Více zaměstnavatelů bude propouštět než nabírat, ukazuje průzkum Manpower

Čeští zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí příštího roku o něco víc propouštět zaměstnance než nabírat nové. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 590 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu osm procent zaměstnavatelů, naopak devět procent očekává snižování jejich počtu. Na 77 procent oslovených firem uvedlo, že během prvního čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí minus jedno procento. V předchozím čtvrtletí to bylo plus jedno procento.

„Na trhu práce se děje několik protichůdných tendencí. Vidíme masivní odchody lidí z gastronomie, úplně zamrzlý trh práce ve výrobě, ale také nábory v e-commerce a logistice, nedostatek lidí s technickým profilem a velmi omezenou schopnost trhu přesouvat velké počty lidí do jiných sektorů,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Zaměstnavatelé ve třech ze čtyř kategorií očekávají v příštím čtvrtletí snižování počtu pracovních sil. Nejslabší náborové plány hlásí mikroorganizace s indexem minus sedm procent, následované malými organizacemi s indexem minus šest procent a středními organizacemi s indexem minus jedno procento. Zaměstnavatelé ve velkých organizacích vykazují index plus sedm procent.

Nejsilnější náborové plány evidují ostatní služby, tedy státní správa, zdravotnictví, vzdělávání a kultura, a doprava, skladování a komunikace s indexem plus osm procent. Nárůst počtu pracovních příležitostí očekávají i zpracovatelský průmysl (tři procenta), stavebnictví (dvě procenta) a finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům (jedno procento). Proti tomu ubytování a stravování hlásí pesimistický výhled s indexem minus 28 procent.

Lidé uvolnění v této oblasti hledají podle Rezlerové práci nejčastěji ve službách, logistice a administrativě. Masivně reagují na pozice recepčních, administrativní podpory, obchodní pozice nebo na práci v zákaznickém servisu.

Vedle toho mnoho výrobních firem potřebuje nové zaměstnance, ale počet uchazečů jim proti době před pandemií ještě poklesl. Vládní program Antivirus sice zabránil propouštění, ale také zastavil přirozenou fluktuaci zaměstnanců, kteří nechtějí jít v této době do nejistoty.

Zaměstnavatelé v Čechách očekávají v příštím čtvrtletí příznivé náborové aktivity s indexem trhu práce plus čtyři procenta. Zaměstnavatelé v Praze ale očekávají utlumený trh práce s indexem minus dvě procenta. Morava hlásí oslabení náborových aktivit s indexem minus osm procent.

K původní výši náboru se už nevrátíme, říká 64 procent firem

Respondentům průzkumu byla položena otázka, kdy očekávají, že se jejich náborové aktivity vrátí k úrovni před pandemií. Na 23 procent firem řeklo, že se tak stane do 12 měsíců, z toho pět procent do tří měsíců. Na 64 procent firem tvrdí, že se k původní výši náboru nevrátí nikdy. Toto očekávání se proti minulému čtvrtletí zhoršilo, tehdy si jich to myslelo 54 procent.

Zaměstnavatelé ve 34 ze 43 zemí a oblastí plánují v nadcházejícím čtvrtletí zvyšovat počet pracovních sil. V sedmi očekávají snižování počtu pracovních sil a ve dvou stagnující trh práce. Nejsilnější trh práce očekávají na Tchaj-wanu, v USA, Austrálii a Brazílii, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Panama, Švýcarsko, Rakousko a Hongkong.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...