Velká Británie přistoupí k asijsko-pacifické dohodě CPTPP

Velká Británie ohlásila, že se dohodla na přistoupení k asijsko-pacifické dohodě o volném obchodu, tedy Komplexní a progresivní dohodě pro transpacifické partnerství (CPTPP). Stalo se tak po 21 měsících vyjednávání. Jde o nejdůležitější novou obchodní dohodu od odchodu Spojeného království z Evropské unie před třemi lety, uvedly tiskové agentury s odvoláním na úřad britského premiéra.

Velká Británie se stává první evropskou zemí v CPTPP, která se tak dočká prvního rozšíření od svého vzniku. Členy CPTPP dosud bylo jedenáct zemí, které mají na světové hospodářské produkci více než desetiprocentní podíl.

Úřad britského premiéra Rishiho Sunaka v komuniké zdůraznil, že členské země CPTPP po přistoupení Spojeného království budou vytvářet hrubý domácí produkt ve výši 11 bilionů liber (asi 294 bilionů korun) nebo-li patnáct procent celosvětového HDP.

Kritici pokládají dohodu se zeměmi vzdálenými tisíce kilometrů za bezvýznamnou v porovnání s obchodem Velké Británie s jejími sousedy v EU. Brexit vytvořil překážky obchodu mezi Londýnem a Unií, která zůstává zdaleka největším ekonomickým partnerem ostrovního království, podotkla agentura AP.

Washington od CPTPP odstoupil v roce 2017 za prezidenta Donalda Trumpa. Jeho nástupce Joe Biden největší světovou ekonomiku k dohodě znovu nepřipojil.

Na znamení příklonu k indo-pacifickému regionu po odchodu z EU se Velká Británie stala první netichomořskou zemí, která oficiálně požádala o připojení k CPTPP. Žádost podaly také Čína, Tchaj-wan a Uruguay. Členství v dohodě vyžaduje souhlas všech zúčastněných zemí.

Analytička: Velký geopolitický zisk, malý ekonomický přínos

Asijsko-pacifická dohoda CPTPP vstoupila v platnost koncem roku 2018. Signatáři jsou Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Peru, Singapur a Vietnam. Dohoda ruší mezi členy 95 procent všech cel a stanovuje i společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí.

CPTPP nezahrnuje společný trh zboží či služeb, a tak nevyžaduje slaďovat právní normy jako v EU. Velká Británie tvrdí, že její vývoz do zemí CPTPP během dvanácti měsíců do konce loňského září dosáhl výše 60,5 miliardy liber (asi 1,618 bilionu korun).

Členství v uskupení v dlouhodobém výhledu přidá dalších 1,8 miliardy liber každý rok a možná i více, pokud se připojí další země, napsala agentura Reuters. Připomněla, že sama Velká Británie ve vyhodnocení dopadů dohody odhadla, že dlouhodobě zvýší britský HDP jen o 0,08 procenta.

Zatímco dlouhodobý prospěch pro britskou ekonomiku se zdá být skromný, Spojené království má pro připojení k uskupení jiné důvody. Britské přistoupení se jeví „velkým ziskem geopolitické strategie s malým ekonomickým přínosem“, řekla Reuters analytička Monika Moritaová-Jaegerová.

Připomněla, že Velká Británie, přiklánějící se k indo-pacifické oblasti, vnímá Čínu jako „epochální výzvu“. „CPTPP by mohla Spojenému království umožnit posílit vazby s podobně smýšlejícími státy při ochraně svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSchodek rozpočtu je třeba snížit, shodli se Hrnčíř s Kovářovou

Navrhovaný schodek rozpočtu ve výši 389 miliard korun je podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) příliš vysoký. „Budeme hledat úspory,“ sdělil v Událostech, komentářích s tím, že na vyjednání změn má koalice dva týdny. Rozpočet má podle něj ukázat, že vláda chce skutečně šetřit. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) souhlasila, že je třeba mít odvahu schodek výrazně snížit. Pozastavila se ale nad Hrnčířovým tvrzením, že lze škrtat zbytné výdaje, když návrh podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje vše, co stát musí vydat. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

Stavba domu vlastními silami je pro řadu Španělů možností, jak si zajistit bydlení

Až 42 procent Španělů už uvažovalo o stavbě domu vlastními silami a 8,5 procenta to považuje za reálnou možnost. Spolupráce mezi architektem, stavebním podnikatelem a rozpočtářem pomáhá minimalizovat problémy spojené s projektem.
před 19 hhodinami

Babiš chce drahá paliva řešit na evropské úrovni, marže zastropovat neplánuje

Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot, ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, prohlásil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce premiér řešit na evropské úrovni. Babiš podle šéfa ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom toho, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Český letecký průmysl je pro Airbus zásadní, říká manažerka největšího světového výrobce letadel

Výrobci součástek a technologií pro letecký průmysl sídlící v České republice dodávají Airbusu každoročně zboží a služby za cenu okolo 230 milionů eur (v přepočtu 5,5 miliardy korun), říká v rozhovoru pro pořad Bilance zástupkyně Airbusu pro střední Evropu Daphne Descurieuxová. To řadí Česko na 14. místo mezi dodavateli této v Nizozemsku sídlící korporace. Nová epizoda Bilance s podtitulem Kdo ovládá české nebe má premiéru 7. září ve 21:50 na ČT1.
včera v 08:00

VideoNové trendy: Garáže jsou hit a domácí investiční byty mají konkurenci v cizině

Průměrná garáž v Česku vyjde přes 600 tisíc korun. Nejdražší jsou tradičně v Praze a Brně. V posledním roce ale cena nejvíc stoupá v Ústí nad Labem a především Plzni. Za poslední rok se zde zvedla o víc než 20 procent. Někteří experti pak čekají další růst, protože aut přibývá a míst na parkování ubývá. Obecně platí, že nejdražší jsou místa, kde řidiči mohou nabít elektromobil. Oproti klasické variantě jsou po celém Česku dražší asi o pětinu.
včera v 07:00

VideoAutoservisy se potýkají s nedostatkem specialistů na elektromobily

Vývoj moderních aut představuje novou výzvu i pro servisy. Hledat specialisty na elektromobily je pro ně obtížné a absolventi středních a vyšších odborných škol stále nestačí pokrýt potřebu. Autoservisy proto na výuce spolupracují se samotnými školami. Kromě praxe nabízejí po škole i zaměstnání. Trhu se chtějí přizpůsobit i samotné školy a v minulosti se snažily jednat s ministerstvem o změnách ve výuce, nebo novém učebním oboru – ale bez výsledku. Zároveň chybí ve školách i zkušení odborníci či učební pomůcky.
včera v 06:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.