Slovanská epopej dostane novou budovu na Výstavišti, ohlásili pražští radní

Praha chce umístit Slovanskou epopej Alfonse Muchy do budovy, která vznikne dostavbou komplexu Lapidária na Výstavišti. Náklady na stavbu zahrnující opravu Lapidária jsou odhadovány na 580 milionů korun. Rozhodnutí pražských radních oznámila primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Radní rovněž schválili rekonstrukci historické budovy Lapidária. Záměr rady musí ještě potvrdit zastupitelé.

„Výhodou tohoto řešení je, že za dva a půl roku by už Slovanská epopej mohla mít domov, jaký si po celou dobu zaslouží, a my tím navíc podpoříme rozvoj Výstaviště, protože epopej na to místo jistě přiláká velké množství lidí,“ komentuje rozhodnutí radních primátorka Krnáčová.

Zrcadlový odraz Lapidária

Nový dům má zrcadlově odrážet půdorysem i hmotou budovu Lapidária. Z urbanistického hlediska má pak novostavba doplnit historickou budovu. Výstavní prostor, v kterém by byla plátna umístěna, by byl vysoký 11,5 metru a zároveň by nabízel dostatečný odstup od rozměrných obrazů.

„Rada dnes rovněž zadala odboru majetku, aby vybral zhotovitele stavby,“ řekl radní Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice). Podle něj by mohla být v historické budově umístěna také další Muchova díla.

Lapidárium na Výstavišti
Zdroj: Tereza Šandová/ČTK

Celkové náklady 580 milionů korun zahrnují stavbu nové budovy i kompletní rekonstrukci historické budovy Lapidária, která je za hlavním vstupem na Výstaviště. Jde o jeden z původních pavilonů jubilejní výstavy z roku 1891, který je v dezolátním stavu.

První exponáty zde byly instalovány už sedm let po Jubilejní výstavě a sbírka byla poprvé představena veřejnosti v roce 1905. Kvůli havarijnímu stavu byla budova mezi lety 1967 a 1993 uzavřena.

Devět pláten z cyklu je nyní vystaveno v Brně. Zbylých 11 je v depozitáři Galerie hlavního města. „Začátkem července začneme připravovat rámy a od 19. července budou vystavena v galerii v Obecním domě k příležitosti 100. výročí vzniku Československa,“ řekl Wolf.

Epopej byla do Prahy převezena z Moravského Krumlova

Praha hledá vhodné místo pro epopej už roky. Ze zámku v Moravském Krumlově byla před volbami v roce 2010 převezena do Prahy do Veletržního paláce, kde byla nějakou dobu vystavena.

Plánována byla mimo jiné stavba nové budovy na Letné nebo na Těšnově. Od této varianty Praha ustoupila kvůli nutné změně územního plánu, která by stavbu prodloužila. Loni plátna na několik týdnů vycestovala do Japonska, kde je vidělo přes 660 tisíc diváků.

Hlavní město se o obrazy dlouhodobě soudí s Muchovým příbuzným Johnem Muchou, který tvrdí, že město se vlastníkem cyklu nikdy nestalo, protože nesplnilo umělcovu podmínku a nevybudovalo pro plátna samostatné výstavní prostory. Spor se dostal až k Nejvyššímu soudu, který případ letos v květnu vrátil k novému projednání. Důvodem je to, že soudy nedostatečně odůvodnily verdikty, kterými dílo přiznaly Praze.

Alfons Mucha maloval Slovanskou epopej na zámku Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let. Tvoří ji 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa. Epopej je od roku 2010 zařazena na seznam kulturních památek.

  • Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů zachycuje mytické dějiny Čechů i dalších Slovanů. 
  • Alfons Mucha na epopeji začal pracovat v roce 1910, dokončil ji v roce 1928. Jedná se o vrchol jeho tvorby.
  • Poprvé bylo jedenáct pláten z cyklu Slovanské epopeje vystaveno v roce 1919 v pražském Klementinu.
  • V letech 1920 a 1921 už obrazy získávaly světový věhlas na expozicích v New Yorku a Chicagu.
  • Celá epopej pak byla poprvé k vidění v roce 1928 v pražském Veletržním paláci a malby přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy.
  • Během války byla plátna ukryta a byla poškozena vlhkostí, světlo světa znovu spatřila až roku 1963 na zámku v Moravském Krumlově.
  • Právě Moravský Krumlov pak bojoval proti tomu, aby byla plátna převezena do Prahy. Argumentoval podobně jako John Mucha: že pro epopej není v hlavním městě odpovídající výstavní prostor.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Krávy, Jezero a Barva duše. Tři české romány vznikly pro Frankfurt

Tři české autorky – Iva Hadj Moussa, Veronika Opatřilová a Ludmila Svozilová – mají šanci svými dosud nevydanými prózami zaujmout zahraniční čtenáře. Umožňuje jim to vítězství v soutěži Román pro Frankfurt, která provází tuzemskou účast na letošním Frankfurtském knižním veletrhu. Česko bude v říjnu čestným hostem této největší akce svého druhu na světě.
před 6 mminutami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 23 mminutami

Nový seriál Filter turbulence dospívání nepřikrášluje

V iVysílání už je kompletně dostupný nový seriál Filter. Šestidílný příběh o dospívání o přechodu do nové životní etapy zároveň Česká televize vysílá každou středu, počínaje 2. zářím.
před 1 hhodinou

VideoFilmové premiéry: Dokonalý den, 33 kroků či Zápas století

Česká romantická komedie Dokonalý den svede dohromady dva protiklady, které se přitahují. V hlavních rolích Vladimír Polívka a Kateřina Marie Fialová. Snímek Sex a smrt v kempu Miasma se inspiroval poetikou slasher hororů, jako je Noční můra v Elm Street nebo Halloween. Česko-slovenský počin na pomezí dokumentu a fikce 33 kroků inscenuje skutečnou událost rasistického útoku na Roma Milana Daniela, který ve filmu ztvárnil sám sebe. Historické drama Samuraj a vězeň má být poctou japonským historickým velkofilmům. A sportovní dokument Zápas století se vrací ke čtvrtfinále fotbalového mistrovství světa v roce 1986, do něhož se promítlo politické napětí i osobní osudy hráčů.
před 3 hhodinami

Clooney převzal na benátském filmovém festivalu Zlatého lva za celoživotní dílo

Americký herec a režisér George Clooney při středečním zahajovacím ceremoniálu benátského filmového festivalu převzal Zlatého lva za celoživotní dílo. Pětašedesátiletý Clooney patří mezi nejznámější tváře Hollywoodu a časté hosty benátského festivalu, který ve středu zahájil svůj 83. ročník. Ceremoniálu se zúčastnil po boku své manželky Amal Clooneyové.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoJubileum Václava Havla připomenou přednášky, divadelní hra či videomapping

Václav Havel by letos oslavil devadesáté narozeniny. Jubileum prvního polistopadového prezidenta připomene řada akcí. Například přehlídka digitálního umění Signal Festival nabídne videomapping ukrajinské umělkyně Svitlany Reinish inspirovaný Havlem na fasádě Staroměstské radnice. Festival Havel ALIVE na Pražském hradě zase chce bývalého prezidenta připomenout napříč uměleckými formami: divadlem, hudbou, uměním a designem, filmem a sérií přednášek a debat.
před 17 hhodinami

Zemřel režisér a scenárista Jean-Paul Rappeneau

Ve věku 94 let v úterý v Paříži zemřel francouzský filmový režisér a scenárista Jean-Paul Rappeneau, který natočil mimo jiné cenami ověnčený snímek Cyrano z Bergeracu z roku 1990 s Gérardem Depardieuem v hlavní roli. Agentuře AFP to ve středu oznámil jeden z jeho synů.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

Registr umělců za první rok čítá na pět set lidí

Za první rok fungování Registru umělců získalo status umělce více než 480 lidí, vyplývá z dat ministerstva kultury. Status umělce je jednou z podmínek, jak mohou od loňského roku dotyční dosáhnout na peníze od státu. Ty by pak měli využít k další tvorbě nebo vzdělávání v oboru. Část umělců považuje nově zavedený status za zbytečný. Ostatní podmínky pro získání dotací jsou totiž podle nich nastavené tak, že na peníze velká část lidí z kulturní obce vůbec nedosáhne.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.