Pro část Čechů sice stále bývá přeprava automobilem první volbou, podle dopravních průzkumů je ale mnohdy výhodnější i rychlejší využít jiné druhy dopravy – a veřejnost na tuto možnost slyší. Jen v okolí Prahy přibylo za rok v příměstských vlacích třináct procent cestujících, celkem železnice v loňském roce přepravila 183 milionů osob.
Koleje místo silnice. Obliba příměstských vlaků u Prahy vzrostla o třináct procent
7 minut
UDÁLOSTI: Auto bývá první volbou, hromadná doprava nabízí alternativu
Podle dopravního průzkumu se v Praze sice „jen“ necelá třetina přesunů odehraje ve vlastním voze, právě auta zde ale přispívají ke špatnému ovzduší ze 70 až 90 procent. Pětina cest po metropoli přitom nevede dál než dva kilometry a úsek, který motoristé absolvují v dopravních zácpách, by stejně rychle, ne-li rychleji, mohli vykonat pěšky nebo MHD.
„Když člověk potřebuje na poštu, která je vzdálená dva bloky, a má v kapse klíčky od auta, tak do něj automaticky nasedne a ty dva bloky ujede. Potom čtyři ulice hledá vlastně volné parkovací místo, a právě to jsou zbytečné cesty,“ uvádí koordinátor projektu Čistou stopou Prahou Lukáš Eršil, který v metropoli organizuje i sobotní Den bez aut.
Právě dočasným vykázáním automobilů z ulic v Praze vyvrcholí stávající Evropský týden mobility, který se pod sloganem „Kombinuj a jeď“ snaží na možnosti dopravy bez osobních automobilů upozornit. V případě Prahy bude centrem Dne bez aut Křižíkova ulice v Karlíně, k alternativní přepravě se připojí ale i jiná místa v republice a řada měst nabídne MHD zdarma – například Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Chrudim nebo Havlíčkův Brod.
Projekt tak upozorňuje i na jindy opomíjený význam hromadného cestování. Tuzemská MHD v loňském roce přepravila 2,3 miliardy osob, přičemž největší podíl na tomto čísle si připisují autobusy (800 milionů lidí) následované tramvajemi (704 milionů) a metrem (635 milionů). Do vlaků pak sedlo 183 milionů lidí – a právě o železnici je v některých místech republiky také výraznější zájem.
Na hranu středních Čech
V pražských příměstských vlacích meziročně přibylo třináct procent cestujících. Systém, který propojuje středočeské a pražské jízdné, tak v současnosti denně využije tři sta tisíc lidí. S kupony se dá dostat do sedmi mimopražských pásem, přičemž v říjnu se systém rozšíří o poslední dvě, která dosáhnou až do Rožmitálu pod Třemšínem. „Na jednu jízdenku tak cestující dojedou vlakem až na hranu Středočeského kraje,“ doplňuje mluvčí organizátora dopravy ROPID Filip Drápal.
Obliba příměstské železnice stoupla poté, co se vlaky staly součástí integrované dopravy. Nově přibývá studentů, kterým cestu do školy od září hradí stát, a hlavně lidí, kteří jezdí do práce.
Možností pro pořízení lístku mají pasažéři vícero, kromě pražské Lítačky se dá kupon nahrát na platební kartu nebo jízdní kartu Českých drah. Na jednu jízdenku z Prahy do Středočeského kraje pak budou moct lidé jezdit od příštího roku taky všemi autobusy.
Když není vyhnutí
Výhody hromadné dopravy ale do značné míry ovlivňuje velká spádovost metropole. Lidé z menších obcí na periferii republiky podobné možnosti nemají a naopak si často na chybějící nebo nedostatečnou veřejnou dopravu stěžují.
I když chce proto týden mobility upozornit na přepravu bez aut, nemusí k nim existovat alternativa, což potvrzují například obyvatelé obce Suchohrdly na Znojemsku. Cesta do Moravského Krumlova, která by přímým spojem trvala zhruba dvacet minut, se s jedním až dvěma přestupy protáhne minimálně o hodinu; kraj totiž kvůli malé vytíženosti snížil počet objednaných spojů. Většina lidí proto jezdí do okolních měst právě autem.
