Pražští zastupitelé ve čtvrtek po několikahodinové diskuzi schválili rozpočet na příští rok. Počítá s příjmy zhruba 105,8 miliardy a výdaji 109,42 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovnají peníze z vlastních zdrojů z minulých let. Na investice je vyčleněno asi 21,32 miliardy korun, což je oproti letošnímu rozpočtu o 1,12 miliardy víc.
Nejvíce peněz dá hlavní město do oblasti dopravy, a to jak v běžných výdajích, tak v investicích. Běžné výdaje dosáhnou asi 88,1 miliardy korun, což je zhruba o 3,4 miliardy více než v letošním rozpočtu. Z celkové částky zamíří 28,67 miliardy korun na dopravu. V případě investic plánuje město dát z celkové částky na dopravu 9,45 miliardy korun.
Největší investicí bude pokračování stavby linky metra D, na kterou je vyčleněno 3,1 miliardy korun. Dalších 2,8 miliardy korun město převede z peněz, které se na stavbu metra nevyčerpaly v letošním roce. V příštím roce chce dopravní podnik začít razit tunely mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory.
Kromě linky metra D budou největšími investičními položkami rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce na Výstavišti za 1,35 miliardy korun, přestavba torza budovy Nová Palmovka na sídlo Evropské agentury pro kosmický program (EUSPA) za 850 milionů korun, stavba tramvajové vozovny v Hloubětíně za 761,5 milionu korun či budování Dvoreckého mostu mezi Prahou 4 a Prahou 5 za 715 milionů korun.
Pražský magistrát také vypíše tendr s předpokládanou hodnotou osm miliard korun bez DPH na stavbu dopravního terminálu na smíchovském nádraží. Terminál nahradí autobusové nádraží Na Knížecí, bude zahrnovat i záchytné parkoviště P+R. Stát má do konce roku 2030.
Hřib: Prioritou je MHD
„Pro nás je zásadní prioritou MHD a v tomto duchu je připraven i ten rozpočet na příští rok. Tam je tedy především nová trať v horní části Václavského náměstí, nákup nových tramvají nebo třeba pokračující stavba Dvoreckého mostu,“ uvedl náměstek pražského primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).
Velkou položkou je také Pavilon Arktida v pražské zoo za 1,2 miliardy, přičemž celkem má hlavní město na projekty příští rok vyhrazených 21 miliard, tedy necelou pětinu rozpočtu. „Samozřejmě moje přání je, aby ta částka byla vyšší, procentuálně, ale je to podmíněné tím, abychom byli schopni zajistit kompletní provoz města,“ uvedl pražský radní pro oblast financí Zdeněk Kovářík (ODS).
Druhou nejnákladnější rozpočtovou kapitolou v běžných výdajích je školství s částkou 27,51 miliardy korun. Asi 5,78 miliardy korun půjde do zdravotnictví a sociální oblasti a přes tři miliardy na městskou infrastrukturu a stejná částka na bezpečnost. Kovářík v souvislosti s běžnými výdaji zmínil letos schválenou změnu financování městských částí, díky které dostanou v příštím roce meziročně o 1,32 miliardy korun více.
Z programu na podporu takzvaných nultých ročníků, který spolufinancuje Dětský fond OSN (UNICEF), rozdělí magistrát asi 13,4 milionu korun na podporu mladých Ukrajinců na středních školách. Cílem je mimo jiné zvýšit předpoklady mladých uprchlíků z Ukrajiny pro studium na střední či vysoké škole.
V příjmech získá město podle rozpočtu v příštím roce 74,65 miliardy korun z daní a necelých 2,9 miliardy z nedaňových příjmů. Takzvané transfery, tedy peníze od státu, dosáhnou přibližně 28,25 miliardy korun. Oproti rozpočtu na letošní rok, který schválili zastupitelé loni v prosinci, je celková suma příjmů meziročně zhruba o 6,15 miliardy korun vyšší.
Nacher: Rozpočet je udržovací
„Ten rozpočet je udržovací, provozní náklady rostou a vlastně tam není nic, co by bylo výjimečného,“ podotkl opoziční zastupitel Patrik Nacher (za ANO). „Ten rozpočet, tak jak je navržen, bohužel myslí víc na ledního medvěda než na místa na středních školách. Úplně tam chybí peníze na lanovku do Bohnic,“ uvedl také další opoziční zastupitel Jan Čižinský (Praha sobě). V rozpočtu podle něj chybí dostatek peněz také na pokračování rekonstrukce Barrandovského mostu, na projekty zvýšení bezpečnosti chodců či na již připravené tramvajové a autobusové zastávky.
V diskuzi zejména zastupitelé postupně navrhovali různé úpravy a navýšení rozpočtu, které se z většiny do finálního dokumentu nedostaly. Jednou z výjimek je úprava, kterou navrhl Patrik Nacher a která se týkala finanční pomoci Izraeli. Zastupitelé změnili název čtvrtmiliardové rezervy původně určené na pomoc Ukrajině tak, že z ní lze čerpat i na dary na podporu Izraele. Zastupitelé také schválili navýšení běžných výdajů o 65 milionů korun na granty určené pro rozvoj sociálních služeb.
Pro letošní rok schválili zastupitelé rozpočet s příjmy 99,65 miliardy a výdaji 104,88 miliardy korun. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovná hlavní město mimo jiné penězi od státu. Na investice bylo vyčleněno zhruba 20,2 miliardy korun. Podoba rozpočtu se během roku mění podle aktuálního vývoje hospodaření. V Praze vládne koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN. V opozici je ANO, Praha Sobě a SPD.
