Průmyslový palác tvoří od roku 1891 dominantu pražského Výstaviště. Už deset let ale jeho západní křídlo tvoří jen plátěné provizorium, a architektonická památka tak ztratila svou majestátní symetrii. Večer 16. října 2008 totiž začalo v jednom z výstavních stánků kvůli zapnutému elektrickému vařiči hořet a oheň se rychle rozšířil. Hasičům se přes obětavé nasazení již podařilo zachránit před zničením jen střední a východní část paláce.
Průmyslový palác už deset let čeká na opravu vyhořelého křídla
K likvidaci požáru, který dosáhl obrovských rozměrů, byly nasazeny více než dvě stovky hasičů. K profesionálům, kteří se sjeli z celé Prahy, se přidali i dobrovolní hasiči. Oheň se podařilo dostat pod kontrolu zhruba za hodinu a půl, zničení velké části historické stavby to ale přesto nezabránilo. Škoda na architektonické památce dosáhla přibližně miliardy korun, a požár se tak zařadil mezi nejničivější polistopadové události svého druhu.
Požár Průmyslového paláce na Výstavišti v roce 2008 (zdroj: ČT24)
Ihned po požáru tehdejší pražský primátor Pavel Bém řekl, že bude prosazovat znovuvybudování paláce, trvalo ale dva roky, než Praha vyhlásila na dostavbu objektu architektonickou soutěž. Z ní vyšel vítězně návrh architekta Jakuba Ciglera, který počítal i s výraznými úpravami okolí. V roce 2013 ale hlavní město tyto plány odložilo a trvalo dalších pět let, než se plány na obnovu Průmyslového paláce – a tentokrát už skromnější – podařilo dovést do stádia projektu.
Letos v září začala Praha hledat dodavatele stavby, která by měla přijít na 1,25 miliardy korun a při které se kromě obnovy zničené konstrukce dostaví také podchod pod staronovým levým křídlem paláce. Začít stavět by se mělo podle předpokladů pražských radních příští rok a termín dokončení zatím není jasný. Budovatelé Jubilejní výstavy přitom postavili objekt za necelých devět měsíců, a to je ještě zdržela povodeň v září 1890, která zatopila dvě třetiny budovaného výstaviště.
Překvapivá lehkost a elegance
Průmyslový palác, běžně označovaný za secesní, ve skutečnosti ale vystavěný před téměř 130 lety spíše ve slohu zvaném historismus, je dílem architektů Bedřicha Münzbergera, mimo jiné autora Palackého mostu a později spoluautora prvního systému památkové péče v Čechách, a Františka Prášila, projektanta Petřínské rozhledny. První Münzbergerův návrh na zděný objekt přitom komitét výstavy zamítl, projekt železného paláce však již „lehkostí a elegancí v kompozici každého překvapil“.
Vznikla tak v českých zemích vůbec první montovaná ocelová konstrukce kombinovaná se sklem. A aby kovová struktura stavby nevypadala jen tak „užitkově“, reprezentativní eleganci dodaly Průmyslovému paláci zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Nad ní se klene střešní kopule, z níž stoupá k nebi věž s hodinami, uprostřed ve volném prostoru pak vede k vrcholu točité schodiště. Špička střední věže sahá až do výšky 51 metrů.
Vnější výzdobu zděné architektury s historizujícím dekorem navrhoval v roce 1891 Bedřich Ohmann, v roce 1899 ji doplnil Alois Dryák. Průčelí původně zdobil portál se sochami českých velikánů, v křídlech byly busty významných českých techniků. Vnitřní úprava byla dílem architekta Josefa Fanty, na výzdobě se podílel i Mikoláš Aleš. Kvůli ceněné autentické ocelové konstrukci byl Průmyslový palác zapsán jako součást Výstaviště na seznamu kulturních památek.
Poúnorový komunistický režim dal paláci přídomek „sjezdový“, protože se v něm konala výroční setkání strany. Také ho mezi roky 1952 až 1954 výrazně přebudoval. Podle projektu architekta Pavla Smetany byl vstupní portál zbaven dekorací (zadní portál ale zůstal v původní podobě), přistavěly se nové klenby. Královskou korunu na věži vystřídala rudá hvězda. Jako součást Parku kultury a oddechu Julia Fučíka také stále hostil velké výstavy, koncerty a další akce.