Ve středu začala rekonstrukce části Průmyslového paláce, která vyhořela v roce 2008. Obnovu historické dominanty Výstaviště Praha Holešovice provázely přes deset let potíže kvůli soudnímu sporu o pojistce kvůli chybám ve vypsání zakázky. Náklady na obnovu by měly vyjít na zhruba 2,64 miliardy korun. Dostavba vyhořelého křídla i oprava dalších částí paláce má být podle plánů dokončena v roce 2024.
Začíná rekonstrukce Průmyslového paláce. Dominanta Výstaviště Praha Holešovice se dočká opravy po třinácti letech
GALERIE
Začala rekonstrukce Průmyslového paláce v pražských Holešovicích
Kromě dostavby zničené části bude opraveno rovněž druhé křídlo a střední trakt. Stavební firmy vybudují repliku vyhořelého křídla, která však bude uvnitř vybavena moderními technologiemi. K vytápění využije tepelná čerpadla s hlubinnými vrty.
Po oficiálním zahájení staveb v úterý uvedl náměstek pražského primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha Sobě), že Prahu sice čekají tři roky práce, ale konečně začala rekonstrukce po „neuvěřitelných třinácti letech od ničivého požáru.“
obrázek
„Doplácíme na smutnou historii Prahy, kterou známe z devadesátých let. Tehdy se obrovské a nesmírně cenné majetky města pronajímaly neseriozním firmám na desítky let. Ty se o ně následně nestaraly, nebo dokonce způsobily to, že zanikly nebo byly nevratně poškozené,“ dodal.
Uvedl také, že rekonstrukce Průmyslového paláce bude financována z rozpočtu hlavního města. Práci na obnově celého komplexu provede konsorcium Společnost pro Průmyslový palác vedené Metrostavem. Vedle této firmy se na konsorciu podílí i společnosti Avers a Syner.
Na místě vyhořelého levého křídla dosud stál provizorní stan. Pravá část budovy byla sice funkční, i teď se ale dočká částečných oprav. Některé rekonstuované prvky budou vyrobeny jako čisté repliky. V částech ocelových konstrukcí budou udělány moderními metodami, které ale budou vypadat jako historická stavba.
Technické přípravy a konzultace s památkáři
Jako první se na místě začnou budovat přístupové cesty pro stavaře a oplocení. Do dalších dvou měsíců se tam přemístí těžká technika, včetně jeřábů. Pak dojde k připojení a vybudování přípojek a přiložení inženýrských sítí, na které bude palác po dobu rekonstrukce napojený.
„To nejsložitější před námi je určitě koordinace prací v místě levého křídla, které je kompletně zdemolované. Zde musíme udělat suterény a následně vystavět celé křídlo znovu,“ uvádí předseda sboru jednatelů Metrostav DIZ Karel Volf a dodává: „Druhou věcí je pak rozsah ocelových konstrukcí, které se budou dělat kompletně nové v místě levého křídla.“ Jejich opravy podle něj budou nutné i v pravém křídle budovy.
Než ale mohly stavební firmy areál převzít, byla nutná rozsáhlá technická příprava a konzultace s památkáři. V místě, kde stálo levé křídlo, bude ještě nutné zároveň udělat inženýrsko-geologický průzkum i doplňkový hydrogeologický průzkum pro tepelná čerpadla. Protože je stavba oficiálně národní kulturní památkou, musí stavaři zároveň zmapovat důležité historické prvky tak, aby opravy byly co nejšetrnější.
Ve střední části budovy chtějí restaurátoři obnovit všechny původně barevné vitráže. Zmizí ale nepůvodní sádrokartonové stěny a po stranách budou atiky s tympanony. Balkon, který byl vybudován v padesátých letech minulého století, zůstane zachovaný.
Architektonický návrh nejdřív počítal s tím, že se zbourá téměř sedmdesát let stará přístavba podél čelní stěny paláce, nakonec k tomu ale nedojde. „Původně se vcházelo přímo do haly. Nakonec ale převážila (u přístavby) užitná hodnota toho, že můžete propojit všechny tři haly interiérem,“ vysvětlil architekt Vladimír Thiele.
