Přesně před sto lety, 28. ledna 1919, schválilo tehdejší Národní shromáždění zákon o zřízení Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně. Činnost zahájila škola na podzim téhož roku. K jubileu připravila univerzita kampaň nazvanou „Díky MUNI“, která vyjadřuje vděk absolventů za to, co díky škole dokázali, a také poděkování všem, kdo se zasloužili o rozvoj instituce. Škola v jubilejním roce udělí ocenění významným absolventům a chystá kulturní i společenské akce.
Letošní oslavy stého výročí Masarykovy univerzity zahájil akademický obřad v univerzitní aule na právnické fakultě. Podle současného rektora Mikuláše Beka je výročí školy dobrou příležitostí k přemýšlení o kořenech a vnitřní kultuře univerzity. „Díky bytostnému spojení vzniku naší univerzity se založením demokratického československého státu si naše akademická obec od počátku zakládá na demokratických principech a přes všechen útlak a kompromisy, kterým byla v minulosti vystavena, si dodnes uchovala přesvědčení, že svoboda je nezbytnou podmínkou univerzitního života,“ míní.
Škole k výročí gratuloval i rektor pražské Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Masarykově univerzitě bych chtěl popřát inspirativní učitele, talentované studenty a korektní konkurenci, jak si přál i zakladatel Tomáš Garrigue Masaryk,“ řekl Zima. Připojil se k němu i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: „Univerzity jsou místem, kde se šíří humanita, osvěta, kde se hájí svoboda, jsem přesvědčen, že Masarykově univerzitě se to podaří.“
Univerzitu poznamenaly totalitní režimy
Masarykova univerzita vznikla zákonem pouhé tři měsíce po zrození samostatného Československa. „V Brně zřizuje se československá státní, Masarykova univerzita o čtyřech fakultách: právnické, lékařské, přírodovědecké a filosofické,“ stálo v zákoně číslo 50. Podepsán byl prezident T. G. Masaryk a Antonín Švehla v zastoupení premiéra. Vlastní výuka na univerzitě začala 11. listopadu 1919, nejprve na lékařské a právnické fakultě, kam nastoupilo asi 540 studentů. Poslání školy se přitom podle rektora Beka za sto let nezměnilo. „Univerzita má šířit poznání a pomáhat lidem používat lépe vlastní rozum,“ řekl.
Rychlý rozvoj školy potom poznamenaly události spjaté s nacistickou i komunistickou totalitou. Kvůli nim univerzita i načas ztratila své rodné jméno. Podle současného rektora pak po roce 1989 převládl u mnohých klamný pocit, že „dějiny skončily“ a nastává trvalá svoboda.
„Možná budeme ale ještě muset i my a naši žáci prokázat svoji svobodomyslnost v konfrontaci se světem, kde sílí strach, hněv, populismus, lživé zprávy a manipulace míněním veřejnosti,“ prohlásil ve slavnostním projevu Mikuláš Bek. „Když pozoruji kolegy, kteří se věnují boji s fake news, posilují kyberbezpečnost státu nebo nezištně pomáhají jako budoucí lékaři uprchlíkům na Balkáně, považuji to za potvrzení toho, že jsme ducha Masarykovy univerzity neztratili,“ doplnil.
Slavnostní shromáždění v aule právnické fakulty spojila univerzita s udílením zlatých medailí několika osobnostem: bývalému rektorovi a dnešnímu předsedovi ODS Petru Fialovi, hudebnímu skladateli Ivu Medkovi, informatikovi Václavu Račanskému a rektoru Univerzity Komenského v Bratislavě Karolu Mičietovi.
Petr Fiala ocenění získal hlavně za zásluhy o rozvoj univerzity v době svého rektorského působení, Ivo Medek pak za podporu spolupráce s Janáčkovou akademií múzických umění. Botanik Karol Mičieta má zásluhy o rozvoj vztahů mezi univerzitami v Bratislavě a Brně, Václav Račanský vedl univerzitní Ústav výpočetní techniky a za jeho působení škola postupně nasazovala do provozu moderní informační technologie a systémy. V úterý univerzita udělí ještě velkou zlatou medaili slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi.
