Pouliční umělci se zvířaty se už v ulicích Prahy téměř neobjevují. Jejich vystupování, takzvaný busking, zakázala vyhláška, která platí od konce roku 2024. Lidé ji nyní porušují jen výjimečně. Podle mluvčí městské policie Ireny Seifertové šlo loni zhruba o dvacet případů. Ochránci zvířat ale upozorňují, že někteří buskeři zákaz obchází nebo se přesouvají do jiných lokalit a měst.
„V roce 2025 jsme řešili kolem dvaceti případů – jedná se o kvalifikovaný odhad. Za protiprávní jednání jsme uložili pokuty v celkové výši pět tisíc korun,“ uvedla pro ČT mluvčí Seifertová. Přestupky strážníci řeší hlavně v centru, například v Karlově a Mostecké ulici nebo na Starých zámeckých schodech.
Praha zavedla zákaz novelou vyhlášky o buskingu v listopadu 2024. Úprava zakazuje jak aktivní zapojení zvířat do vystoupení, tak jejich samotnou přítomnost. „Novela vyhlášky výrazným způsobem situaci ovlivnila, a to k lepšímu. Aktuálně je vystupování se zvířaty ojedinělé,“ dodala Seifertová.
Za porušení vyhlášky mohou policisté na místě uložit pokutu až deset tisíc korun, obvykle se ale podle Seifertové částka pohybuje kolem jednoho tisíce. „Vyšší pokutu nejsou buskeři schopni na místě uhradit,“ upřesnila. V případě podezření na týrání může úřad zvíře také odebrat. V minulosti se to podle mluvčí týkalo hlavně hadů a sov. „Případy odebrání zvířat jsou velmi komplikované a zdlouhavé, trvají několik hodin,“ doplnila.
Bernardýni jako lákadlo pro turisty
Důvodem zákazu byla podle vyjádření magistrátu především bezpečnost. „Pokud jsou při nadměrném hluku a ruchu zvířata vystavena stresovým situacím, není možné jejich chování předvídat,“ uvedlo tehdy město v tiskové zprávě krátce před zavedením novely.
Na problém ale dlouhodobě upozorňovala i veřejnost a organizace na ochranu zvířat. Kritiku často směřovali na konkrétní případ ženy vystupující s velkými plemeny psů a podmínky, ve kterých zvířata trávila dlouhé hodiny. „V roce 2024 jsme řešili opakovaně problém s ženou rumunské národnosti a bernardýny, která si do Prahy přijela ‚vydělat‘ peníze před Vánocemi. Kvůli této ženě jsme nechali část vyhlášky přeložit do rumunštiny,“ přiblížila Seifertová s tím, že vystavené pokuty žena vždy uhradila.
Podle ochránců zvířat za podobnými případy často stojí organizované skupiny. „Jde o vypočítavost a mnohdy byznys mezinárodních gangů a organizovaných skupin profesionálních žebráků, například z Rumunska. Zvířata degradují na pouhé živé rekvizity, které fasují jako ‚pracovní nástroje‘,“ uvedl mluvčí neziskové organizace Obránci zvířat Pavel Buršík. Podle něj si tyto skupiny záměrně vybírají výrazná plemena, jako jsou právě bernardýni, která přitahují pozornost turistů.
Podle Pavly Dorničové z odborného úseku Nadace na ochranu zvířat se skupiny v Praze objevují i po zavedení zákazu. „Změnu vyhlášky hodnotíme velmi pozitivně, důležité je však její dodržování a vymáhání zákazu. I přes zákaz se rumunský gang s bernardýny objevil loni před Vánocemi v Praze opět,“ upozornila. Policie podle ní často dotyčné z místa jen vykáže a ti se následně přesunou jinam, případně do dalších měst.
„Zaznamenali jsme tyto aktivity opakovaně například v Brně nebo v Liberci. V Brně sice platí zákaz žebrání, ale tyto skupiny jej často obcházejí tím, že přidají hru na hudební nástroj a vydávají se za pouliční umělce, u kterých pes tvoří jakousi kulisu. Bylo by proto namístě, aby i další turisticky vytížená města následovala příkladu Prahy a upravila své vyhlášky tak, aby podobné zneužívání zvířat nebylo možné nijak obcházet,“ doplnil Buršík.











