními obcemi a dvěma městy. Rozloha se zvětšila sedminásobně, počet obyvatel vzrostl o polovinu. Vznik „Velkého Brna“, jak se útvaru říkalo, pomohl především k rozvoji průmyslu a dopravní infrastruktury.
Před sto lety se z Brna stalo „Velké Brno“. Připojením přilehlých obcí se město sedmkrát zvětšilo
Před sto lety žilo ve městě na soutoku řek Svratky a Svitavy jen asi sto třicet tisíc lidí. V dubnu roku 1919 se město rozrostlo z osmnácti set hektarů na víc než dvanáct tisíc hektarů a počet obyvatel na víc než dvě stě dvacet tisíc.
Vytvoření takzvaného „Velkého Brna“ se začalo připravovat hned po vzniku samostatného Československa v roce 1918, kdy byla správa brněnské radnice předána do českých rukou. Některé obce usilovaly o připojení už před první světovou válkou. Bránily tomu ale národnostní rozepře.
„Byla to především obava německé reprezentace v Brně ze změny demografických poměrů, připojením těchto měst totiž výrazně stoupl podíl českého obyvatelstva a němečtí občané se právem báli, že by přišli o německou radnici,“ vysvětlil Tomáš Dvořák z Historického ústavu Masarykovy univerzity.
Zájmem nové československé vlády bylo umožnit slučování obcí s většími městy tak, aby z měst vznikly větší aglomerace. „Druhým důvodem bylo posílit český charakter měst, která do té doby měla výraznou německou menšinu nebo i většinu,“ vysvětlil historik z Muzea města Brna Pavel Košťál.
GALERIE
Historické fotografie připojených městských částí Brna
Rozšíření Brna bylo dáno zákonem
K městu Brnu byla na základě zákona připojena dvě sousední města, Královo Pole a Husovice, a jednadvacet dalších obcí: Juliánov, Židenice, Maloměřice, Obřany, Medlánky, Řečkovice, Žabovřesky, Komín, Kamenný Mlýn, Jundrov, Kohoutovice, Bohonice, Lískovec, Horní Heršpice, Komárov, Černovice, Slatina, Dolní Heršpice, Přízřenice, Vejvanovice (dnešní Brněnské Ivanovice) a Tuřany.
Velké Brno tak pohltilo například i Židenice, které se před první světovou válkou chtěly stát samostatným městem. Válka ale řízení o samostatnosti zastavila a po skončení bojů tehdy největší vesnice Rakouska-Uherska s patnácti tisíci obyvateli už svoji žádost neobnovila.
Vznik takzvaného Velkého Brna otevřel cestu k dalšímu rozvoji města. „Byly i obce, které měly různé obavy, například Komín, který váhal nejdéle s tím připojením, protože se jeho starosta bál, že se Komínští budou muset podílet na velkých dluzích brněnského magistrátu,“ popsal historik Tomáš Dvořák.
V roce 1930 v Brně žilo 264 925 lidí, z toho 200 213 obyvatel národnosti „československé“, 52 165 německé a 12 547 národností jiných. Zbývající obce se k městu přidávaly až do roku 1980, kdy se jako poslední dobrovolně připojil Útěchov.
Jak se Brno časem rozrůstalo (zdroj: ČT24)
Některé městské části se chtěly znovu osamostatnit
V nedávné minulosti se ale ve městě objevily i opačné snahy. Spor týkající se plánované výstavby bytových domů vedl v Přízřenicích až k referendu o odtržení od Brna. Osamostatnit se chtěly i sousední Dolní Heršpice. V referendu převládli ti, kteří byli pro odtržení. Aby se čtvrti osamostatnily, byla ale potřeba nadpoloviční většina všech voličů.
Klady a zápory možného odpojení od Brna nechávali před lety prověřit i zastupitelé v brněnské Bystrci. Důvodem byl územní plán a naplánování dálnice D43, která by měla vést městskou částí.
V období první republiky byla v Brně mimo jiné založena Masarykova univerzita, otevřeno brněnské výstaviště a město též proslulo i jako dějiště velkých motoristických závodů konaných na blízkém Masarykově okruhu. Druhá světová válka způsobila Brnu značné škody, za nacistické okupace zahynulo na popravišti v Kounicových kolejích mnoho českých občanů. Důsledkem toho byl odsun německého obyvatelstva z Brna v roce 1945. Následující období komunistické vlády přineslo městu hospodářskou i politickou stagnaci.
V roce 2017 vytvořilo město strategii zvanou Brno 2050, ve které popsalo vize do budoucnosti ve třech oblastech: kvalita života, městská správa a zdroje. Podle ní má v Brně v roce 2050 žít na 600 tisíc obyvatel, má zde růst moderní architektura, město má mít napojení na vysokorychlostní tratě, lépe hospodařit s vodou, mít víc zeleně či produkovat méně odpadu.