Plošné nošení roušek i připravenost Karlovarska na další vývoj pandemie byly tématem debaty krajských kandidátů

Nahrávám video
1. část předvolební debaty krajských lídrů pro Karlovarský kraj
Zdroj: ČT24

I plošné zavedení roušek, které musí lidé z rozhodnutí vlády nosit od čtvrtka,  hodnotili v předvolební debatě krajští kandidáti v Karlovarském kraji. Mluvili také o tom, jak se region zatím vypořádal s pandemií koronaviru a jak je připraven na její další fáze.

Eva Valjentová za KSČM rozumí rozhodnutí vlády. Dodala také, že když lidé budou sami k sobě disciplinovaní, tak jsme schopni šíření pandemie zastavit a nemusíme se propracovat k dalším horším opatřením, které by pak mohly i zasáhnout ekonomiku. Zároveň si však myslí, že vláda měla vyzývat lidi k tomuto kroku dříve.

Naproti tomu kandidátka za SPD Karla Maříková s plošným rozhodnutím nesouhlasí, protože nemá smysl. Podle ní by mělo platit jen tam, kde je ohnisko nákazy. Lidé by roušky měli nosit jen v regionu, kde je větší nákaza. Upozornila také, že někteří lidé nosí roušku třeba 14 dnů, zatímco se prodýchá za dvě až čtyři hodiny. Pokud se lidé nachází v místě, kde není žádná nákaza „tam opravdu postrádám smysl takového opatření.“

Zavedení roušek je vzhledem k současnému vývoji nezbytný a logický krok, jen měl přijít dříve, myslí si Josef März, kandidující za VOK – Volba pro kraj s podporou hnutí Karlovaráci. Roušku považuje za preventivní opatření, možná se s ní ani nemuselo přestávat. „Řada lidí se bouřila, nicméně vidíme, kam epidemie postoupila.“ Odkázal přitom na některé státy, které roušky ponechaly na některých místech a takovým problémům nečelí. 

Jiný názor měl pak Petr Kulhánek za STAN – Starostové a nezávislí společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09. Podle něj jde o překotné rozhodnutí, ze dne na den a je v rozporu s tím, o čem byli občané předtím informováni. Popírá to podle něj předsevzetí vlády a princip semaforu, nikoliv plošná opatření. Navrhl by, aby komunikace s občany měla logiku a návaznost na předchozí oznámení. Není pro to, aby toto opatření bylo plošné. 

Rychlé rozhodnutí vlády o zavedení povinnosti nosit roušky hájil kandidát ANO Petr Kubis. „Myslím si, že toto opatření je oprávněné, je na místě.“ Situace se mění z hodiny na hodinu, to jsme si sami zažili v Karlovarském kraji, zdůraznil. Je potřeba na ni okamžitě reagovat a to vláda musí dělat. „A to se i stalo,“ dodal. 

Zástupce Pirátů Josef Janů řekl, že nezná přesně usnesení vlády a měl by mnoho otázek na jeho konkrétní provádění. Věří, že ve čtvrtek nebude všechno jinak a budeme držet aspoň nějakou časovou osu. Hovořil také o zodpovědnosti každého za své zdraví a tahle opatření k tomu podle něj nedávají žádný prostor. Jasně by definoval, co je tím ohrožujícím: vzdálenost, pobyt v tom místě.  „Všechno řešíme, snažíme se dávat lidem rozkazy,“ dodal kriticky.

Kandidát koalice ODS a KDU-ČSL s podporou Soukromníků Karel Jakobec uvedl, že někdy mu to připadá chaotické, na druhou stranu nárůst je alarmující. „Pokud zůstane jen u toho, tak jsem celkem spokojen,“ uvedl s tím, že rouška nikomu neublíží. Ale pokud opět začnou opatření, která povedou ke zbrždění ekonomického růstu, tak to by považoval ze velmi nešťastné. Zmínil rovněž, že zatímco na jaře všichni šili, teď už nevěří, že lidé budou opět tak disciplinovaní jako byli v květnu.

Disciplínu občanů nabourává především to, jak chaoticky jsou ta opatření vydávána, kritizoval kroky vlády kandidát ČSSD Michal Červenka. „Myslím si, že je čas na vznik Ústředního krizového štábu, protože ministerstvo zdravotnictví a premiér tak často mění opatření, že lidé ztratili důvěru v to, že opravdu fungují.“ Nemají podle něho žádnou návaznost.

