Praha – Po dva večery se výtvarník Petr Nikl v pražském Divadle Archa vrací do dětství a v multimediálním představení rozehrává černobílý melodram. Autobiografická sonda času se převážně odehrává mezi nebem a zemí – ve vzduchu. Jako název zpěvohry, inspirované nafukovacími hračkami jeho matky Libuše Niklové, si vybral slova dětské písně. Já jsem tvůj zajíc, vzkazuje Nikl v Arše 5. a 6. května.
Další ze svých hravých představení označil výtvarník jako „černobílý melodram“. „Černobílý proto, že si vybavuji 60. léta černobíle. Nebyla barevná fotografie, nebyl barevný film, takže si vše vybavuji stříbřitě. A tohle byl pokus přenést tu stříbřitost do divadla,“ vysvětlil Nikl. Navíc nedávno po více než čtyřiceti letech objevil rodinný snímek natočený na amatérský formát Super 8, kde poprvé sám sebe spatřil v pohybu jako dvouleté děcko. Také proto se na scéně neobjeví žádné barvy.
Nikl na jevišti kombinuje světelné efekty s videoprojekcemi a zpěvem, který někdy místo slov doplňují i hravé pískavé melodie. „Do akcí na jevišti, improvizovaně lehce infantilních, se nepustím sám, ale s druhým hudebníkem Miroslavem Černým a s hybatelem Ondřejem Eremiášem,“ doplnil jména spolupracovníků na jeho projektu.
K vytvoření hravě rozevlátého představení se nechal inspirovat tvorbou své matky Libuše Niklové, jejíž jméno si lidé spojují především s návrhy nafukovacích hraček. Výtvarník před rokem připravil výstavu věnovanou tvorbě své maminky, jejíž díla byla nejprve mačkací, pak natahovací a nakonec nafukovací. Uvědomil si prý, že vlastně v průběhu třiceti let, ať už vědomě, či podvědomě, používal formy jejího designu, který ho ovlivnil.
Komorní melodram vznikl souběžně s výstavou Hračky Libuše Niklové, která se loni uskutečnila v Uměleckoprůmyslovém muzeu, a výstavou Petra Nikla Dialog s maminkou v Letohrádku Hvězda. Obě expozice budou letos od června představeny v Paříži. Libuše Niklová (zemřela v roce 1981) tak bude vůbec první českou umělkyní, která představí svou tvorbu v galerii pařížského Louvru.
