V předvolební debatě Kraje Vysočina se hovořilo o Dukovanech a nedostatku lékařů

4. 9. 20244. 9. 2024|Zdroj: ČT24

84 minut

Předvolební debata: Kraj Vysočina

Zdroj: ČT24

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. Ve středu 4. září se věnovala Kraji Vysočina.

ČT zveřejnila výzkum volebního potenciálu před krajskými volbami

V první části debaty hosté diskutovali o tom, jak se kraj připravuje na největší energetický projekt v historii Česka, tedy na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. V tendru zvítězila jihokorejská společnosti KHNP nad americkým Westinghousem a francouzskou EDF.

Martin Kukla (ANO) věří, že dostavba jaderné elektrárny bude pro Kraj Vysočina přínosná. „My jaderné elektrárny a další bloky potřebujeme. Pokud chceme zavírat hnědouhelné elektrárny, musíme rychle stavět ty jaderné,“ soudí. V opačném případě by podle něj lidé trpěli nedostatkem elektřiny, která by navíc byla velmi drahá. Stát by měl vlastnit energetickou infrastrukturu, myslí si. Kukla také vyjádřil obavu, že s přílivem velkého množství pracovníků stoupne v kraji kriminalita. „Je to bezpečnostní riziko a jde to za investorem, který pracovníky bude shánět,“ uvedl s tím, že pokud investor doveze cizince, jde o bezpečnostní riziko.

Lídr kandidátky Společně se Starosty pro občany (ODS, TOP 09, STO) Vítězslav Schrek sdělil, že věří odborníkům, kteří vládě doporučili společnost KHNP. „Myslím, že cena byla rozhodující, řekl bych i bezpečnostní rizika,“ uvedl. Míní také, že se kraj dokáže s KHNP dohodnout na předjednaných záležitostech, například na podílu subdodávek. Až šedesát procent subdodávek by mělo být od českých firem, připomněl. Premiér Petr Fiala (ODS) mu prý potvrdil, že tomu tak skutečně bude. Schrek dále prozradil, že se společností ČEZ a vládními představiteli probíhají jednání o tom, aby obce v určitém perimetru elektrárny měly určitá zvýhodnění.

Lídr kandidátky Starostové pro Vysočinu (STAN, SNK, ED) Adam Joura stavbu nových reaktorů podporuje. „Chceme, aby to bylo přínosem zejména pro místní,“ poznamenal. Z příprav na dostavbu prý nervózní není. Podle něj je potřeba kromě infrastruktury zajistit rovněž bezpečnost. „Jsme bezpečný region, je to naše deviza. Nesmíme si to nechat rozbít v jakékoliv z oblastí,“ prohlásil. Očekává, že v souvislosti s dostavbou přijde asi deset tisíc pracovníků. „To se ale bude (v průběhu stavby) měnit a bude se měnit i skladba profesí,“ řekl. Na dotaz, zda by obce v kraji mohly mít levnější energie, odpověděl, že si není jistý.

Hana Hajnová (Piráti) rovněž uvedla, že dostavbu nových jaderných bloků podporuje. „Aktivně pracujeme na tom, aby tato investice byla pro kraj příležitostí, abychom tuto příležitost dokázali využít na maximum,“ podotkla. Dostavba podle ní přinese i nové pracovní příležitosti. Až stavba skončí, tak to bude příležitost pro rozvoj dalších firem na Vysočině, míní. Největší výzvou podle ní bude ubytování pro pracovníky. Hajnová také podotkla, že podle toho, jak rychle a za jakou cenu se nové reaktory postaví, se bude odvíjet cena elektrické energie. „Nejen pro Kraj Vysočina, ale i pro celou Českou republiku,“ zdůraznila.

Radek Koten (SPD, Trikolora a PRO) si myslí, že korejská společnost KHNP, která tendr na dostavbu Dukovan nedávno vyhrála, byla z firem, které byly k tendru připuštěny, určitě nejlepší volbou. Za přijatelnou považuje i cenu za dostavbu. „Jen bych si přál, aby tam byl vysoký podíl českých subdodavatelů, protože to samozřejmě znamená, že většina peněz zůstane v České republice,“ prohlásil. Pro celý region se jedná o velkou příležitost i do budoucna, myslí si. Obavy má z potenciálního bezpečnostního rizika, které dle něj může nastat s příchodem zahraničních stavebníků. „Je potřebné, aby ti dělníci byli nějak bezpečnostně prověřeni,“ řekl. Dodal, že Česko samo má mnoho kvalifikovaných odborníků.