- Masarykova univerzita vznikala na pozadí sporů dvojjazyčného česko-německého města, přičemž Němci se obávali vlivu české univerzity. Na Moravě sice existovala již od roku 1573 olomoucká univerzita, ale její činnost byla za Rakouska-Uherska přerušena
- Záhy po rozpadu monarchie tak už od listopadu 1918 českoslovenští poslanci usilovali o zřízení „university s českou řečí vyučovací,“ což se stalo 28. 1. 1919. V zákoně číslo 50 z roku 1919 se vysloveně hovořilo o zřízení „druhé české university“
- První čestný doktorát získal v roce 1925 hudební skladatel Leoš Janáček. A to i díky Sonátě 1. 10. 1905, kterou věnoval boji za českou univerzitu v Brně, a také kantátě pro slavnostní kladení základního kamene k budově právnické fakulty
- V roce 1935 daroval prezident Masaryk nové univerzitě rektorský řetěz s medailí, který se stal základem tradice univerzitních insignií. Medaili s Masarykovým portrétem později doplnilo rektorské žezlo a prorektorský řetěz
- Za nacistické okupace byla univerzita v roce 1939 uzavřena spolu se všemi českými vysokými školami. Otřesnou bilanci popravených a umučených profesorů univerzity dokumentuje fakt, že jen přírodovědecká fakulta přišla o čtvrtinu svého sboru
- Rok po druhé světové válce vznikla pedagogická fakulta. Úspěšnou obnovu univerzity však zbrzdil únorový převrat. Následné čistky na univerzitě se dotkly hlavně studentů a profesorů na právnické fakultě, která byla dva roky poté uzavřena
- Rok 1960 přinesl zrušení farmaceutické fakulty, která samostatně fungovala od roku 1952. V tomto období se učilo jen na třech fakultách. Univerzita také ztratila své původní jméno a až do roku 1989 se jmenovala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně
- V uvolněnějších 60. letech se do svazku s univerzitou vrátila pedagogická fakulta, která byla v souvislosti s únorovými čistkami odloučena. Byla také obnovena právnická fakulta
- Další rozvoj zastavil rok 1968 a normalizace, tehdejší čistky mezi učiteli ovlivnily charakter výuky na další dvě desítky let. Po listopadu 1989 se univerzita vrátila k původnímu jménu a otevřela se světu, vznikly nové obory a fakulty – ekonomicko-správní fakulta, fakulta informatiky, fakulta sociálních studií a fakulta sportovních studií
Modrá tramvaj, poštovní známka a kuličky
Letošní kulaté výročí Masarykovy univerzity si připomíná nejen škola samotná, ale i město Brno. V jeho ulicích jezdí modrá tramvaj ozdobená historickými fotografiemi. Z časostroje na náměstí Svobody pak vypadávají speciální modré sběratelské kuličky s nápisem MUNI. K výročí vyšla také příležitostná poštovní známka, kterou vydala Česká pošta 21. ledna. Je na ní zobrazeno rektorské žezlo a v pozadí katedrála na Petrově.
Dějiny školy mapují i dvě nové knihy autorských týmů kolem historiků Jiřího Hanuše a Lukáše Fasory. Vznikl také dokument České televize Otevřená pevnost – 100 let Masarykovy univerzity. V červnu univerzita uspořádá festival na výstavišti a předá sto medailí významným absolventům.
Aktuálně má Masarykova univerzita devět fakult, na nichž studuje 31 tisíc studentů, které může těšit posun do první šestistovky globálních univerzitních žebříčků. Na počátku nového tisíciletí se začal stavět nový univerzitní kampus školy v Bohunicích. A v roce 2006 univerzita otevřela výzkumnou stanici Gregora Johanna Mendela na antarktickém ostrově Jamese Rosse. Po dalších osmi letech vznikl v rámci MUNI nový vysokoškolský ústav – Středoevropský technologický institut Ceitec. A v témže roce se součástí MUNI stalo i brněnské kino Scala, kde se v roce 2016 otevřel první univerzitní obchod.
Program všech akcí ke stému výročí najdou zájemci na webu www.muni100.cz. Jubileum má letos také Vysoké učení technické v Brně, které vzniklo před 120 lety. Veterinární a farmaceutická univerzita potom oslavila sto let už loni. Spolu s Masarykovou univerzitou letos slaví stovku také Mendelova univerzita.
