Loňská výstava rozměrných pláten Alfonse Muchy v Tokiu byla třetí nejnavštěvovanější výstavou výtvarného umění na světě. „Bronz“ Slovanská epopej získala v žebříčku nejpopulárnějších expozicí, které podle průměrného denního počtu návštěvníků sestavil časopis The Art Newspaper. Za tři měsíce Muchovo dílo zhlédlo celkem 657 350 lidí, denní průměr dosáhl 8505 návštěvníků.
Slovanská epopej v Tokiu byla třetí nejnavštěvovanější výtvarnou výstavou na světě
Nejvíce zájemců denně přitahovala loni výstava děl japonského sochaře z přelomu 12. a 13. století s názvem Unkei: Mistr buddhistického sochařství, která byla k vidění rovněž v Tokiu. Průměrná denní návštěvnost přesahovala jedenáct tisíc lidí, návštěníků ji celkem vidělo 600 439, což je méně než v případě Slovanské epopeje, protože tato výstava trvala kratší dobu.
Na druhém místě žebříčku skončila pařížská výstava obrazů impresionistů a postimpresionistů. Díla shromáždil před revolucí v roce 1917 ruský sběratel Sergej Ščukin, jeho sbírka je považována za jednu z nejvýznamnějších soukromých sbírek moderního umění na světě. Do budovy Nadace Louise Vuittona v Paříži se na obrazy slavných mistrů, jako je Henri Matisse, Pablo Picasso či Paul Cézanne, přišlo podívat více než 1,2 milionu lidí a denní průměr návštěvníků byl 8926 osob.
Deset nejpopulárnějších výstav roku 2017 podle průměrné denní návštěvnosti:
- Unkei: Mistr buddhistického sochařství, Národní muzeum v Tokiu
- Ikony moderního umění: Ščukinova sbírka, Nadace Louise Vuittona, Paříž
- Alfons Mucha, Národní centrum umění, Tokio
- Painters' Painters, galerie Saatchi, Londýn (zdarma)
- Jajoi Kusamaová: Moje věčná duše, Národní centrum umění, Tokio
- Mondrian a De Stijl, Kulturní centrum Brazilské banky, Rio de Janeiro (zdarma)
- Ken Jacobs: Hosté, Guggenheimovo muzeum, Bilbao
- Bill Viola: Retrospektiva, Guggenheimovo muzeum, Bilbao
- Georg Baselitz: Hrdinové, Guggenheimovo muzeum, Bilbao
- Van Gogh a roční období, Národní galerie státu Viktorie, Melbourne
V první desítce je rovněž další tokijská výstava, tentokrát představující díla výstřední současné výtvarnice Jajoi Kusamaové, která bývá označována za pokračovatelku pop artu, či výstava v brazilském Riu de Janeiro věnovaná nizozemskému uměleckému hnutí De Stijl a jeho zástupci, průkopníkovi abstraktního malířství Pietu Mondrianovi. Časopis upozorňuje, že tato výstava byla pro návštěvníky přístupná zdarma.
Epopej v zahraničí přinesla úspěch i kritiku
Všech dvacet Muchových monumentálních pláten s mytologickými výjevy bylo v zahraničí vystaveno vůbec poprvé a možná i naposledy. Zájem o Slovanskou epopej v Národním centru umění v Tokiu zvedl i císařský pár, který se k návštěvníkům výstavy připojil.
Zahraniční zápůjčku Muchova životního díla, které je momentálně ve správě Galerie hlavního města Prahy, v Česku přitom provázela kritika. Část odborníků a také malířův vnuk John Macha se obávali, že opětovné smotávání a rozmotávání při převozu by mohlo plátna poškodit, stejně jako rozdílné klimatické podmínky. Podle vyjádření GHMP se ale Slovanská epopej vrátila z Tokia v neporušeném stavu.
V letošním roce by měla být vystavena v Praze, v Obecním domě. Současné vedení hlavního města by pro epopej také rádo vybudovalo samostatný prostor, o vhodném místě se diskutuje už dlouho. Mezi možnostmi se objevuje Těšnov, Vítkov nebo Revoluční ulice.
Spory se vedou také o to, komu vlastně Slovanská epopej patří. Loni v říjnu pražský městský soud pravomocně potvrdil, že cyklus náleží Praze, nikoli rodině Alfonse Muchy. John Mucha proti verdiktu podal dovolání k Nejvyššímu soudu.