Díky MUNI! Masarykova univerzita pojala oslavy sta let existence jako poděkování

Přesně před sto lety, 28. ledna 1919, schválilo tehdejší Národní shromáždění zákon o zřízení Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně. Činnost zahájila škola na podzim téhož roku. K jubileu připravila univerzita kampaň nazvanou „Díky MUNI“, která vyjadřuje vděk absolventů za to, co díky škole dokázali, a také poděkování všem, kdo se zasloužili o rozvoj instituce. Škola v jubilejním roce udělí ocenění významným absolventům a chystá kulturní i společenské akce.

T. G. Masaryk při pokládání základního kamene právnické fakulty
Zdroj: ČTK

Letošní oslavy stého výročí Masarykovy univerzity zahájil akademický obřad v univerzitní aule na právnické fakultě. Podle současného rektora Mikuláše Beka je výročí školy dobrou příležitostí k přemýšlení o kořenech a vnitřní kultuře univerzity. „Díky bytostnému spojení vzniku naší univerzity se založením demokratického československého státu si naše akademická obec od počátku zakládá na demokratických principech a přes všechen útlak a kompromisy, kterým byla v minulosti vystavena, si dodnes uchovala přesvědčení, že svoboda je nezbytnou podmínkou univerzitního života,“ míní.

Škole k výročí gratuloval i rektor pražské Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Masarykově univerzitě bych chtěl popřát inspirativní učitele, talentované studenty a korektní konkurenci, jak si přál i zakladatel Tomáš Garrigue Masaryk,“ řekl Zima. Připojil se k němu i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: „Univerzity jsou místem, kde se šíří humanita, osvěta, kde se hájí svoboda, jsem přesvědčen, že Masarykově univerzitě se to podaří.“

Univerzitu poznamenaly totalitní režimy

Masarykova univerzita vznikla zákonem pouhé tři měsíce po zrození samostatného Československa. „V Brně zřizuje se československá státní, Masarykova univerzita o čtyřech fakultách: právnické, lékařské, přírodovědecké a filosofické,“ stálo v zákoně číslo 50. Podepsán byl prezident T. G. Masaryk a Antonín Švehla v zastoupení premiéra. Vlastní výuka na univerzitě začala 11. listopadu 1919, nejprve na lékařské a právnické fakultě, kam nastoupilo asi 540 studentů. Poslání školy se přitom podle rektora Beka za sto let nezměnilo. „Univerzita má šířit poznání a pomáhat lidem používat lépe vlastní rozum,“ řekl.

Rychlý rozvoj školy potom poznamenaly události spjaté s nacistickou i komunistickou totalitou. Kvůli nim univerzita i načas ztratila své rodné jméno. Podle současného rektora pak po roce 1989 převládl u mnohých klamný pocit, že „dějiny skončily“ a nastává trvalá svoboda.

„Možná budeme ale ještě muset i my a naši žáci prokázat svoji svobodomyslnost v konfrontaci se světem, kde sílí strach, hněv, populismus, lživé zprávy a manipulace míněním veřejnosti,“ prohlásil ve slavnostním projevu Mikuláš Bek. „Když pozoruji kolegy, kteří se věnují boji s fake news, posilují kyberbezpečnost státu nebo nezištně pomáhají jako budoucí lékaři uprchlíkům na Balkáně, považuji to za potvrzení toho, že jsme ducha Masarykovy univerzity neztratili,“ doplnil.

Bývalý rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala a současný rektor Mikuláš Bek
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Šálek

Slavnostní shromáždění v aule právnické fakulty spojila univerzita s udílením zlatých medailí několika osobnostem: bývalému rektorovi a dnešnímu předsedovi ODS Petru Fialovi, hudebnímu skladateli Ivu Medkovi, informatikovi Václavu Račanskému a rektoru Univerzity Komenského v Bratislavě Karolu Mičietovi. 

Petr Fiala ocenění získal hlavně za zásluhy o rozvoj univerzity v době svého rektorského působení, Ivo Medek pak za podporu spolupráce s Janáčkovou akademií múzických umění. Botanik Karol Mičieta má zásluhy o rozvoj vztahů mezi univerzitami v Bratislavě a Brně, Václav Račanský vedl univerzitní Ústav výpočetní techniky a za jeho působení škola postupně nasazovala do provozu moderní informační technologie a systémy. V úterý univerzita udělí ještě velkou zlatou medaili slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi.

 Modrá tramvaj, poštovní známka a kuličky

Letošní kulaté výročí Masarykovy univerzity si připomíná nejen škola samotná, ale i město Brno. V jeho ulicích jezdí modrá tramvaj ozdobená historickými fotografiemi. Z časostroje na náměstí Svobody pak vypadávají speciální modré sběratelské kuličky s nápisem MUNI. K výročí vyšla také příležitostná poštovní známka, kterou vydala Česká pošta 21. ledna. Je na ní zobrazeno rektorské žezlo a v pozadí katedrála na Petrově.

Dějiny školy mapují i dvě nové knihy autorských týmů kolem historiků Jiřího Hanuše a Lukáše Fasory. Vznikl také dokument České televize Otevřená pevnost – 100 let Masarykovy univerzity. V červnu univerzita uspořádá festival na výstavišti a předá sto medailí významným absolventům.

Nový kampus i stanice na Antarktidě 

Aktuálně má Masarykova univerzita devět fakult, na nichž studuje 31 tisíc studentů, které může těšit posun do první šestistovky globálních univerzitních žebříčků. Na počátku nového tisíciletí se začal stavět nový univerzitní kampus školy v Bohunicích. A v roce 2006 univerzita otevřela výzkumnou stanici Gregora Johanna Mendela na antarktickém ostrově Jamese Rosse. Po dalších osmi letech vznikl v rámci MUNI nový vysokoškolský ústav – Středoevropský technologický institut Ceitec. A v témže roce se součástí MUNI stalo i brněnské kino Scala, kde se v roce 2016 otevřel první univerzitní obchod.

Program všech akcí ke stému výročí najdou zájemci na webu www.muni100.cz. Jubileum má letos také Vysoké učení technické v Brně, které vzniklo před 120 lety. Veterinární a farmaceutická univerzita potom oslavila sto let už loni. Spolu s Masarykovou univerzitou letos slaví stovku také Mendelova univerzita

Mikuláš Bek o výročí Masarykovy univerzity 6.48 MB