Anna Knoflíčková (Nezávislá kandidátka) má za to, že je dostavba Dukovan velkou technickou výzvou a projektem obrovského rozvoje lidských zdrojů. Představuje podle ní příležitost i pro střední školy na Vysočině či vysokou školu v Jihlavě. „Mohou se soustředit na vzdělávací programy, díky kterým budou (studenti) nacházet pracovní uplatnění jako kvalifikované pracovní síly v oborech jaderné energetiky a souvisejících,“ řekla. Kompenzace některým občanům za to, že v jejich kraji funguje jaderná elektrárna, považuje za legitimní. Jako důležitou vnímá i otázku ukládání jaderného odpadu. „Myslím si, že více pravomocí a informací mají dostávat obce, kde by to plánované úložiště mělo být,“ řekla.

Karolína Kubisková (Přísaha) uvedla, že její strana dostavbu jaderných bloků podporuje, protože bude pro kraj přínosem. „Jsem z bezpečnostního hlediska ráda, že to jsou Jihokorejci,“ zmínila k výherci tendru KHNP, který podle ní disponuje třeba moderními technologiemi. Vyzdvihla vysokou dohodnutou účast českých firem na projektu. „Mohlo by to být za nás ještě více, ale jsme za to rádi,“ řekla. S příchodem zahraničních pracovníků by se podle ní měla podchytit bezpečnostní rizika, podle závěrů Přísahy může být potřeba zaplnit až deset tisíc nových pracovních míst. „Jsme také kraj s nejnižším počtem policistů,“ poznamenala. Řekla, že odmítá úložiště jaderného odpadu na Vysočině.

Pavel Janoušek (KDU-ČSL) považuje dostavbu nových jaderných reaktorů v Dukovanech za významnou akci pro celou Vysočinu. „Podporuje to významnou část regionu, celá Třebíč na tom vyrostla,“ řekl. Bude to příležitost nejenom pro kraj, ale i pro všechny obce a podnikatele v kraji, dodal. Zatím je ale prý otázkou, zda přinese dostavba Dukovan obcím v kraji levnější elektřinu. „Věřím, že až bude dostavěno, tak nám to pomůže,“ uvedl. Kriticky se vyjádřil třeba k otázce umístění úložišť jaderného odpadu na Vysočině. „Česká republika v této věci postupuje velice špatně,“ myslí si. V zahraničí, konkrétně ve Francii a ve Finsku, je prý postup v určování úložišť lepší. „S tímto výběrem (...) výrazně nesouhlasím a nesouhlasím v této chvíli s jeho umístěním na Vysočině,“ prohlásil.

Ustavující zasedání zastupitelstva Vysočiny muselo po minulých volbách počkat na rozsudek

Další téma, které Kraj Vysočina řeší, je nedostatek lékařů. Chybějí nejen pediatři, ale i praktici pro dospělé a další specializovaní lékaři. Kraj nedostatek řeší například stipendii pro mladé mediky nebo náborovými příspěvky. Od roku 2010 vyplatil přes sedmdesát milionů korun.

Martin Kukla (ANO) si myslí, že Kraj Vysočina lékaře nedostatečně finančně podporuje. „Jinak bychom jich měli dostatek,“ je přesvědčený. Lékaře je podle něj nutné motivovat a částku nastavit takovou, aby chtěli do regionu přijít. Konkrétní číslo ale neuvedl. Kukla dále zdůraznil, že lékařům kraj musí nabídnout dostupné služby a „živá města“. Potřeba je také navýšit kapacity vysokých škol, aby absolventů lékařských fakult bylo více, myslí si.

