Varšavská burza přerostla vídeňskou, láká i české investory

Praha - O tom, že varšavská burza cenných papírů svým dlouhodobým růstem převyšuje svou pražskou kolegyni, není pochyb. V letošním srpnu však hodnota ve Varšavě kótovaných společností dosáhla 117,3 miliard euro, a o 9 miliard tak převýšila věhlasnější a tradičnější vídeňskou burzu. O tom, že by se varšavská burza stala středoevropským lídrem, by ještě před několika lety mluvili jen ti největší odvážlivci. Vzhledem k rozmanitosti tamního portfolia a relativnímu dostatku informací jsou varšavské akcie velmi zajímavé i pro české investory. Ode dneška jim on-line obchodování s nimi nabízí další makléřská společnost.

Svým klientům od 16. září zprostředkovává obchodování na varšavské burze největší česká on-line brokerská společnost Fio. Podle slov vedoucího její tržní divize Jana Bláhy je pro firmu polský trh důležitý kvůli rozšíření nabídky pro drobné české investory. Ti si údajně varšavské akcie žádali již dlouho.

Čím je varšavská burza pro Čechy zajímavá? „Zprostředkováváme klientům obchodování na trzích, o kterých mají relativně nejvíce informací,“ vysvětluje Jiří Vodička z RM-Systému. V současné složité hospodářské situaci je také pro investory důležité geografické rozdělení investic. Češi proto nechtějí své peníze investovat pouze v Čechách.

Ve Varšavě je jedenáctkrát více titulů 

Na varšavskou burzu směřují emise menších podniků, které se snaží primárními emisemi najít cestu z úvěrové krize. I proto se ve Varšavě obchoduje s jedenáctkrát větším množstvím titulů, oproti pražským třiatřiceti nese na varšavském parketu denně svou kůži na trh 366 podniků.

Ročně na varšavskou burzu přibývají desítky nových úpisů, do Prahy loni přišly jen dva nové tituly. Ve Varšavě se dále obchoduje více ve futures, i proto zatím letos objem tamních obchodů přesáhl 200 miliard eur, zatímco na pražské burze se uskutečnily obchody ve výši pouze 38 miliard eur.

Polská burza nabízí zajímavé tipy

Varšavská burza i přes propukající finanční krizi nabízí několik zajímavých investičních příležitostí. PKN Orlen je největší rafinérskou společností ve střední Evropě. Stát v ní drží 27procentní podíl a provozuje rozsáhlou síť čerpacích stanic, mj. i v Česku. Analytici Fio očekávají, že pokles cen ropy povede k vyšším ziskům Orlenu, protože vysoké ceny dříve nedokázala promítnout do svých koncových cen.

Zajímavý může podle Fia být i těžební gigant KGHM, dále jeden z lídrů polského telekomunikačního trhu TPS. Nečekaně lákavou investicí může být PKO Bank. Jako jeden z mála bankovních domů nebude PKO podle analytika Josefa Novotného zasažená úvěrovou krizí, jelikož se jedná o konzervativní společnost a nenashromáždí tolik odpisů jako její konkurence.

Ve varšavské burze vlastní 98,81 procent polský stát, což je určité specifikum, které brání některým akvizicím. Za vzestupem Varšavské burzy stojí mimo jiné podle šéfa pražské burzy Petra Koblice povinnost polských penzijních fondů, ukládat povinné odvody do domácího kapitálového trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Uvedla také, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 4 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 18 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 18 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 23 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.