Rok 2023 je zřejmě nejteplejším rokem v historii měření. Během středy to po zveřejnění dat za říjen v předstihu oznámila unijní služba Copernicus. Minulý měsíc byl přitom nejteplejším říjnem v měřených dějinách s průměrnou teplotou vzduchu při povrchu země 15,30 stupně Celsia.
Letošní rok je zřejmě nejteplejším v historii měření, tvrdí v předstihu program Copernicus
Podle služby Copernicus už je téměř jisté, že letošní rok se stane nejteplejším v historii měření. „V tomto případě mluvíme o naprosto marginální nejistotě. Pravděpodobnost, že se bude jednat o nejteplejší rok, je téměř stoprocentní,“ ujistil v 90' ČT24 vedoucí oddělení klimatických služeb Ústavu globální změny Akademie věd Aleš Farda.
Stejně jako předtím září, tak i uplynulý říjen byl tím nejhřejivějším v měřených dějinách. Naměřená průměrná teplota 15,30 stupně je o 0,85 stupně Celsia vyšší než průměrná říjnová teplota v období mezi lety 1991 až 2020. Zároveň je o 0,40 stupně vyšší, než tomu bylo v předchozím nejteplejším říjnu roku 2019.
Podle programu EU pro sledování atmosféry a klimatických změn byla globální teplotní anomálie pro říjen 2023 druhou nejvyšší ze všech měsíců v souboru dat ERA5. Ten využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě, a to hned po září 2023.
Minulý měsíc byl o 1,7 stupně teplejší než odhad říjnového průměru za období mezi lety 1850 až 1900, které bylo stanoveno jako referenční období před průmyslovou revolucí.
Průměrná globální teplota je letos nejvyšší
V dosavadním letošním kalendářním roce, tedy od ledna do října, je průměrná globální teplota nejvyšší v historii měření, a to oproti předindustriálnímu průměru o 1,43 stupně. O 0,10 stupně pak prvních letošních deset měsíců překonalo desetiměsíční průměr roku 2016, který je zatím dosud nejteplejším zaznamenaným kalendářním obdobím.
„V říjnu 2023 došlo k výjimečným teplotním anomáliím, které následovaly po čtyřech měsících, kdy byly překonány globální teplotní rekordy. Téměř s jistotou můžeme říci, že rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii měření a v současnosti je o 1,43 stupně Celsia vyšší než předindustriální průměr,“ konstatovala zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.
Pro samotnou Evropu byl letošní říjen čtvrtým nejteplejším říjnem v historii měření, o 1,30 stupně teplejším, než byl průměr z let 1991 až 2020. Říjen byl kromě toho šestým měsícem v řadě, kdy rozsah antarktického mořského ledu zůstal na rekordně nízké úrovni pro toto roční období, přičemž měsíční hodnota byla o jedenáct procent nižší než průměr.
V Česku byl říjen třetí nejteplejší v historii měření
I v českém kontextu je letošek značně teplým rokem, což potvrdil říjen. Od roku 1961, kam sahají podrobné záznamy Českého hydrometeorologického ústavu, byla průměrná celoměsíční teplota třetí nejvyšší po letech 1966 a 2001. Tehdy byla shodně 11,3 stupně Celsia, letošní říjnový průměr dosáhl 11,1 stupně.
Ve srovnání s průměrem let 1991 až 2020 bylo o 2,9 stupně Celsia tepleji, přičemž tepleji bylo letos v říjnu na Moravě a ve Slezsku – 11,6 stupně oproti 10,9 stupně v Čechách. Značně nadprůměrný byl také počet říjnových letních dnů, kdy maximum přesáhlo 25 stupňů Celsia. Bylo jich sedm, více meteorologové zaznamenali jen v roce 1961.
Srážkově byl říjen podle Českého hydrometeorologického ústavu průměrný. Napršelo 51 milimetrů, což představuje 104 procent průměru z let 1991 až 2020.