Slovanská epopej dostane novou budovu na Výstavišti, ohlásili pražští radní

Praha chce umístit Slovanskou epopej Alfonse Muchy do budovy, která vznikne dostavbou komplexu Lapidária na Výstavišti. Náklady na stavbu zahrnující opravu Lapidária jsou odhadovány na 580 milionů korun. Rozhodnutí pražských radních oznámila primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Radní rovněž schválili rekonstrukci historické budovy Lapidária. Záměr rady musí ještě potvrdit zastupitelé.

„Výhodou tohoto řešení je, že za dva a půl roku by už Slovanská epopej mohla mít domov, jaký si po celou dobu zaslouží, a my tím navíc podpoříme rozvoj Výstaviště, protože epopej na to místo jistě přiláká velké množství lidí,“ komentuje rozhodnutí radních primátorka Krnáčová.

Zrcadlový odraz Lapidária

Nový dům má zrcadlově odrážet půdorysem i hmotou budovu Lapidária. Z urbanistického hlediska má pak novostavba doplnit historickou budovu. Výstavní prostor, v kterém by byla plátna umístěna, by byl vysoký 11,5 metru a zároveň by nabízel dostatečný odstup od rozměrných obrazů.

„Rada dnes rovněž zadala odboru majetku, aby vybral zhotovitele stavby,“ řekl radní Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice). Podle něj by mohla být v historické budově umístěna také další Muchova díla.

Lapidárium na Výstavišti
Zdroj: Tereza Šandová/ČTK

Celkové náklady 580 milionů korun zahrnují stavbu nové budovy i kompletní rekonstrukci historické budovy Lapidária, která je za hlavním vstupem na Výstaviště. Jde o jeden z původních pavilonů jubilejní výstavy z roku 1891, který je v dezolátním stavu.

První exponáty zde byly instalovány už sedm let po Jubilejní výstavě a sbírka byla poprvé představena veřejnosti v roce 1905. Kvůli havarijnímu stavu byla budova mezi lety 1967 a 1993 uzavřena.

Devět pláten z cyklu je nyní vystaveno v Brně. Zbylých 11 je v depozitáři Galerie hlavního města. „Začátkem července začneme připravovat rámy a od 19. července budou vystavena v galerii v Obecním domě k příležitosti 100. výročí vzniku Československa,“ řekl Wolf.

Epopej byla do Prahy převezena z Moravského Krumlova

Praha hledá vhodné místo pro epopej už roky. Ze zámku v Moravském Krumlově byla před volbami v roce 2010 převezena do Prahy do Veletržního paláce, kde byla nějakou dobu vystavena.

Plánována byla mimo jiné stavba nové budovy na Letné nebo na Těšnově. Od této varianty Praha ustoupila kvůli nutné změně územního plánu, která by stavbu prodloužila. Loni plátna na několik týdnů vycestovala do Japonska, kde je vidělo přes 660 tisíc diváků.

Hlavní město se o obrazy dlouhodobě soudí s Muchovým příbuzným Johnem Muchou, který tvrdí, že město se vlastníkem cyklu nikdy nestalo, protože nesplnilo umělcovu podmínku a nevybudovalo pro plátna samostatné výstavní prostory. Spor se dostal až k Nejvyššímu soudu, který případ letos v květnu vrátil k novému projednání. Důvodem je to, že soudy nedostatečně odůvodnily verdikty, kterými dílo přiznaly Praze.

Alfons Mucha maloval Slovanskou epopej na zámku Zbiroh od roku 1910 celkem 18 let. Tvoří ji 20 velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa. Epopej je od roku 2010 zařazena na seznam kulturních památek.

  • Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů zachycuje mytické dějiny Čechů i dalších Slovanů. 
  • Alfons Mucha na epopeji začal pracovat v roce 1910, dokončil ji v roce 1928. Jedná se o vrchol jeho tvorby.
  • Poprvé bylo jedenáct pláten z cyklu Slovanské epopeje vystaveno v roce 1919 v pražském Klementinu.
  • V letech 1920 a 1921 už obrazy získávaly světový věhlas na expozicích v New Yorku a Chicagu.
  • Celá epopej pak byla poprvé k vidění v roce 1928 v pražském Veletržním paláci a malby přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy.
  • Během války byla plátna ukryta a byla poškozena vlhkostí, světlo světa znovu spatřila až roku 1963 na zámku v Moravském Krumlově.
  • Právě Moravský Krumlov pak bojoval proti tomu, aby byla plátna převezena do Prahy. Argumentoval podobně jako John Mucha: že pro epopej není v hlavním městě odpovídající výstavní prostor.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.