Lídr uskupení Společně se Starosty pro občany (ODS, TOP 09, STO) Vítězslav Schrek uvedl, že finanční prostředky v zajištění lékařské péče v současné době nejsou vším. „My to zkoušíme – vyplatili jsme 71 milionů na všemožných podporách. (...) Myslím, že je to o hledání jiných cest,“ soudí. V této souvislosti zmínil například návrh na zřízení takzvaného „head huntera“, tedy někoho, kdo by se věnoval zájemcům o studium medicíny třeba už na střední škole.

Lídr uskupení Starostové pro Vysočinu (STAN, SNK, ED) Adam Joura poznamenal, že v celé České republice chybí asi čtyři a půl tisíce lékařů. „Vysočina musí být tím nejlepším krajem, co se týče lákání lékařů. Nejen z celé České republiky, ale i ze zahraničí,“ prohlásil. Problémem podle něj mimo jiné je i chování zdravotních pojišťoven. „Když si starosta najde šikovného lékaře, tak (pojišťovny) třeba zdržují uzavření smlouvy nebo preferují, aby byl ve velkém městě,“ upozornil.

Hana Hajnová (Piráti) prohlásila, že peníze lékařů nepředstavují problém. Spousta absolventů lékařských fakult jsou podle ní ženy. „Během studia si medička třeba najde životního partnera,“ podotkla s tím, že bariérou pro to, aby absolventka medicíny pak přišla na Vysočinu, je, že její partner tam nenajde adekvátní práci. „Jedním z klíčových řešení proto není přidávat peníze lékařům, ale zajistit více a lépe placených míst tak, abychom byli konkurenceschopní,“ dodala.

Radek Koten (SPD, Trikolora a PRO) míní, že řešení nedostatku lékařů na Vysočině je běh na dlouhou trať. Slíbil ale, že za čtyři roky se situace určitě změní. „Je nutné lékaře tady v kraji nějakým způsobem stabilizovat, ti, kteří dostudují, by měli mít tady v kraji příležitost pracovat za velmi dobré finanční prostředky,“ prohlásil. Konkrétně by chtěl lépe odměňovat lékaře, kteří už na Vysočině jsou, tak, aby neodcházeli do zahraničí, spíše než aby se sháněli z jiných krajů nebo z ciziny. „Je zcela stěžejní, aby tady pracovalo více lékařů,“ řekl.

Anna Knoflíčková (Nezávislá kandidátka) by ráda využila ve správě kraje své manažerské dovednosti z pozice bývalé ředitelky mateřské a základní školy. V otázce zdravotnictví vidí možnost, že by kraje vypisovaly grantové programy na podporu samospráv menších obcí, které jsou nedostatkem lékařů zasaženy především. Lidé z nich musí často za lékařskou péčí daleko dojíždět, připomněla. „Mohly by buď zmodernizovat stávající ordinace pediatrů a stomatologů, kteří už budou třeba přicházet do důchodového věku, nebo i stavět nové,“ řekla.

Karolína Kubisková (Přísaha) vidí problém i ve školství, na Vysočině je podle ní jen málo zdravotnických oborů. „Logicky, když nám mladí lidé chodí studovat medicínu do jiných krajů, najdou si tam partnera a mnohdy tam i zůstanou,“ zmínila. Důležité je také neriskovat odchody zdravotníků, které Vysočina má, dodala. Upozornila na problém s údajně nevyhovujícími či nefunkčními přístroji v sanitkách a zdravotnických vrtulnících. Podle ní je Vysočina jediný kraj v Česku, který takové přístroje používá.

Podle Pavla Janouška (KDU-ČSL) je situace ve zdravotnictví na Vysočině důležitá. Zmínil, že mu samotnému vadí, jak špatně je v kraji zdravotní péče dostupná, stejně jako to, že za ní lidé musejí často poměrně daleko dojíždět. „Byli bychom rádi, kdyby se (lékaře) podařilo přiblížit do obcí,“ prohlásil. Je dále přesvědčený o tom, že tamní zdravotní záchranná služba pracuje kvalitně a že se pacienti nemusejí znepokojovat zprávami o údajně nefunkčních přístrojích v sanitkách. „Věřím, že se dělá vše pro to, aby to bylo v pořádku,“ řekl.

ČT oslovila uskupení kandidující v Kraji Vysočina, která se nedostala do debaty