Dostavět vnitřní silniční okruh v Praze a dotlačit stát k tomu, aby co nejrychleji dokončil i vnější okruh – to považují kandidáti na pražského primátora za jedny z nejdůležitějších úkolů příštího volebního období. V předvolební debatě České televize se ale představitelé jedenácti politických subjektů kandidujících do zastupitelstva hlavního města neshodli, co by mělo být dál. Přeli se o ceny jízdenek na MHD, stavbu metra D i způsob výstavby záchytných parkovišť.
Praha má mít dva kapacitní silniční okruhy. Vnější staví stát, vnitřní město. Společné mají to, že ani zdaleka nejsou hotové. Na budoucí představitele hlavního města proto čekají dva úkoly: Pokročit s dostavbou vnitřního Městského okruhu a dotlačit ministerstvo dopravy, aby rychleji připravovalo stavbu vnějšího Pražského okruhu.
Budoucí trasa východní části Městského okruhu byla jedním z velkých témat uplynulého volebního období, v posledních týdnech prošla městskou radou zakázka na projektovou dokumentaci. S vnějším okruhem je to však horší. Chybí relativně větší část než u okruhu vnitřního a zejména v severní části města potrvá příprava ještě dlouho.
Volební lídr Pirátů Zdeněk Hřib se ale domnívá, že město s tím nyní nemůže mnoho udělat. Problém hledá na straně státu. „Zástupce Ředitelství silnic a dálnic prohlásil 31. 5. 2018, že v úseku na severu jsou opět na začátku. To znamená, že propadly všechny posudky. Je to ŘSD, které je řízené ministerstvem dopravy,“ uvedl.
Podle Petra Stuchlíka – který jako pražský volební lídr ANO reprezentuje hnutí, které poslední čtyři roky mělo v Praze primátorku, nejsilnější zastoupení v radě a zároveň na celostátní úrovni i ministra dopravy – ale spočívá největší odpovědnost za pomalý postup někde úplně jinde. „V roce 2002 byly Blanka a severní část Pražského okruhu na stejné startovní čáře. Měly EIA, měly všechno další. Dnes Blanka stojí, jezdí se jí, na severní části Pražského okruhu se neudělalo nic. Prostě proto, že to starostové blokovali,“ řekl.
Jiří Pospíšil, lídr kandidátky Spojené síly pro Prahu, na které figurují především členové TOP 09, STAN a KDU-ČSL, však ujistil, že starostové stavbu neblokují – naopak. „Naši starostové chtějí, aby se otázka začala rychle řešit,“ podotkl. „Pokud ministr bude stavět a pokud se starostové dohodnou, tak se to může posunout,“ dodal.
Jakub Landovský, který do voleb vede pražskou ČSSD, potom shrnul, v jakém pořadí by dopravní stavby měly vyrůst. „První je potřeba dostavět Pražský okruh, potom vnitřní Městský okruh a poté postavit hodně záchytných parkovišť,“ řekl. Zároveň připomněl jeden z nejznámějších a často i kritizovaných volebních slibů své strany – totiž MHD zdarma, do které by řidiči u parkovišť přestoupili.
MHD zdarma většinu politiků neláká. Obávají se, že by chyběly peníze
Že by bezplatné jízdné v MHD způsobilo Praze zásadní potíže, Landovský odmítl. „Dopravní podnik stojí 16 miliard a pouze 4 miliardy kryjeme z jízdného. Je to logické opatření, které přinese uvolnění ulicím a přinese i ekologický dopad,“ řekl.
Myšlenka na zrušení jízdného by však nalezla ohlas pouze u KSČM. Její lídryně Marta Semelová by dokonce šla ještě dál než Landovský, který slibuje MHD zdarma pro Pražany, a jízdenky zrušila absolutně. Myslí si, že by v některých ohledech Praha zrušením jízdného ušetřila. „Jedná se o úspory, co se týká revizorů, tisku jízdenek, strojků, vymáhání pokut a tak dále,“ uvedla.
Lídr SPD Hynek Beran se potom domnívá, že by pražská MHD mohla být levnější pro Pražany, naopak návštěvníci odjinud by ji ale podle něj mohli mít dražší. „Obyvatel Prahy má nárok na jakýsi servis svého města,“ řekl.
Zástupci dalších stran však rušení jízdného vesměs odmítli. Myslí si, že by šlo o díru v rozpočtu a peníze by chyběly jinde. „Podle nás je potřeba investovat do rozvoje dopravní infrastruktury, stavět nové tratě a potřebujeme na to peníze. Opatření povede k finanční ztrátě,“ míní Jiří Pospíšil.
Bývalý náměstek pro dopravu Jiří Nouza, který usiluje o návrat do zastupitelstva na kandidátce hnutí Starostové pro Prahu, je potom přesvědčen, že není podobná změna potřeba. „MHD v Praze funguje. Je to jedna z nejlepších městských doprav v Evropě, možná i na světě,“ poznamenal.
