Kraje dopadly podle kandidátů na jihomoravského hejtmana v koronavirové krizi dost možná ze všech nejhůře. Devět lídrů stran s nejvyšším volebním potenciálem se v předvolební debatě České televize shodlo na tom, že i bez toho, že vláda vzala část peněz ze sdílených daní, je Jihomoravský kraj při přerozdělování veřejných peněz oproti jiným krajům znevýhodněn. Mají ambici pokusit se to změnit. Kandidáti do krajských voleb diskutovali také o podpoře firem v kraji nebo o investicích do silnic.
Jihomoravský kraj dostává na obyvatele méně peněz než jiné regiony, zlobí se kandidáti na hejtmana. Chtějí změnu
Předvolební debata: Jihomoravský kraj - 2. část (zdroj: ČT24)
Vláda letos podpořila podnikatele, které těžce zasáhla krize způsobená jarním omezením společenského a ekonomického života, mimo jiné částí peněz, které by jinak dostaly obce a kraje. Jak připomněl předseda Svazu měst a obcí, kyjovský starosta a lídr Starostů pro jižní Moravu (STAN + SOL) František Lukl (nestr.), obcím se podařilo u vlády vybojovat náhradu, krajům však ne – alespoň prozatím.
„Kraje si to nevydupaly, myslím, že byly málo razantní,“ dodal starosta obce Velatice a lídr KDU-ČSL Jan Grolich (KDU-ČSL). Důsledkem podle něj nyní je, že musí kraje ve svých rozpočtech nejvíce škrtat.
Jenomže jednotliví kandidáti se shodli i na tom, že Jihomoravský kraj je při přerozdělování daní bit i bez toho. Současný hejtman a lídr ANO Bohumil Šimek (nestr.) označil svůj region za jeden z „krajů pod čarou ponoru“. Asociace krajů podle něj sice jednala o změně v rozpočtovém určení daní, ale dohodu se nepodařilo schválit před tím, než se do Česka rozšířila covidová pandemie. „Dohoda, která se čtyři roky tvořila, je na bodu mrazu,“ podotkl.
Poslanec a jednička krajské kandidátky SPD Jan Hrnčíř (SPD) by chtěl, aby krajům začaly plynout peníze z daní navázaných na silniční dopravu – ostatně právě kraje zodpovídají za údržbu podstatné části silnic v republice. „Doufám, že se podaří změnit, že kraje začnou dostávat podíl ze silniční daně a daně z minerálních olejů,“ upřesnil.
Méně investic, nebo více dluhů?
To, že má Jihomoravský kraj relativně málo peněz dlouhodobě a nyní v době krize ještě méně, také znamená, že si musí rozmýšlet plánované investice. Podle náměstka hejtmana Jana Vituly (TOP 09), který do voleb vede kandidátku Spolu pro Moravu (TOP 09 + Zelení + Moravské zemské hnutí + Idealisté.cz + LES), je namístě odložit připravované velké investice.
„Jejich realizace trvá dlouho – několik let. My potřebujeme dopady řešit teď hned,“ poukázal. Chtěl by proto naopak přidat peníze na menší investice. „Když se budou opravovat školy nebo nemocnice, zaměstnávají se lokální firmy, umíte zakázky rychle rozdělit, ty věci jdou svižně a peníze se ihned objeví v ekonomice,“ soudí Vitula.
S tím souhlasí i krajský lídr Pirátů Lukáš Dubec (Piráti). Toho, že by odklad velkých investic nakonec znamenal, že se vůbec neuskuteční, se nebojí. „EU chystá velký záchranný balíček. Během dvou až tří let by mělo do ČR přitéct spoustu peněz. Je třeba nachystat projekty a investiční akce. Z tohoto pohledu nevidím problém v tom, že se větší investice odsunou,“ podotkl.
Kraj skutečně některé investice zatím neuskuteční, hejtman Šimek přitom zdůraznil, že se neruší. „Investice jsme posunuli v čase. V koronakrizi byla výběrová řízení, která se posunula. Není to, že škrtáme investice,“ uvedl.
Lídr ODS, která kandiduje s podporou Svobodných a hnutí Starostové a osobnosti pro Moravu Jiří Nantl (ODS) však s odkládáním velkých investic nesouhlasí. „Významnější investice, zejména dopravní, bych neodsouval, naopak bych je prioritizoval,“ řekl. Vitulova myšlenka na upřednostnění malých investic se mu nezdá. „Dopad také bude jenom velmi omezený,“ míní Nantl.
Investice především by upřednostnil také Aleš Sekanina (Moravané), který je dvojkou na kandidátce Moravanů. „Kraj by měl co nejméně škrtat i za cenu toho, že se pravděpodobně dostane do deficitních rozpočtů. Jestliže máme deficit státního rozpočtu 500 miliard, tak by byl malý zázrak, kdyby kraj mohl hospodařit bez deficitního rozpočtu,“ vyzval.
Podle Jana Grolicha je ale s podivem, že kraj v době krize škrtá hlavně investice, zatímco na peníze, které má pro sebe, nesáhl. „Myslím, že jsme mohli škrtat i v jiných kapitolách, než jsou investice a dotace: v provozu kraje a zřizovaných organizací. Provozní peníze jsme neškrtali,“ doporučil.
Náměstek hejtmana a volební lídr ČSSD Marek Šlapal (ČSSD) je ale přesvědčen, že to není možné. „Provoz například sociálních organizací Jihomoravského kraje je nejlevnější ze všech zřizovatelů,“ uvedl. Sám se však podobně jako Aleš Sekanina nebrání tomu, aby se kraj kvůli investicím zadlužil. Je přesvědčen, že při krizi před deseti lety to zafungovalo. Připomněl, že i tehdy si vzal kraj úvěr.
