Zahraniční obchod Česka skončil po roce ve schodku. Vývoz rostl pomaleji než dovoz

3 minuty
Události: Růst českého průmyslu zpomalil
Zdroj: ČT24

Zahraniční obchod Česka v červnu skončil po dvanácti měsících, kdy byl v přebytku, ve schodku. Činil 6,9 miliardy korun, což byl meziročně o 40,9 miliardy horší výsledek. Za propadem stál vývoz, který rostl výrazně pomaleji než dovoz. Negativně se na výsledku podepsal i meziroční pokles přebytku obchodu s auty. Vyplynulo to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ), který také zveřejnil data o průmyslu a stavebnictví.

„Zahraniční obchod se zbožím za červen skončil v červených číslech. Zápornou měsíční obchodní bilanci registrujeme vůbec poprvé v tomto roce, čímž byla přerušena i rekordní posloupnost dvanácti po sobě jdoucích přebytkových bilancí,“ uvedl k červnovému výsledku zahraničního obchodu vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.

Přebytek obchodu s motorovými vozidly meziročně klesl o 10,1 miliardy korun. Zároveň se dál prohloubil o 8,1 miliardy korun deficit obchodu s ropou a zemním plynem, o 6,9 miliardy byl schodek vyšší i u obchodování se základními kovy a o 3,6 miliardy s chemickými látkami.

Naopak kladný vliv na saldo obchodování České republiky s cizinou měl přebytek bilance u produktů souvisejících s odpady, který byl meziročně vyšší o 2,1 miliardy. O 1,6 miliardy vyšší byl rovněž přebytek u obchodu s dřevem a dřevěnými výrobky.

Zahraniční obchod (v mld. Kč)
Zdroj: ČSÚ

Obchod se státy Evropské unie skončil v červnu v plusu 51,4 miliardy korun, ve srovnání s loňským měsícem tak byl o 16,1 miliardy nižší. Největší pokles aktiva zaznamenali statistici v obchodě s Německem, kde se snížilo o 8,5 miliardy korun, a s Nizozemskem, kde bylo meziročně nižší o 3,5 miliardy. O 2,5 miliardy se pak prohloubil deficit obchodování s Polskem.

U obchodování se státy mimo EU se schodek zvětšil o 24,5 miliardy na 56,4 miliardy Kč. Přechodem z aktiva do pasiva se o 7,3 miliardy korun zhoršila bilance obchodu s Ruskem a o 2,7 miliardy korun s Tureckem. Deficit obchodu s Čínou se prohloubil o 4,5 miliardy korun, doplnili statistici.

Průmysl zpomalil růst, zakázek přibylo

Průmyslová produkce v červnu zpomalila meziroční růst na 11,4 procenta z květnových 25,3 procenta. Hodnota nových zakázek byla vyšší o 22,8 procenta. Výsledky jsou stále ovlivněné epidemií koronaviru, která průmysl loni výrazně omezila. Ve srovnání s letošním květnem rostla průmyslová výroba o procento. 

„Dvouciferný meziroční nárůst produkce průmyslu byl ještě ovlivněn nízkou srovnávací základnou. Produkce českého průmyslu v prvním pololetí roku 2021 byla o 15 procent vyšší než před rokem a dosáhla předcovidové úrovně,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Červnový meziroční růst nejvíce ovlivnila výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, která se zvýšila o 21 procent. Meziročně byla produkce aut o sedm procent vyšší, více se vyráběly i pryžové a plastové výrobky. Nicméně meziměsíčně se automobilová výroba podruhé v řadě snížila, podobně jako některá jiná odvětví ji brzdí nedostatek zdrojů a růst cen. 

Průmyslová výroba (v %)
Zdroj: ČSÚ

Nové zakázky ze zahraničí se v červnu zvýšily o 20,5 procenta, zatímco tuzemské vzrostly o 27,9 procenta. V případě automobilového průmyslu byly zakázky letos vyšší o 18 procent, ve slévárenství a hutním zpracování kovů se zvedly téměř dvojnásobně, výroba kovových konstrukcí zaznamenala růst bezmála o třetinu. Meziroční pokles zakázek eviduje výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, menší zájem je rovněž o farmaceutické produkty a oděvy.

Průmyslová výroba je ale i přes zpomalený růst už nad úrovní dosahovanou před pandemií, tedy konkrétně nad úrovní roku 2019, upozornil analytik ČSOB Petr Dufek. Průmysl je tak prvním odvětvím, kterému se z covidového šoku podařilo zcela vymanit. Podle statistika společnosti Deloitte Davida Marka by stoupající domácí i zahraniční poptávka měla táhnout růst i v dalších měsících.

Stavební výroba meziročně dále rostla

Stavební výroba v Česku v červnu meziročně dále rostla, růst zrychlila na 7,9 procenta. V květnu po více než rok trvajícím propadu rostla o 5,8 procenta. V červnu si pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, polepšilo meziročně o 8,3 procenta a produkce inženýrského stavitelství, které zahrnuje třeba stavby silnic a železnic, stoupla o 6,9 procenta. Meziměsíčně zůstala v červnu stavební produkce na stejné úrovni.

„Stavební produkce v červnu navázala na dobrý květnový výsledek. Lépe si opět vedlo pozemní stavitelství, které se na rozdíl od inženýrských staveb porovnávalo s nižší srovnávací základnou,“ přiblížil Matějka.

V červnu vydaly stavební úřady 8232 stavebních povolení, meziročně o 4,9 procenta více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 44,3 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostla zhruba o polovinu.

Počet zahájených bytů byl v červnu meziročně vyšší o 54,7 procenta, bylo jich 4246. „V bytových domech rostl počet zahájených bytů téměř čtyřnásobně, když bylo zahájeno větší množství projektů napříč republikou, zejména v Praze, Libereckém a Jihomoravském kraji,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Petra Cuřínová. V rodinných domech stoupl počet zahájených bytů o 9,2 procenta.

Stavební výroba (v %)
Zdroj: ČSÚ

Počet dokončených bytů v červnu meziročně klesl o 8,5 procenta na 2251 bytů. V rodinných domech byl pokles zhruba pětinový, naopak v bytových domech počet dokončených bytů o více než dvě pětiny vzrostl. 

„Produkce ve stavebnictví tentokrát v meziměsíčním srovnání stagnovala. Ale i to stačilo na téměř osmiprocentní nárůst ve srovnání s loňským červnem,“ uvedl analytik ČSOB Dufek. Dle ekonoma Komerční banky Michala Brožky je výsledek za první polovinu roku relativně příznivý a indikuje pro letošek růst. To je s ohledem na předchozí ekonomický šok pozitivní vývoj, míní Brožka.

Podle generálního ředitele prodejce stavebnin Xella pro Česko a Slovensko Petera Markoviče je české stavebnictví silný a robustní sektor, cesta na předcovidové úrovně ale bude dlouhá. „Největším problémem byl nedostatek zahraničních manuálních pracovníků, který přetrvává i rok a půl po začátku epidemie. V posledních měsících také prudce rostou ceny dovážených stavebních materiálů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 22 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...