Myšlenku na MHD zdarma odmítl i bývalý primátor Bohuslav Svoboda, který o funkci jako lídr ODS usiluje znovu. „Je jediná odpověď: Nic není zadarmo. Pokud dám něco zadarmo, musí to někdo zaplatit,“ zdůraznil. Domnívá se přitom, že jízdné na MHD není dnes v Praze zásadní téma vzhledem k tomu, že roční občanské jízdné vychází na deset korun za den.
Také Ivan Tomeš z kandidátky Nezávislých se obává, že by zrušení jízdného způsobilo příliš velkou díru v městském rozpočtu. „MHD zdarma by neměla být. Byl by to deficit v kase hlavního města. Rozhodně by se mělo investovat do toho, aby MHD fungovala jako celek. Jako integrovaný systém by měla fungovat tak, aby na sebe vlaky, autobusy, tramvaje navazovaly,“ míní.
Ani lídr pražských Zelených Ondřej Mirovský se za jízdné zdarma pro všechny Pražany, nebo dokonce úplně všechny cestující nebije. Uvažoval by pouze o bezplatném jízdném pro studenty nad rámec dosavadních slev. Připomněl přitom, že i nyní je pražská MHD velmi populární. „70 procent obyvatel denně nesedne do auta, ale jde buď pěšky, nebo jede veřejnou dopravou,“ vyčíslil.
Co dál? Metro D jde ztuha, potřeba jsou i záchytná parkoviště
Mirovského a také lídra kandidátky Praha sobě Jana Čižinského však Petr Stuchlík obvinil, že se snaží blokovat další rozvoj MHD. Pražská rada totiž po kritice Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL a STAN) nedávno zatrhla přípravu Společného podniku, který chtěl vytvořit dopravní podnik s Pentou pro výkup pozemků potřebných ke stavbě stanic metra.
Čižinský – který jde nyní do voleb s občanskou kandidátkou, ale v dosavadním zastupitelstvu byl za KDU-ČSL, resp. Trojkoalici – však na odmítavém postoji ke Společnému podniku trvá. „Společný podnik byl neprůhledný, špatně zkomunikovaný, a potom havaroval,“ řekl. Míní, že město, resp. dopravní podnik mohl pozemky místo přípravy projektu s Pentou vykupovat sám.
Na stranu Čižinského a Ondřeje Mirovského, který řekl, že Společný podnik považoval za „tunel“, se v tomto bodě přidal i Zdeněk Hřib. „Šlo o snahu jednoznačně obejít zákon a ukrýt penězovody před veřejnou kontrolou,“ uvedl lídr Pirátů.
Metro D by výhledově mělo zajistit obsluhu oblasti na jihu Prahy, která je dnes – pomineme-li krčské nádraží – závislá výhradně na autobusech a autech. O to důležitější bude zajistit u metra dostatečné parkovací kapacity. Záchytnými parkovišti se ostatně zaklínají prakticky všichni kandidáti do pražského zastupitelstva, i když i v tomto ohledu se jejich vize liší.
Podle Jana Čižinského by bylo nejlepší na výstavbě parkovišť P+R spolupracovat se Středočeským krajem a obcemi. Parkoviště by pak nevznikala v Praze, ale již před ní. „Naším cílem je, aby ubylo 140 tisíc aut, která do Prahy dojíždějí. Aby jela třeba o kousek dále od Prahy a (řidiči) přijeli vlakem,“ popsal.
To podpořil Jiří Nouza. „Praha musí založit projekt se Středočeským krajem. Musí to být i z městských peněz. Co nás trápí, jsou středočeská auta v Praze, to je problém pro Prahu a my musíme pomoct to aktivně řešit. Nejlepší je auto, které do Prahy vůbec nedojede,“ shrnul.
Hynek Beran sice výstavbu záchytných parkovišť také podpořil, ale nabídl zcela opačnou logiku. Míní, že by Praha neměla investovat „na cizím“ ve středočeských obcích, ale naopak by Středočeský kraj měl podpořit výstavbu parkovišť v Praze.
Volební potenciál
Debaty se zúčastnili zástupci jedenácti kandidátek, které mají podle průzkumu, který si Česká televize nechala zpracovat společnostmi Kantar TNS a Median, nejvyšší volební potenciál. Průzkum volebního potenciálu neukazuje možný výsledek voleb. Lidé v něm nevybírají jednu stranu, které by hodili svůj hlas, ale říkají, o volbě kterých stran vážně uvažují. Jde pouze o hlasy od lidí, kteří nevylučují svou účast u voleb. Součet v průzkumu volebního potenciálu tak nemusí odpovídat stu procent.
Diskuse z Prahy je poslední ze série šesti regionálních debat České televize před komunálními volbami. Střídavě se v nich představili kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. První debata byla byla z Heřmanova na Vysočině, následovala diskuse kandidátů v Ostravě, debata v Kašavě na Zlínsku, v Brně a Krásné na Chebsku. Poslední regionální debatou ale předvolební vysílání nekončí. V předvečer voleb zařadí Česká televize do programu Volební finále s devíti zástupci politických stran a hnutí.
