Plošné nošení roušek i připravenost Karlovarska na další vývoj pandemie byly tématem debaty krajských kandidátů

Nahrávám video
1. část předvolební debaty krajských lídrů pro Karlovarský kraj
Zdroj: ČT24

I plošné zavedení roušek, které musí lidé z rozhodnutí vlády nosit od čtvrtka,  hodnotili v předvolební debatě krajští kandidáti v Karlovarském kraji. Mluvili také o tom, jak se region zatím vypořádal s pandemií koronaviru a jak je připraven na její další fáze.

Eva Valjentová za KSČM rozumí rozhodnutí vlády. Dodala také, že když lidé budou sami k sobě disciplinovaní, tak jsme schopni šíření pandemie zastavit a nemusíme se propracovat k dalším horším opatřením, které by pak mohly i zasáhnout ekonomiku. Zároveň si však myslí, že vláda měla vyzývat lidi k tomuto kroku dříve.

Naproti tomu kandidátka za SPD Karla Maříková s plošným rozhodnutím nesouhlasí, protože nemá smysl. Podle ní by mělo platit jen tam, kde je ohnisko nákazy. Lidé by roušky měli nosit jen v regionu, kde je větší nákaza. Upozornila také, že někteří lidé nosí roušku třeba 14 dnů, zatímco se prodýchá za dvě až čtyři hodiny. Pokud se lidé nachází v místě, kde není žádná nákaza „tam opravdu postrádám smysl takového opatření.“

Zavedení roušek je vzhledem k současnému vývoji nezbytný a logický krok, jen měl přijít dříve, myslí si Josef März, kandidující za VOK – Volba pro kraj s podporou hnutí Karlovaráci. Roušku považuje za preventivní opatření, možná se s ní ani nemuselo přestávat. „Řada lidí se bouřila, nicméně vidíme, kam epidemie postoupila.“ Odkázal přitom na některé státy, které roušky ponechaly na některých místech a takovým problémům nečelí. 

Jiný názor měl pak Petr Kulhánek za STAN – Starostové a nezávislí společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09. Podle něj jde o překotné rozhodnutí, ze dne na den a je v rozporu s tím, o čem byli občané předtím informováni. Popírá to podle něj předsevzetí vlády a princip semaforu, nikoliv plošná opatření. Navrhl by, aby komunikace s občany měla logiku a návaznost na předchozí oznámení. Není pro to, aby toto opatření bylo plošné. 

Rychlé rozhodnutí vlády o zavedení povinnosti nosit roušky hájil kandidát ANO Petr Kubis. „Myslím si, že toto opatření je oprávněné, je na místě.“ Situace se mění z hodiny na hodinu, to jsme si sami zažili v Karlovarském kraji, zdůraznil. Je potřeba na ni okamžitě reagovat a to vláda musí dělat. „A to se i stalo,“ dodal. 

Zástupce Pirátů Josef Janů řekl, že nezná přesně usnesení vlády a měl by mnoho otázek na jeho konkrétní provádění. Věří, že ve čtvrtek nebude všechno jinak a budeme držet aspoň nějakou časovou osu. Hovořil také o zodpovědnosti každého za své zdraví a tahle opatření k tomu podle něj nedávají žádný prostor. Jasně by definoval, co je tím ohrožujícím: vzdálenost, pobyt v tom místě.  „Všechno řešíme, snažíme se dávat lidem rozkazy,“ dodal kriticky.

Kandidát koalice ODS a KDU-ČSL s podporou Soukromníků Karel Jakobec uvedl, že někdy mu to připadá chaotické, na druhou stranu nárůst je alarmující. „Pokud zůstane jen u toho, tak jsem celkem spokojen,“ uvedl s tím, že rouška nikomu neublíží. Ale pokud opět začnou opatření, která povedou ke zbrždění ekonomického růstu, tak to by považoval ze velmi nešťastné. Zmínil rovněž, že zatímco na jaře všichni šili, teď už nevěří, že lidé budou opět tak disciplinovaní jako byli v květnu.

Disciplínu občanů nabourává především to, jak chaoticky jsou ta opatření vydávána, kritizoval kroky vlády kandidát ČSSD Michal Červenka. „Myslím si, že je čas na vznik Ústředního krizového štábu, protože ministerstvo zdravotnictví a premiér tak často mění opatření, že lidé ztratili důvěru v to, že opravdu fungují.“ Nemají podle něho žádnou návaznost.

