Více zaměstnavatelů bude propouštět než nabírat, ukazuje průzkum Manpower

Čeští zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí příštího roku o něco víc propouštět zaměstnance než nabírat nové. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 590 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu osm procent zaměstnavatelů, naopak devět procent očekává snižování jejich počtu. Na 77 procent oslovených firem uvedlo, že během prvního čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí minus jedno procento. V předchozím čtvrtletí to bylo plus jedno procento.

„Na trhu práce se děje několik protichůdných tendencí. Vidíme masivní odchody lidí z gastronomie, úplně zamrzlý trh práce ve výrobě, ale také nábory v e-commerce a logistice, nedostatek lidí s technickým profilem a velmi omezenou schopnost trhu přesouvat velké počty lidí do jiných sektorů,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Zaměstnavatelé ve třech ze čtyř kategorií očekávají v příštím čtvrtletí snižování počtu pracovních sil. Nejslabší náborové plány hlásí mikroorganizace s indexem minus sedm procent, následované malými organizacemi s indexem minus šest procent a středními organizacemi s indexem minus jedno procento. Zaměstnavatelé ve velkých organizacích vykazují index plus sedm procent.

Nejsilnější náborové plány evidují ostatní služby, tedy státní správa, zdravotnictví, vzdělávání a kultura, a doprava, skladování a komunikace s indexem plus osm procent. Nárůst počtu pracovních příležitostí očekávají i zpracovatelský průmysl (tři procenta), stavebnictví (dvě procenta) a finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům (jedno procento). Proti tomu ubytování a stravování hlásí pesimistický výhled s indexem minus 28 procent.

Lidé uvolnění v této oblasti hledají podle Rezlerové práci nejčastěji ve službách, logistice a administrativě. Masivně reagují na pozice recepčních, administrativní podpory, obchodní pozice nebo na práci v zákaznickém servisu.

Vedle toho mnoho výrobních firem potřebuje nové zaměstnance, ale počet uchazečů jim proti době před pandemií ještě poklesl. Vládní program Antivirus sice zabránil propouštění, ale také zastavil přirozenou fluktuaci zaměstnanců, kteří nechtějí jít v této době do nejistoty.

Zaměstnavatelé v Čechách očekávají v příštím čtvrtletí příznivé náborové aktivity s indexem trhu práce plus čtyři procenta. Zaměstnavatelé v Praze ale očekávají utlumený trh práce s indexem minus dvě procenta. Morava hlásí oslabení náborových aktivit s indexem minus osm procent.

K původní výši náboru se už nevrátíme, říká 64 procent firem

Respondentům průzkumu byla položena otázka, kdy očekávají, že se jejich náborové aktivity vrátí k úrovni před pandemií. Na 23 procent firem řeklo, že se tak stane do 12 měsíců, z toho pět procent do tří měsíců. Na 64 procent firem tvrdí, že se k původní výši náboru nevrátí nikdy. Toto očekávání se proti minulému čtvrtletí zhoršilo, tehdy si jich to myslelo 54 procent.

Zaměstnavatelé ve 34 ze 43 zemí a oblastí plánují v nadcházejícím čtvrtletí zvyšovat počet pracovních sil. V sedmi očekávají snižování počtu pracovních sil a ve dvou stagnující trh práce. Nejsilnější trh práce očekávají na Tchaj-wanu, v USA, Austrálii a Brazílii, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Panama, Švýcarsko, Rakousko a Hongkong.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 6 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 14 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 16 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 23 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.