Hlavní město mělo ke konci března na svých účtech více než sto miliard korun přebytek. K vyšším příjmům samosprávám pomohl hlavně vyšší výběr daní, podle analýzy ministerstva financí ale i to, že některé méně investovaly. Rozpočet Prahy tvoří více než polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, na konci roku 2022 skončil v přebytku 15,5 miliardy korun.
Praha měla na konci března na svých účtech přebytek přes sto miliard korun
Podle bývalého vedení, které stálo poslední čtyři roky až do letošního února v čele metropole, je normální, že si samosprávy v dobách, kdy se daří, vytvářejí přebytky. Podle nich totiž pak přijdou měsíce a roky, kdy se budou muset zadlužit, aby mohly dělat miliardové investice.
Jde hlavně o dopravní stavby – právě v Praze je doprava oblastí, na kterou jde každoročně nejvíce peněz. Jen loni to bylo devět miliard korun, což je více než polovina celkové částky investic hlavního města v roce 2022.
Metro D či Dvorecký a Barrandovský most
Právě loni začala dlouho očekávaná a plánovaná stavba nové linky metra D. Bývalý primátor a nynější náměstek pro oblast dopravy Zdeněk Hřib (Piráti) také připomněl, v jaké finanční situaci bylo hlavní město v roce 2015, kdy se dokončoval tunelový komplex Blanka.
Tunel Blanka měří pět a půl kilometru a díky tomu je to nejdelší silniční tunelový komplex v Česku a také nejdražší. Jak se posunoval termín zprovoznění, šplhala nahoru i cena – nakonec to bylo čtyřicet miliard. Blanka má být součástí vnitřního okruhu metropole. Ten ale stále chybí.
Opravu Barrandovského mostu ale už odkládat nešlo. Kompletní rekonstrukce nejvytíženější silnice v Praze vyjde na skoro 600 milionů. V polovině května začne další etapa oprav Barrandovského mostu a s ní další uzavírky, a to až do půlky srpna.
Praha bude mít také jeden úplně nový most přes Vltavu – Dvorecký. Budou po něm moci jezdit také tramvaje. Město za něj stavebním firmám vyplatí přes miliardu korun. Loni se také konečně podařilo zahájit dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce. Část budovy zničil obrovský požár na podzim roku 2008.
Výzva pro další měsíce a roky je metro D. Stavba deseti stanic čtvrté linky vyjde na sto miliard korun. Část peněz si ale město bude muset půjčit od Evropské investiční banky.
Příprava velkých investic je zdlouhavá, připouští opozice
I opozice připouští, že příprava těch velkých, hlavně dopravních projektů není vůbec jednoduchá, někdy trvá roky. U těch menších ale ještě mezery vidí. „Ty velké investice trvají dlouho, takže se hůře plánují – to musím říci férově, i když jsem v opozici. Na druhé straně ty menší… je pravda, že Praha v minulém volebním období příliš aktivní nebyla – kromě oprav a rekonstrukcí,“ vytýkal pražský zastupitel Patrik Nacher (za ANO).
Podle radního pro oblast financí Zdeňka Kováříka (ODS) se Praha v investicích zvolna vrací do investičního tempa let 1999 až 2010, „kdy byly ve městě hlavní investiční roky a věřím, že se nám bude dařit v tomto tempu pokračovat“.
Hlavní město je podle Kováříka v současné době schopné investovat asi 20,5 miliardy ročně. „Což je předpoklad pro rok 2023. Samozřejmě je to plánovaný rozpočet, kde musíme vždy počítat s tím, že ne vše se podaří splnit ze sta procent,“ dodal.
Propad byl podle Kováříka daný tím, že oblasti investic, které musejí mít stabiilitu, byly výrazně obměněny. „A jak ve financích, tak v investicích to chce vždy kontinuitu,“ poznamenal s tím, že finance kontinuální zůstaly a město se nedostalo do špatné situace ani v době krize let 2010 a 2011.
Větší investice do školství
„V podstatě se dá říci, že město v oblasti financí je konzervativně řízeno dlouhodobě a nedostává se do problémů. Samozřejmě pro velké investice to samo o sobě nestačí,“ připustil radní pro oblast financí.
Podle Kováříka je potřeba investovat do školství s ohledem na kapacity. „V dlouhodobé perspektivě do toho musíme výrazně investovat. Bude potřebovat zdvihnout těch zhruba 400 milionů z loňského roku na až 1,5 miliardy ročních investic do školství. Protože to je částka, bez které nebudeme schopni dlouhodobě udržet kvalitu ve školství,“ upozornil.