„Díky tomuto úvěru se dnes chlubíme inovačním centrem, chlubíme se domovy seniorů. Je tudy cesta. Samozřejmě se nemůžeme zadlužit tak, že by nás to zruinovalo,“ poznamenal Šlapal.
Část volebních lídrů by byla pro to, aby stát krajům poskytl část peněz, které si napůjčoval. Jak upozornil František Lukl, bylo by to přínosné i pro něj. „Každou korunu, kterou nám pošlou, vracíme v DPH v 21 procentech do státního rozpočtu. Zaměstnáváme tím lidi a jejich odvody jdou také do státního rozpočtu,“ zdůraznil.
Jan Hrnčíř a Aleš Sekanina věří, že by Jihomoravskému kraji také prospělo, kdyby úzce spolupracoval s ostatními moravskými kraji. „Základem prosperity každého moravského kraje je prosperita celé Moravy,“ argumentoval kandidát Moravanů. Podle Hrnčíře by bylo nejlepší vrátit se k zemskému uspořádání. „Zřízení krajské, které máme (…), je neefektivní. Je drahé a kraje typu Karlovarského jsou nesmyslné,“ míní.
Kandidáti na jihomoravské zastupitele, případně na hejtmana, hovořili také o možnostech, jak podpořit místní podnikatele. Vesměs chválili fungování krajského inovačního centra, Jan Grolich a Jiří Nantl jsou však přesvědčeni, že má malý dosah mimo Brno.
„Inovační centrum je skvěle fungující organizace, která sem láká a udržuje dobré firmy, které se rozvíjejí a mají velký přesah do zahraničí. My bychom rádi přesunuli tyto aktivity do regionů, protože na Znojemsku, na Břeclavsku jsou tyto dopady minimální,“ řekl lidovecký lídr.
Vedoucí kandidátky ODS + Svobodných + Starostů a osobnosti by potom chtěl, aby kraj kromě „výběrového“ inovačního centra podobným způsobem podporoval i podnikatele, kteří nechtějí své obory inovovat. „Spousta lidí, kteří chtějí začít své drobné podnikání v menších městech a na vesnicích, nechtějí nabízet inovativní projekty typu startupů, ale chtějí otevřít kadeřnictví, květinářství, potřebují přípravu ve školách a podpůrnou podnikatelskou síť. Toto může kraj podpořit,“ uvedl. Podle náměstka Vituly ale to již funguje. „Jihomoravské inovační centrum většinu těch věcí realizuje. Na školách běží program na podporu podnikavosti,“ upozornil.
S dálnicí již opatrně
Oproti minulosti jsou krajští politici opatrní ve vztahu k jedné z jihomoravských dálnic. Byť jde o státní investici, před minulými krajskými volbami některé strany hovořily o rychlém dokončení dálnice D52, která má vést z Brna na hranice s Rakouskem a navázat na rakouskou dálnici z Vídně.
Náměstek Šlapal připustil, že byla chyba v krajské politice upozorňovat na dálnici, zároveň ale podotkl, že před čtyřmi lety vypadala situace nadějně. „Kraj na posledním zastupitelstvu před koncem minulého volebního období schválil to, co pro to kraj může maximálně udělat. To znamená koridor, vymezení místa, kudy povede dálnice. Že se to nepodařilo realizovat, neleží na kraji,“ řekl lídr ČSSD.
Podle Jiřího Nantla byla chyba, že se „krajská politika nechala uvrtat do toho, že její prioritou se stala dálnice, kterou staví vláda“. Na regionální úrovni jsou podle něj zásadní jiné dopravní stavby. „Musíme dnes hlavně řešit průjezdnost středně velkých měst. (…) Kraj by měl mít ve své strategii, že z bodu A do bodu B se dostaneme v nějakém čase – ať už veřejnou dopravou, nebo autem,“ vyzval.
Potíž je však v tom, že kraj utrácí mnoho peněz jen za to, že udržuje stávající silnice, které mu patří, sjízdné. Potíže jsou dvojího původu. Jednak jde o peníze, kterých je nyní ještě méně. „Jihomoravský kraj má 4000 kilometrů silnic. V posledních letech kolem 200 kilometrů za dvě miliardy opravil. Je to o tom, kolik finančních prostředků má,“ poznamenal František Lukl.
Hejtman Šimek ovšem upozornil, že na opravy silnic dostal kraj letos od státu osm miliard. Problém s údržbou spočívá podle něj i v něčem jiném – totiž v nedostatečné legislativě, kvůli které některé investice váznou. „Chybí nám dobrý stavební zákon a zákon o liniových stavbách,“ připomněl.
Nedostatek peněz, který se táhne napříč plánováním investic v Jihomoravském kraji, ať jde o školy, nebo silnice, by potom chtěl Jiří Nantl vyřešit prostřednictvím krajského návrhu zákona na změnu financování krajů. Nevadilo by mu přitom ani, kdyby zákon neprošel parlamentem. Návrh by podle něj hlavně posloužil tomu, „aby donutil vládu a parlament říct, že považuje za správné, že na jednoho Jihomoravana jde polovina peněz než na občany jiných krajů“.
Lukáš Dubec by potom v oblasti dopravních investic chtěl, aby kraj utrácel své finance uvážlivě. „To znamená zaměřit se na silnice, které jsou v nejhorším stavu,“ doporučil. Jan Grolich by se potom nebránil tomu, aby se dělaly hlavně menší opravy povrchu vozovek místo náročných komplexních rekonstrukcí. Věří, že by to vyšlo levněji. „Ať se raději třikrát upraví povrch než patnáct let čekat na kompletní rekonstrukci,“ uzavřel.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.