„Já když slyším slovo rouška, tak já o tom píšu všude kde se dá, protože rouška je už noční můra, “ řekl kandidát za uskupení Zdraví Sport Prosperita Petr Ajšman. S odkazem na různá nařízení, na počty lidí, kde se kdy mohou shromažďovat, mu to nepřijde jako profesionální řízení. Dodal, že vše je především o hygieně, mytí rukou, dodržování hygienických předpisů v MHD či veřejných prostorách. „Nemyslím si, že by rouška zamezila šíření koronaviru,“ doplnil. 

Jaký byl uplynulý půlrok v Karlovarském kraji a jak dál

V další části předvolební debaty hovořili kandidáti o zdravotní situaci v Karlovarském kraji za poslední půlrok i o některých opatřeních do budoucna.

März (VOK – Volba pro kraj s podporou hnutí Karlovaráci) považuje za jeden z největších problémů kraje špatnou dostupnost primární zdravotní péče, nedostatek praktických lékařů pro děti i dospělé. Vedení kraje by mělo podle něj podporovat dostupnost péče i v menších obcích. Kraj ve spolupráci s obcemi může zajistit dotacemi bydlení pro lékaře i třeba zajištění práce pro jeho celou rodinu. 

„To se samozřejmě děje. Karlovarský kraj přijal před dvěma lety program, kterým dotujeme náborovým příspěvkem jak zdravotní personál, tak lékaře,“ reagoval Jakobec (ODS a KDU-ČSL s podporou Soukromníků). Dodal, že u praktiků je to běh na delší trať. Tam má kraj nástroje velmi omezené, dodal. Nevýhodou Karlovarského kraje je pak to, že nemá fakultní nemocnici a není tak atraktivní jako velká centra, navíc je zde konkurence z Německa. 

Nahrávám video
Záznam předvolební debaty – Karlovarský kraj
Zdroj: ČT24

Valjentová (KSČM) uvedla, že kraj měl možná rychleji reagovat na nástup nemoci, zaznamenat vznikající problémy. Připomněla také situaci s lokální nákazou na Chebsku a oslabením chebské nemocnice, „než bylo nastartováno zásobování.“

Kubis (ANO) oponoval tomu, že by se zde něco zanedbalo. Hovořil o doporučení zákazu návštěv ve všech nemocnicích a všech pobytových sociálních službách. Unikátnost kraje vidí v tom, že se podařilo situaci v Chebu vyřešit v řádu několika hodin ve spolupráci s premiérem, všemi ministry, armádou a hasiči. 

Kulhánek (STAN – Starostové a nezávislí společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09) v diskusi uvedl, že se při pomoci různým skupinám občanů, kdy se kraj dokázal postarat o rizikové skupiny, zapomnělo na pendlery. Řekl například, že pro ně chyběly informace, které se musely zajišťovat mimo hejtmanství.  

Janů (Piráti) s tímto hodnocením nesouhlasil. Domnívá se, že kraj reagoval rychle a na jeho stránkách se objevilo dostatek informací. Ten, kdo nebyl informován, tak nebyl informován jenom proto, že nesledoval oficiální stránky Karlovarského kraje, uvedl. Dodal, že je to na osobní zodpovědnosti každého.

Červenka (ČSSD) doufá, že se vedení kraje poučilo z počátku šíření nemoci a že nemocnice, hasiči i další jsou dostatečně vybaveni ochrannými prostředky. „Neověřoval jsem si to, dávám na informace, které proudí z médií. Ale víme, že na jaře také proudily informace od ministra zdravotnictví a nakonec se ukázalo, že to nebyla pravda,“ řekl. 

Ajšman (Zdraví Sport Prosperita) si naopak nemyslí, že je kraj připraven na případné zhoršení situace. Podle něj by měl zajistit veškeré hygienické prostředky, dále roušky – i když si o nich já myslím svoje –, a to nejen pro lidi z první linie. Ale třeba i pro řidiče autobusů, uklízečky či lidi ze služeb. Za důležitý krok by považoval také uklidnit situaci, nestrašit lidi a vysvětlovat jim základní hygienické postupy. 

Maříková (SPD) si myslí, že nemocnice jsou připraveny na případný nápor těžších případů nakažených lidí. „Podle informací, které mám, tak máme dostatek ventilovaných lůžek.“ Domnívá se, že kraj se dostatečně připravil a že menší celky to zvládají lépe než větší celek, kdy vláda dávala chaotická opatření. „A naopak kraj se z toho chaosu vzpamatoval a velmi včasně zareagoval.“

Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.

  • Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
  • Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
  • Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 23 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...