Velká Británie přistoupí k asijsko-pacifické dohodě CPTPP

Velká Británie ohlásila, že se dohodla na přistoupení k asijsko-pacifické dohodě o volném obchodu, tedy Komplexní a progresivní dohodě pro transpacifické partnerství (CPTPP). Stalo se tak po 21 měsících vyjednávání. Jde o nejdůležitější novou obchodní dohodu od odchodu Spojeného království z Evropské unie před třemi lety, uvedly tiskové agentury s odvoláním na úřad britského premiéra.

Velká Británie se stává první evropskou zemí v CPTPP, která se tak dočká prvního rozšíření od svého vzniku. Členy CPTPP dosud bylo jedenáct zemí, které mají na světové hospodářské produkci více než desetiprocentní podíl.

Úřad britského premiéra Rishiho Sunaka v komuniké zdůraznil, že členské země CPTPP po přistoupení Spojeného království budou vytvářet hrubý domácí produkt ve výši 11 bilionů liber (asi 294 bilionů korun) nebo-li patnáct procent celosvětového HDP.

Kritici pokládají dohodu se zeměmi vzdálenými tisíce kilometrů za bezvýznamnou v porovnání s obchodem Velké Británie s jejími sousedy v EU. Brexit vytvořil překážky obchodu mezi Londýnem a Unií, která zůstává zdaleka největším ekonomickým partnerem ostrovního království, podotkla agentura AP.

Washington od CPTPP odstoupil v roce 2017 za prezidenta Donalda Trumpa. Jeho nástupce Joe Biden největší světovou ekonomiku k dohodě znovu nepřipojil.

Na znamení příklonu k indo-pacifickému regionu po odchodu z EU se Velká Británie stala první netichomořskou zemí, která oficiálně požádala o připojení k CPTPP. Žádost podaly také Čína, Tchaj-wan a Uruguay. Členství v dohodě vyžaduje souhlas všech zúčastněných zemí.

Analytička: Velký geopolitický zisk, malý ekonomický přínos

Asijsko-pacifická dohoda CPTPP vstoupila v platnost koncem roku 2018. Signatáři jsou Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Peru, Singapur a Vietnam. Dohoda ruší mezi členy 95 procent všech cel a stanovuje i společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí.

CPTPP nezahrnuje společný trh zboží či služeb, a tak nevyžaduje slaďovat právní normy jako v EU. Velká Británie tvrdí, že její vývoz do zemí CPTPP během dvanácti měsíců do konce loňského září dosáhl výše 60,5 miliardy liber (asi 1,618 bilionu korun).

Členství v uskupení v dlouhodobém výhledu přidá dalších 1,8 miliardy liber každý rok a možná i více, pokud se připojí další země, napsala agentura Reuters. Připomněla, že sama Velká Británie ve vyhodnocení dopadů dohody odhadla, že dlouhodobě zvýší britský HDP jen o 0,08 procenta.

Zatímco dlouhodobý prospěch pro britskou ekonomiku se zdá být skromný, Spojené království má pro připojení k uskupení jiné důvody. Britské přistoupení se jeví „velkým ziskem geopolitické strategie s malým ekonomickým přínosem“, řekla Reuters analytička Monika Moritaová-Jaegerová.

Připomněla, že Velká Británie, přiklánějící se k indo-pacifické oblasti, vnímá Čínu jako „epochální výzvu“. „CPTPP by mohla Spojenému království umožnit posílit vazby s podobně smýšlejícími státy při ochraně svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...