Velká Británie přistoupí k asijsko-pacifické dohodě CPTPP

Velká Británie ohlásila, že se dohodla na přistoupení k asijsko-pacifické dohodě o volném obchodu, tedy Komplexní a progresivní dohodě pro transpacifické partnerství (CPTPP). Stalo se tak po 21 měsících vyjednávání. Jde o nejdůležitější novou obchodní dohodu od odchodu Spojeného království z Evropské unie před třemi lety, uvedly tiskové agentury s odvoláním na úřad britského premiéra.

Velká Británie se stává první evropskou zemí v CPTPP, která se tak dočká prvního rozšíření od svého vzniku. Členy CPTPP dosud bylo jedenáct zemí, které mají na světové hospodářské produkci více než desetiprocentní podíl.

Úřad britského premiéra Rishiho Sunaka v komuniké zdůraznil, že členské země CPTPP po přistoupení Spojeného království budou vytvářet hrubý domácí produkt ve výši 11 bilionů liber (asi 294 bilionů korun) nebo-li patnáct procent celosvětového HDP.

Kritici pokládají dohodu se zeměmi vzdálenými tisíce kilometrů za bezvýznamnou v porovnání s obchodem Velké Británie s jejími sousedy v EU. Brexit vytvořil překážky obchodu mezi Londýnem a Unií, která zůstává zdaleka největším ekonomickým partnerem ostrovního království, podotkla agentura AP.

Washington od CPTPP odstoupil v roce 2017 za prezidenta Donalda Trumpa. Jeho nástupce Joe Biden největší světovou ekonomiku k dohodě znovu nepřipojil.

Na znamení příklonu k indo-pacifickému regionu po odchodu z EU se Velká Británie stala první netichomořskou zemí, která oficiálně požádala o připojení k CPTPP. Žádost podaly také Čína, Tchaj-wan a Uruguay. Členství v dohodě vyžaduje souhlas všech zúčastněných zemí.

Analytička: Velký geopolitický zisk, malý ekonomický přínos

Asijsko-pacifická dohoda CPTPP vstoupila v platnost koncem roku 2018. Signatáři jsou Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Peru, Singapur a Vietnam. Dohoda ruší mezi členy 95 procent všech cel a stanovuje i společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí.

CPTPP nezahrnuje společný trh zboží či služeb, a tak nevyžaduje slaďovat právní normy jako v EU. Velká Británie tvrdí, že její vývoz do zemí CPTPP během dvanácti měsíců do konce loňského září dosáhl výše 60,5 miliardy liber (asi 1,618 bilionu korun).

Členství v uskupení v dlouhodobém výhledu přidá dalších 1,8 miliardy liber každý rok a možná i více, pokud se připojí další země, napsala agentura Reuters. Připomněla, že sama Velká Británie ve vyhodnocení dopadů dohody odhadla, že dlouhodobě zvýší britský HDP jen o 0,08 procenta.

Zatímco dlouhodobý prospěch pro britskou ekonomiku se zdá být skromný, Spojené království má pro připojení k uskupení jiné důvody. Britské přistoupení se jeví „velkým ziskem geopolitické strategie s malým ekonomickým přínosem“, řekla Reuters analytička Monika Moritaová-Jaegerová.

Připomněla, že Velká Británie, přiklánějící se k indo-pacifické oblasti, vnímá Čínu jako „epochální výzvu“. „CPTPP by mohla Spojenému království umožnit posílit vazby s podobně smýšlejícími státy při ochraně svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 38 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...