„Já když slyším slovo rouška, tak já o tom píšu všude kde se dá, protože rouška je už noční můra, “ řekl kandidát za uskupení Zdraví Sport Prosperita Petr Ajšman. S odkazem na různá nařízení, na počty lidí, kde se kdy mohou shromažďovat, mu to nepřijde jako profesionální řízení. Dodal, že vše je především o hygieně, mytí rukou, dodržování hygienických předpisů v MHD či veřejných prostorách. „Nemyslím si, že by rouška zamezila šíření koronaviru,“ doplnil. 

Jaký byl uplynulý půlrok v Karlovarském kraji a jak dál

V další části předvolební debaty hovořili kandidáti o zdravotní situaci v Karlovarském kraji za poslední půlrok i o některých opatřeních do budoucna.

März (VOK – Volba pro kraj s podporou hnutí Karlovaráci) považuje za jeden z největších problémů kraje špatnou dostupnost primární zdravotní péče, nedostatek praktických lékařů pro děti i dospělé. Vedení kraje by mělo podle něj podporovat dostupnost péče i v menších obcích. Kraj ve spolupráci s obcemi může zajistit dotacemi bydlení pro lékaře i třeba zajištění práce pro jeho celou rodinu. 

„To se samozřejmě děje. Karlovarský kraj přijal před dvěma lety program, kterým dotujeme náborovým příspěvkem jak zdravotní personál, tak lékaře,“ reagoval Jakobec (ODS a KDU-ČSL s podporou Soukromníků). Dodal, že u praktiků je to běh na delší trať. Tam má kraj nástroje velmi omezené, dodal. Nevýhodou Karlovarského kraje je pak to, že nemá fakultní nemocnici a není tak atraktivní jako velká centra, navíc je zde konkurence z Německa. 

Nahrávám video
Záznam předvolební debaty – Karlovarský kraj
Zdroj: ČT24

Valjentová (KSČM) uvedla, že kraj měl možná rychleji reagovat na nástup nemoci, zaznamenat vznikající problémy. Připomněla také situaci s lokální nákazou na Chebsku a oslabením chebské nemocnice, „než bylo nastartováno zásobování.“

Kubis (ANO) oponoval tomu, že by se zde něco zanedbalo. Hovořil o doporučení zákazu návštěv ve všech nemocnicích a všech pobytových sociálních službách. Unikátnost kraje vidí v tom, že se podařilo situaci v Chebu vyřešit v řádu několika hodin ve spolupráci s premiérem, všemi ministry, armádou a hasiči. 

Kulhánek (STAN – Starostové a nezávislí společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09) v diskusi uvedl, že se při pomoci různým skupinám občanů, kdy se kraj dokázal postarat o rizikové skupiny, zapomnělo na pendlery. Řekl například, že pro ně chyběly informace, které se musely zajišťovat mimo hejtmanství.  

Janů (Piráti) s tímto hodnocením nesouhlasil. Domnívá se, že kraj reagoval rychle a na jeho stránkách se objevilo dostatek informací. Ten, kdo nebyl informován, tak nebyl informován jenom proto, že nesledoval oficiální stránky Karlovarského kraje, uvedl. Dodal, že je to na osobní zodpovědnosti každého.

Červenka (ČSSD) doufá, že se vedení kraje poučilo z počátku šíření nemoci a že nemocnice, hasiči i další jsou dostatečně vybaveni ochrannými prostředky. „Neověřoval jsem si to, dávám na informace, které proudí z médií. Ale víme, že na jaře také proudily informace od ministra zdravotnictví a nakonec se ukázalo, že to nebyla pravda,“ řekl. 

Ajšman (Zdraví Sport Prosperita) si naopak nemyslí, že je kraj připraven na případné zhoršení situace. Podle něj by měl zajistit veškeré hygienické prostředky, dále roušky – i když si o nich já myslím svoje –, a to nejen pro lidi z první linie. Ale třeba i pro řidiče autobusů, uklízečky či lidi ze služeb. Za důležitý krok by považoval také uklidnit situaci, nestrašit lidi a vysvětlovat jim základní hygienické postupy. 

Maříková (SPD) si myslí, že nemocnice jsou připraveny na případný nápor těžších případů nakažených lidí. „Podle informací, které mám, tak máme dostatek ventilovaných lůžek.“ Domnívá se, že kraj se dostatečně připravil a že menší celky to zvládají lépe než větší celek, kdy vláda dávala chaotická opatření. „A naopak kraj se z toho chaosu vzpamatoval a velmi včasně zareagoval.“

Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.

  • Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
  • Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
  • Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 9 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 21 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026
Načítání...