Spodní část areálu by současně měla zůstat i během rekonstrukce všech staveb v provozu. „Výstaviště v dalších částech funguje dál. Příjezdová cesta bude zepředu. Pro návštěvníky bude vyznačen úzký průchod. Nejjednodušší ale bude jít Stromovkou,“ řekl šéf Výstaviště Tomáš Hübl.
Požár Průmyslového paláce na Výstavišti v roce 2008 (zdroj: ČT24)
Ničivý požár
K zásadnímu milníku v historii architektonické památky došlo 16. října 2008. Po sedmé hodině večer tehdy začalo v jednom z výstavních stánků hořet a oheň se rychle šířil dál. Tragédie je dodnes jednou z nejničivějších polistopadových událostí tohoto druhu.
Do půl hodiny spadla celá střecha zasaženého křídla. S plameny bojovaly skoro tři stovky hasičů z Prahy i středních Čech. Přestože druhou část budovy se jim podařilo uchránit, vznikla škoda za miliardu korun. „Z hlediska konstrukce nezbylo vůbec nic,“ zhodnotil tehdy stroze následky nehody statik Petr Macháň.
„Místo požáru bylo vedle skleněné výlohy. Vlivem zahoření došlo k prasknutí výlohy a náhlý přívod čerstvého vzduchu způsobil, dá se říct, zvýšenou intenzitu hoření,“ uvedla mluvčí policie Iva Knolová k vyšetřování vzniku požáru.
Oficiální příčinou byl podle kriminalistů zapnutý elektrický vařič v kuchyňce jednoho z výstavních stánků, který stál poblíž hořlavých sprejů. Viníka už ale kriminalisté nenašli.
Dlouholeté spory
Cestu k rekonstrukci jedné z pražských ikonických staveb od vyhoření až dosud doprovázela složitá jednání a dlouhá zdržení. Magistrát totiž po požáru požadoval od společnosti Incheba, která měla areál v pronájmu, odškodné. Firma se ale mezitím přejmenovala a skončila v insolvenci.
Tehdejší primátor Pavel Bém sice prohlásil, že se bude zasazovat za znovuvybudování zničené části Průmyslového paláce, samotná architektonická soutěž ale byla vypsána až v roce 2010. Vítězně z ní vyšel projekt architekta Jakuba Cíglera. Počítal i s úpravami okolí, město ale nakonec plány odložilo a k návrhům na obnovu projektu se magistrát dostal až o pět let později.
Pražští zastupitelé rozhodli v roce 2018 o vypsání nové zakázky. Nynější vedení města ji ale v říjnu 2019 nakonec zrušilo, neboť byla vypsána chybně. Oprava se tak opět zpozdila a město mohlo zahájit stavbu až letos.
Jubilejní zemská výstava i komunistické sjezdy
Budova Průmyslového paláce je stará více než 130 let. Byla postavena podle návrhu architekta Bedřicha Münzbergera u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Celou budovu tehdy stihli postavit už za necelých devět měsíců, přičemž stavaře ještě zdržela povodeň v roce 1890, která zatopila velkou část budovaného Výstaviště.
V českých zemích šlo o vůbec první montovanou ocelovou konstrukci kombinovanou se sklem. Dominanta Výstaviště Praha se stala oceňovanou technickou, ale i uměleckou památkou, přestože původně mělo jít jen o dočasnou stavbu.
V padesátých letech objekt sloužil i politice. Na pokyn komunistické vlády se tehdy hlavní sál přeměnil na společenský a taneční prostor. Královskou korunu na věži vystřídala rudá hvězda. Kvůli výročním zasedáním strany se změnilo se i jeho jméno, a to na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
Po roce 1989, kdy se budova vrátila ke svému původnímu názvu, se v ní pořádaly například knižní veletrhy a další velké komerční akce.